Mrkev

MRKEV OBECNÁ SETÁ - latinsky Daucus carota spp. sativus, anglicky carott, francouzsky carotte, německy Möhre a také Karotte nebo Gelbe Rübe, italsky carrots – je kořenová zelenina s mnoha pozitivními účinky na lidský organismus, která se v současné době pěstuje na celém světě.

Velmi zdravá zelenina

Mrkev patří k nejvíce pěstovaným druhům zeleniny na celém světě. Má významné pozitivní účinky na lidské zdraví. Může se konzumovat syrová, v kuchyni se z ní připravují mnoha způsoby různá jídla.Mrkev  je kořenová zelenina s mnoha pozitivními účinky na lidský organismus, která se v současné době pěstuje na celém světě.

Původ a historie

Mrkev má velmi dlouhou historii, mrkvi podobné fialové rostliny jsou vyobrazeny v egyptských chrámech z období 2000 let před Kristem. Bílou mrkev znali i Řekové a Římané, ale využívali ji více jako léčivou rostlinu než jako zeleninu.

Mrkev pochází z jižní Asie, kde v oblastech Afganistánu, severního Iránu a Pakistánu dodnes rostou původní druhy, které se v současnosti odborně nazývají mrkev obecná pravá a mají tenké bílé kořeny.

V 10. století se mrkev rozšířila do oblastí od Indie až po východní Středomoří, ve 12. století pak až do západní Evropy a Číny. V té době měla mrkev kořeny bílé, fialové, později i žluté a červené barvy. Až v 17. století byla poprvé v Holandsku vyšlechtěna mrkev s kořeny oranžové barvy na oslavu Viliama I. Oranžského, která je nejvíce pěstovaná dodnes. Oranžová mrkev byla pro Holanďany i symbolem v úsilí o nezávislost na Španělsku.

Současnost

Mrkev je jedním z nejvíce důležitých druhů zeleniny a v současnosti se pěstuje v podstatě na celém světě jak na plantážích, tak i v soukromých zahradách. Nejdůležitější pěstitelské oblasti jsou v Evropě, Asii a Severní Americe.

Původní mrkev obecnou divokou ale nahradila šlechtěná forma mrkev obecná setá. Ta se od takzvaných divokých odrůd liší především barvou kořene, která u původní mrkve byla bílá. Šlechtěná mrkev je žlutá, červená, fialová i vícebarevná – například na povrchu fialová a uvnitř bílá nebo oranžová. Nejvíce pěstovaná je oranžová mrkev, vyšlechtěná v 17. století v Holandsku, ve volné přírodě – a dokonce i v České republice – rostou její takzvané divoké formy.

Vzhled, chuť, vůně…

Mrkev je zelenina, která se pěstuje pro jedlý kořen. Kořen má v závislosti na odrůdě i způsobu pěstování různý tvar, který může být protáhlý i kulatější. Barva kořenu je nejčastěji oranžová, ale pěstují se odrůdy s kořenem žluté, červené i fialové barvy, a také vícebarevné – například na povrchu fialová a uvnitř bílá nebo oranžová.

Kvalita mrkve záleží na poměru šťavnaté a na živiny bohaté dužiny a její světlejší střední částí, která bývá více dřevnatá. Kvalitní kořen mrkve je příjemně nasládlý a má také typické aroma.

Rostlina je dvouletá s rozeklanými listy. V prvním roce vytváří listy jen přízemní růžici a roste především hlavní kořen, v druhém roce rostlina vytváří květní stvol, který může být vysoký až 1,5 metru.

Druhy a odrůdy mrkve

Mrkev se rozlišuje podle druhu, období výsevu, barvy a také podle tvaru kořene - vždy se ale konzumuje kořenová část.

Dělení podle druhu

Mrkev obecná se rozděluje na dva základní druhy

Mrkev obecná pravá – původní nešlechtěná divoká mrkev s tenkým bílým kořenem.

Mrkev obecná setá – všechny v současnosti pěstované šlechtěné odrůdy s mohutnějším kořenem různého tvaru a žlutou, červenou, fialovou, vícebarevnou a především oranžovou barvou.

Dělení podle výsevu a sklizně

Mrkev se může sklízet v různém období svého růstu a podle toho se rozděluje na

Karotka – raná jemnější mrkev s kratším, oblejším až kulovitým kořenem je nejvíce oblíbený druh mrkve.

Baby karotka – je raná karotka s křehkou a má velmi jemnou chutí. Prodává se mražená nebo sterilovaná, nejvíce se používá jako příloha.

Mrkev – má kořen většinou podlouhlého tvaru se špičatým koncem a nasládlou chutí. Jedná se o pozdní odrůdu.

Dělení podle tvaru kořene

Šlechtěné odrůdy mrkve se rozdělují i podle tvaru i velikosti kořene na

Berlikum má větší a mohutnější kořeny s válcovitým až mírně kónickým tvarem a tupým koncem. Jsou vhodné pro přímou konzumaci i tepelnou úpravu, mohou se dlouhodobě skladovat i sušit. Nejvíce pěstované jsou odrůdy Rubina, Jitka F1 a Koloseum F1.

Flakee je druh mrkve s dlouhými kónicky zúženými kořeny a širokým plochým koncem. Mohou se konzumovat syrové i vařit, dlouhodobě skladovat a sušit. Nejvýznamnější je odrůda Kardila.

Chantenay patří mezi mrkve s kratším kónickým kořenem, který je vhodná pro přímou konzumaci i tepelnou úpravu, může se i sušit. Nejznámější je odrůda Chamare.

Nantes je nejčastěji pěstovaný typ mrkve, který je vhodný pro přímou konzumaci a tepelnou úpravu. Nejvíce se pěstují odrůdy Nantes 3, Nates 5, Karotina, Karola a Jarana F1.

Parisian jsou mrkve s krátkým kulatým kořenem tvaru ředkvičky, vhodné pro přímou konzumaci i k vaření.Do této skupina patří například odrůdy Rondo nebo Pariser Markt.

Dělení podle barvy kořene

Mrkve se často rozlišují i podle barvy kořene na

červené, obsahující lykopen, který je například i v rajčatech. Nejvíce známá je odrůda Vanda.

bílé vzniklé šlechtěním z původní plané mrkve, patří mezi ně například Küttigenská mrkev

fialové s obsahem anthokyanů. Typická je odrůda Purple Haze F1 s horní sytě fialovou a středovou jasně oranžovou barvou.

žluté, které obsahují xantofyly – barviva, podobná karetonoidům. Nejvíce pěstovaná je odrůda Táborská žlutá

Odrůdy nejvíce pěstované v České republice

Rondo je velmi raná odrůda s velkým obsahem cukru a sušiny, určená pro přímou spotřebu. Sklízí se za 73 až 78 dní od výsevu.

Amo F1 patří mezi rané odrůdy s hladkým větším kořenem pro přímou spotřebu. Sklízet se začíná za 90 až 95 dní od výsevu.

Stupická k rychlení je raná mrkev s jemnou sladkou dužinou, vhodná pro přímou spotřebu i krátkodobé uskladnění. Sklizeň probíhá za 105 až 110 dní od výsevu.

Karotela má až 20 centimetrů dlouhý křehký kořen. Odrůda je poloraná, sklízí se za 105 až 110 dnů od vysetí, může se krátkodobě uskladnit.

Korina je pozdní odrůda s ž 20 centimetrů dlouhým kořenem, která se dá dlouhodobě uskladnit. Doba sklizně je za 127 až 132 dní od výsevu.

Favorit patří mezi pozdní dobře skladovatelné odrůdy. Sklízí se za 140 až 150 dní od výsevu, má hladký až 15 centimetrů dlouhý kořen.

Cidera má chutný až 20 centimetrů dlouhý kořen, který je velmi vhodný pro přípravu mrkvové šťávy a konzervaci, Odrůda je pozdí, sklizeň začíná 145 až 155 dnů od výsevu.

Tinga je pozdní odrůda, která se velmi dobře dlouhodobě skladuje. Má až 20 centimetrů dlouhý kořen s velmi příjemnou chutí. Sklízí se za 157 až 162 dnů od vysetí.

Darina patří mezi pozdní odrůdy. Kořen dorůstá až do délky 20 centimetrů, má velmi vysoký obsah betakarotenu a může se dlouhodobě uskladnit. Sklízí se za 137 až 142 dnů od výsevu.

Olympus má silnější kónický kořen, který dorůstá až do délky 25 centimetrů. Odrůda je velmi pozdní, sklízí se za 160 až 170 dnů od vysetí a může se dlouhodobě uskladnit.

Purple Haze F1 je vyšlechtěná barevná odrůda mrkve, která má vrchní část sladkého kořene fialové a vnitřní jasně oranžové barvy. Fialová barva po uvařené bledne.

Zdraví a vitamíny

Mrkev je kořenová zelenina s mnoha vitamíny a dalšími zdraví prospěšnými látkami. Obsahuje především provitamin A, vitamíny B,C, D, E a K, minerální látky – vápník, hořčík, sodík, jód, draslík, železo, fosfor, mangan a další, dále různé antioxidanty, pektin a vlákninu.

Nejvíce důležitý a také známý je beta-karoten, který mimo jiné barví kořen mrkve do oranžova.

Beta-karoten jako antioxidant významně pomáhá odbourávání zdraví škodlivých látek a zároveň má protistresové účinky. Podporuje také regeneraci pokožky, růst vlasů a nehtů, pomáhá zlepšení zraku a působí i proti nádorovým onemocněním. Zdravé jsou ale i barevně odlišné odrůdy mrkví, protože barviva obsahují zdraví prospěšné antioxidanty.

Žlutá mrkev obsahuje barviva xantofyly, která zlepšují zrak a snižují riziko onemocnění některými typy nádorů.

Červené mrkve obsahují barvivo lykopen, které je také v rajčatech nebo ve vodním melounu. Má preventivní účinky proti srdečním chorobám a některým typům nádorů.

Fialové mrkve obsahuje antokyany, které patří mezi velmi silné antioxidanty. Ničí škodlivé volné radikály v krvi, zlepšuje průchodnost cév a má preventivní účinky proti infarktu.

Mrkev je ale pravděpodobně nejdůležitějším zdrojem provitaminu A-betakaroten – ve 100 gramech mrkve je ho až 10 miligramů, který je pro organismus nejlépe využitelný v mrkvi, která se tepelně upraví s tukem. V této podobě ho lidské tělo využije až 60%, ze syrové nastrouhané mrkve už jen polovinu, tj.30% a z mrkver, která se jen rozkouše pouze 5% množství. Syrová mrkev obsahuje i látku inomitol, důležitou pro prevenci aterosklerózy, a také sacharid falkarinol, který také působí proti nádorům -vařením se zcela ztrácí.

Konzumací mrkve se významně zvyšuje celková odolnost organismu, posilují se cévy a srdce, tělo se brání škodlivým volným radikálů a vzniku rakovinových nádorů. Mrkev je zásadotvorná a pomáhá tedy i proti překyselení.

Mrkevje vynikající prostředek proti zácpě, doporučuje se při onemocnění ledvin, jater i cévního systému, konzumovat by ji měli lidé po prodělaném infarktu. Má pozitivní vliv na kvalitu zraku. Vláknina v mrkvi podporuje vylučování cholesterolu.

Ve větším množství není vhodná pro lidi, kteří mají žaludeční vředy nebo cukrovku, protože obsahuje sacharózu.

Mrkev může obsahovat menší množství některých jedovatých látek. Pokud se ale omyje, oškrábe a odkrojí se z ní horní část, pak ji všech těchto potencionálně nebezpečných látek zbavíme.

Pro doporučenou denní dávku vitamínu A je v zimním a předjarním obdobím potřeba zkonzumovat alespoň 50 gramů syrové mrkve denně.

Od mnoha jiných druhů zeleniny se mrkev odlišuje tím, že vařená je zdravější než syrová. Syrová mrkev má silné buněčné stěny, ze kterých lidské tělo dokáže na vitamín A přeměnit jenn 25 procent beta-karotenu. Při vaření se tyto buněčné stěny naruší a pokud se vařená mrkev servíruje jako součást jídla, které obsahuje tuk, dokáže lidský organismus vstřebat víc než polovinu obsaženého množství beta-karotenu. V čínské kuchyni, kde se většina zeleniny mírně restuje na tuku, se její vstřebávání významně zvyšuje. Velkým zdrojem beta-karotenu je i mrkvový džus.

Šetrnou tepelnou úpravou se neničí ani další antioxidanty.

Použití mrkve v kuchyni

V kuchyni se používá pouze kořen mrkve, nať se nevyužívá.

Mrkev se může konzumovat syrová vcelku, ale i nasekaná, nakrájená nebo nastrouhaná například v salátech. Chutná je v kombinaci s jablky, případně i s cibulí, může se posypat jemně nasekanou petrželkou, pažitkou nebo ořechy.

Tepelně upravená se často používá v polévkách a omáčkách, ale také jako příloha k masům.

V polévkách se kombinuje s ostatními druhy zeleniny, především ale s celerem a cibulí.

Mrkev je téměř v každé zmražené zeleninové směsi.

V Anglii a Irsku je velmi oblíbený mrkvový pudink, ve Francii krém s kousky kandované mrkve, v Americe z mrkve dokonce pečou cukroví. V Číně a Japonsku je mrkev – především červená a žlutá - v různém množství součástí většiny jídel, na středním Východě se používá mrkev fialová.

Příprava a vaření mrkve

Příprava mrkve k použití v kuchyni je snadná. Od kořene se odkrojí nať, kořen se oškrábe a odkrojí se z něj horní část. Mrkev je možné vařit vcelku nebo nakrájenou na kolečka i kostičky, případně nastrouhanou.

Jak a podle čeho vybírat

Mrkev bychom měli kupovat co nejvíce čerstvou, nať by měla být minimálně ovadlá. Pokud jsou na kořenu viditelně odkrojené části, byl s největší pravděpodobností již napaden plísní nebo hnilobou a takovou mrkev zásadně nekupujeme a nepoužíváme.

V současné době je nejlepší kupovat mrkev například na farmářských trzích, kde je především v sezoně záruka její čerstvosti téměř 100 procentní.

Spotřeba a skladování

Mrkev je možné bez ztráty vitamínů a dalších hodnotných látek skladovat zmraženou. V celku se zamrazuje pouze neoškrábaný kořen bez natě, který pečlivě očistíme a umyjeme. Může se ale také zamrazit mrkev oškrábaná a nakrájená nebo nastrouhaná.

Především na venkově se mrkev uskladňuje také ve sklepě do písku. Kořen s natí i bez ní se pouze zapíchne do písku tak, aby nebyl vidět, písek je možné občas mírně pokropit.

Pěstování

Pěstování mrkve není nic složitého. Mrkev je chladnomilná rostlina, které se nejvíce daří v teplotách kolem 16° Celsia v lehkých půdách. Před výsadbou by se půda měla důkladně prohnojit.

Rané karotky se sází na jaře, ideálně v dubnu, s výsadbou je ale možné začít už v době, kdy nehrozí mrazíky a teplota půdy se pohybuje kolem 7° Celsia.

Pozdní odrůdy se vysévají na konci jara a začátkem léta.

Semena mrkve by měla být vyseta do hloubky 1 až 2 centimetry, vzdálenost řádků od sebe se doporučuje alespoň 15 centimetrů. Mrkev se musí protrhat, aby jednotlivé rostliny měly dostatek místa a živin a mohl vyrůst silný kořen. Velmi důležité je důkladné zalévání, záhon se také musí průběžně zbavovat plevele.

Rané odrůdy se sklízí už od 8. týdne od vysazení, pozdní odrůdy po 11. týdnech. Mrkve se vytrhávají ručně, případně se může půda nadzvednout vidlemi. Mrkev je potřeba sklidit do prvních mrazů.

Základní zásady pro pěstování mrkve:

- rané odrůdy k rychlení a pro brzkou sklizeň se vysévají co nejdříve na jaře

- nejranější odrůdy se pěstují v lehkých půdách

- od dubna do poloviny června se vysévají pozdější odrůdy, dobu je potřeba zvolit podle délky vegetačního období a požadovaného termínu sklizně

- pozdní odrůdy s dlouhým kořenem, pěstované v těžších půdách se vysévají do navýšených a nakypřených záhonů

- výsev by neměl být hustý, vzešlé rostlinky je potřeba protrhat tak, aby si vzájemně nepřekážely v růstu

- pokud kořeny vyčnívají nad půdu, musí se přihrnout nebo se mrkev sklidí, protože odkrytá horní část ztratí barvu a zdřevnatí

- záhon by měl být na místě s dostatečným prouděním vzduchu, který je nejlepší ochranou proti mouše mrkvové

Sytější barvu mrkev získá, pokud se pěstuje v lehkých písčitých půdách nebo v půdách s vyšším obsahem humusu. Těžké a vápenité půdy barevnou intenzitu naopak snižují. Intenzitu barvy mrkve také negativně ovlivňuje nadměrné zalévání.

Pro výsadbu je nejlepší používat semena ze zahrádkářských prodejen. V prodeji je dokonce i sada, ve které jsou mrkve všech barev – oranžová, červená, žlutá, bílá a fialová.

Zajímavosti

V únoru 2005 bylo vědecky prokázáno, že látka falkarinol – falcarinol, kterou mrkev obsahuje, může mít významné účinky proti rakovinovým onemocněním.

Pro doporučenou denní dávku vitamínu A je v zimním a předjarním obdobím potřeba zkonzumovat alespoň 50 gramů syrové mrkve denně.

 Od mnoha jiných druhů zeleniny se mrkev odlišuje tím, že vařená je zdravější než syrová.

Léčivé účinky

Množství a kombinace vitamínů a dalších látek v mrkvi má velmi pozitivní preventivní zdravotní účinky na lidský organismus.

Mrkev především

- významně posiluje imunitní systém

- odstraňuje z organismu škodlivé volné radikály

- má preventivní účinky před vznikem rakoviny

- posiluje činnost srdce a krevního oběhu

- zlepšuje zrak a vzhled pokožky

- podporuje správné trávení

- zlepšuje vyprazdňování

- urychluje metabolismus

- podporuje vylučování cholesterolu z těla

- pročišťuje ledviny a močové cesty

- pozitivně působí na pohybový aparát

- podporuje léčbu při astmatických a nervových onemocněních

Ve větším množství není vhodná pro lidi, kteří mají žaludeční vředy nebo cukrovku, protože obsahuje sacharózu.

Konzumace mrkve nemá na lidský organismus v podstatě žádné nežádoucíúčinky.  Konzumaci mrkve ve větším množství by se ale měli vyhnout lidé s žaludečními vředy a cukrovkou, protože mrkev obsahuje sacharózu. Ani zdravým lidem se nedoporučuje konzumace většího množství syrové mrkve, protože je poměrně tvrdá a trávicí systém ji těžko zpracovává.