Zbožíznalství

Zde najdete snad úplně vše o nejrůznějších potravinách a surovinách - ovoci, zelenině, masu, rybách, luštěninách atd. Nechybí ani jednoduché vysvětlení různých kuchařských výrazů nebo gastronomických názvů postupů. V tomto rozsáhlém gastronomickém slovníku najdete požadované informace nejen podle abecedy, ale i pomocí fulltextového vyhledávání. Pro ještě jednodušší a rychlejší hledání lze využít i jednotlivé kategorie.

Aceto Balsamico - balsamikový ocet

ACETO BALSAMICO – neboli balzámový či balsamikový ocet pochází z Itálie a hojně se používá v kuchyni. Jedná se o speciálně upravované víno, které zraje v sudech. Italské vinné tajemství Balsamico je kromě lahodné chuti bohaté také na vitamíny a je tak prospěšné našemu zdraví. Označení Aceto balsamico tradizionale di Modena či Aceto balsamico tradizionale di Reggio Emilia neboli tradiční balzámový ocet z Modeny či z Reggia Emilia mohou na svých etiketách mít pouze výrobky, jež splňují přísná kritéria tradičních výrobních postupů. Původ a historie Balsamico je známé již od středověku. Původně se však nepoužívalo jako přísada do kuchyně, ale jako léčivý prostředek. Šlechtické rodiny v okolí Modeny vlastnily půdy, kde v dřevěných sudech zrál ocet. Název samotný pochází z počátku 17. století v Modeně, původně se tak nazývala tinktura z vinného octa. Vzhled, chuť a vůně… Ve srovnání s obyčejným octem jsou balsamikové octy kořeněnější, sladší a trochu olejnaté. Výroba Balsamico se vyrábí ze zahušťovaného moštu vinných hroznů odrůdy Trebbiano. Svoji nasládlou kořenitou chuť získává až po několikaletém zrání v sudech. Tento proces je velmi náročný a trvá mnoho let. Nejprve se z hroznů získá mošt, který se nechá ohříváním mírně zhoustnout. Během 3 let, kdy zraje v sudech, dochází k přeměně tekutiny na alkohol a z ní na ocet. Různé typy sudů ovlivňují jeho chuť. Dobrý ocet zraje minimálně 12 let, ale ty nejlepší zrají až 50 let. V současnosti vznikají i průmyslově vyráběné octy, jsou cenově dostupnější, ale je nutné si dát pozor na jejich kvalitu. Druhy Mladý ocet („da insalata“) v sudech zraje od 3 do 6 let, jeho chuť je typicky nakyslá. Nejčastěji se používá do salátů. Středně starý („medio corpo“) v sudu zraje 6 až 12 let. Používá se obvykle pro zjemnění omáček. Extra starý („extra vecchio“) je nejcennější a také nejdražší. V sudech zraje 25 i více let. Má konzistenci sirupu, a proto ho stačí přidat do jídel jen kapku.  Obecně platí, že starší balsamica jsou sladší a jemnější oproti těm mladým, která mají kyselou příchuť. Použití balsamica v gastronomii Balzamikový ocet se používá zejména v italské kuchyni. Hodí se k pokrmům z divočiny a z hovězího masa, k rizotu nebo k lehkým salátům. Zmrzlina či dezert Panna Cotta výborně chutnají s pár kapkami Aceta Balsamica. Ochucuje se směsí aromatických bylinek (např. máty) a olejů. Používá se nejčastěji do salátů a marinád (obvykle ve spojení s olivovým olejem a bazalkou), také k sýru Mozzarella a do dušených pokrmů. Zdraví a vitamíny Balsamico obsahuje draslík, fosfor a hořčík, pomáhá regulovat úroveň cholesterolu a snižuje krevní tlak. V domácí kosmetice hraje svou roli jako přípravek, který zkrášluje naše vlasy. Dostupnost a skladování Obyčejný Aceto Balsamico je k dostání v každém supermarketu, Aceto Balsamico tradizionale di Modena je možné zakoupit pouze v obchodech s octy a oleji. Všechny druhy Aceta Balsamica se uchovávají v temnu, dobře uzavřeny. Léčivé účinky - zlepšuje trávení - potlačuje chuť k jídlu - zrychluje spalování tuků - pomáhá při detoxikaci organismu - může přinejmenším částečně léčit průjmy - působí jako prevence proti kornatění tepen
Více

Ačokča

AČOKČA též korila – latinsky Cyclanthera pedata je známý také pod lidovým názvem paprikookurka. Ani paprika, ani okurka Ačokča pochází z Jižní a Střední Ameriky. Malé plody je možné konzumovat v čerstvém stavu, větší se nakládají jako okurky. Z plodů zbavených semen se připravuje odvar na snížení hladiny cholesterolu, listy se přikládají na zánětlivou pokožku. Původ, historie, současnost Pochází ze střední a jižní Ameriky. Z Bolívie se postupně rozšířila do Mexika, kde se těší velké oblibě. V Evropě není ačokča moc známá, ale jejímu pěstování se můžete věnovat i ve skleníku na zahradě. Vzhled, chuť a vůně… Ačokča svým vzhledem připomíná lusk ve velikosti 3 cm. Vnitřek je po dozrání dutý s hráškovou chutí. Plody jsou jedlé, ale pouze v případě, že jsou nedozrálé. Před dozráním jsou plody velmi křehké a chutné, naopak po dozrání bývají tuhé a k přímé konzumaci nevhodné. Plody mají zelenou barvu a uvnitř se nacházejí semena. Zdraví a vitamíny Ačokča obsahuje beta karoten, který má antioxidační účinky a napomáhá ochraně pokožky před slunečním zářením. V ačokče nalezneme i vitamíny C, B1 a B2. Je tedy vhodná pro zlepšení imunity. Listy mají protizánětlivé účinky. Použití ačokčy v gastronomii Mladé plody jsou výborné syrové, ale je možné je v kuchyni zpracovávat na mnoho způsobů. Lze je použít do leča, zeleninových salátů a jiných směsí, kde mohou doplňovat nebo nahradit papriku. Výborné jsou také plněné masem, sýrem nebo třeba rybami. Ačokča je skvělá i po naložení do nálevu, chutná podobně jako okurky. Listy lze upravit jako špenát, a to i přes to, že samy o sobě jsou bez chuti. V případě, že původně smetanová semena hodně ztmavnou, rostlinu už nekonzumujte. Semena si můžete uchovat na zasetí pro příští rok. Léčivé účinky - snížení krevního tlaku - pomáhá při nemocech dýchacího ústrojí - pomáhá proti kornatění tepen - močopudné účinky - protizánětlivé účinky  
Více

Agastache mexická

AGASTACHE MEXICKÁ – patří do čeledi hluchavkovitých a často se s ní můžete potkat jako s ozdobnou rostlinou ve skalkách. Kromě toho, že krásně kvete, nalezne své využití i v kuchyni. Historie, původ a současnost Tato krásná rostlinka s drobnými květy pochází z Mexika. Právě díky svému vzhledu a sladké vůni se těší stále větší oblibě v okrasné a bylinkové zahrádce. Vzhled, chuť a vůně… Agastache je 60–90 cm vysoká keříková bylina. Květy mají bílou nebo modrou barvu. V zahrádkách se pěstuje jako letnička. Okolo se šíří sladká vůně. Květy jsou často vyhledávány včelami a motýly. Odrůdy Champagne má růžové až meruňkové zbarvené květy a voní po mátě. Citronový yzop má citronové aroma. Agastache fenyklová (A. foeniculum) má aromatické listy, kterými lze ochucovat sladkosti, čaje a saláty. Šeříkově fialová květenství. Listy voní podobně jako tzv. pomerančová mateřídouška. Odpuzuje moskyty. Agastache vrásčitá (A. rugosa) má silné antibakteriální a antimykotické účinky a pomáhá i při zažívacích potížích. Květy jsou světle žluté a po usušení se hodí do suchých vazeb. Rostlina je mrazuvzdorná a láká včely i motýly. Agastache kopřivolistá (A. utricifolia) rostlina s květy modrými, růžovými i bílými. Všechny rostliny také voní a lákají hmyz. Použití agastache v gastronomii Listy jsou vhodné jako koření do omáček, polévek, salátů nebo rybích pokrmů. Připomíná francouzský estragon. Listy druhu Agastache foeniculum výborně poslouží jako náhražka cukru. Několik listů osladí čaj, který nejen dobře chutná, ale je i zdravý. Pěstování, zrání, skladování Agastache má ráda slunce, ideální je tedy pro ni výslunná až pohostinná poloha. Vlhká a dobře propustná půda. Ideálním místem je výslunná až pohostinná poloha. Půda musí být rovnoměrně vlhká, ale dobře propustná, protože nesnáší žádné zamokření. Na jaře si předpěstujte sazeničky ve skleníku nebo v misce za oknem. Ven rostlinky umisťujte až tehdy, když nehrozí žádné mrazy. Listy zpracovávejte pokud možno čerstvé. Není-li to možné, sušte je za tepla jen krátce, aby aroma nevyprchalo. Léčivé účinky - zmírňuje bolesti v krku - zmírňuje potíže s nachlazením - pomáhá proti nevolnostem - pomáhá proti houbovým infekcím  
Více

Allgäuer Bergkäse

ALLAGÄUER BERGKÄSE je tvrdý sýr vyráběný v některých oblastech Německa. Původ a výskyt Allgäuer Bergkäse je tvrdý horský sýr s chráněným původem a může být vyráběn pouze v některých krajích Německa. Od roku 2010 je z rozhodnutí výboru Evropské unie tento sýr považován za světové tradiční dědictví. Vzhled, chuť, vůně… Allgäuer bergkäse je menší příbuzný bochníku sýru allgäuer emmentaler, jeho váha je 15-50 kg. Obsah tuku v sušině je 50 %. Čím vyzrálejší tento sýr je, tím výraznější a intenzivnější je jeho chuť a aroma. Výroba Allgäuer bergkäse je vyroben z čerstvého mléka v horských oblastech, doba zrání je nejméně 4 měsíce, někdy až 1 rok. Pak teprve sýr rozvine své intenzivní a kořenité aroma. Použití Allgäuer Bergkäse v gastronomii Allgäuer bergkäse se dobře taví, je proto vhodný k zapékání např. na toastech. Dostupnost a skladování Tento sýr je k dostání ve speciálních prodejnách sýrů. Dobře zabalený lze bez problémů uchovat v chladničce. Normal 0 21 false false false CS X-NONE X-NONE /* Style Definitions */ table.MsoNormalTable {mso-style-name:"Table Normal"; mso-tstyle-rowband-size:0; mso-tstyle-colband-size:0; mso-style-noshow:yes; mso-style-priority:99; mso-style-parent:""; mso-padding-alt:0cm 5.4pt 0cm 5.4pt; mso-para-margin-top:0cm; mso-para-margin-right:0cm; mso-para-margin-bottom:8.0pt; mso-para-margin-left:0cm; line-height:107%; mso-pagination:widow-orphan; font-size:11.0pt; font-family:"Calibri",sans-serif; mso-ascii-font-family:Calibri; mso-ascii-theme-font:minor-latin; mso-hansi-font-family:Calibri; mso-hansi-theme-font:minor-latin; mso-fareast-language:EN-US;}
Více

Aloisie trojlistá

ALOISIE – latinsky Aloysia triphylla je aromatická rostlina s velkým obsahem silic. Aromatický keřík s citronovou vůní Aloisie je velmi bohatá na silice a další látky, díky kterým je prospěšná pro naše zdraví. Nejčastěji se konzumuje v podobě čaje, ale můžete ji použít sušenou na dochucení pokrmů. Původ a historie Aloisie pochází z Jižní Ameriky, odtud ji podobně jako brambory nebo kukuřici přivezli v 17. století Španělé. Ve Španělsku se pěstovala především pro množství vonných silic. Pěstování Aloisie je teplomilná rostlina a naše podnebí nezvládá dobře. U nás ji můžete pěstovat pouze jako pokojový či balkonový keř. Pro její vůni je vhodné ji umístit poblíž posezení. Nejlépe se jí daří v polostínu. Vzhled, chuť a vůně… Keř je vysoký asi 5 m a patří do čeledi sporýšovitých. Listy jsou dlouhé až 10 cm a po rozemnutí voní po citronu. Květy jsou malé, mají světle fialovou barvu. Je oblíbená pro svoji příjemnou citronovou vůni, za kterou vděčí obsaženým rostlinným silicím. Zdraví a vitamíny Aloisie je velmi bohatá na rostlinné silice (carvon, citronelol, limonen či geraniol) a na další látky jako je tanin či flavonoidy. Díky těmto složkám má čaj z listů aloisie příznivé účinky na lidské zdraví. Cineol působí příznivě proti některým mikroorganismům, geraniol pomáhá proti parazitům. Neměla by se užívat v těhotenství, protože některé zdroje uvádějí, že podporuje kontrakci dělohy. Použití aloisie v gastronomii Aloisie je velmi aromatická, má v kuchyni mnohostranné použití. Jediným listem lze okořenit např. pošírovanou rybu. Ve Španělsku a Francii je oblíbený nálev z aloisiových listů. Čaj je nejen zdravý, ale také velmi lahodný. Lístky aloisie můžete použít k ochucení čajů, při vaření i při pečení moučníků. Čerstvé listy jsou vynikající pro dochucení pudinků, sušenek či nápojů. Skladování a uchovávání Listy aloisie se suší a uchovávají se v uzavřených sklenicích na tmavém místě. Takto uchované listy si udrží své aroma po dobu až dvou let. Léčivé účinky - pomáhá při bolestech žaludku - mírní stres a bušení srdce - má pozitivní vliv na psychiku - je vhodným doplňkem celkové léčby při infekci parazity - zmírňuje ataky migrén - má antioxidační účinky
Více

Ananas

ANANAS - latinsky Ananas comosus, známý také jako Pineapple, Nanas nebo Pina je velmi chutné a osvěžující exotické ovoce. Krásný, chutný, osvěžující, zdravý… Ananas je pro svůj nezaměnitelný vzhled, výraznou chuť i vůni a dokonce i částečné léčivé účinky právem považován za „krále“ tropického ovoce. Ananas je ideální konzumovat syrový, ale má mnohostranné využití v studené i teplé kuchyni, nasladko, naslano i na pikantní způsob. Původ a historie Ananas pochází z jižní Brazílie a Paraguaye, do Ameriky ho indiáni přivezli ještě dlouho předtím, než ji objevil Kryštof Kolumbus. Ten ananas v roce 1493 poprvé ochutnal na ostrově Guadaloupe a okamžitě se rozhodl ho přivést do Španělska. Odsud se pak díky mnohých mořeplavcům rozšířil v podstatě do celého světa. V r.1660 ho poprvé viděli v Anglii, Španělé ho v té době přivezli například na Filipíny i na Hawai. Podle dochovaných záznamů se už v r.1720 začal pěstovat i ve sklenících. Současnost Ananas se pěstuje ve 82 zemích světa v tropických a subtropických krajích. Největším producentem je americká Hawai s 12 % celosvětové produkce. Za ní jsou s 11% Filipíny a Thajsko, s 10 % Brazílie, a Čína. Mezi další přední producenty ananasu patří také Indie s 9 %, dále pak ještě Nigérie, Kostarika, Mexiko, Keňa a Indonésie. Celková roční produkce ananasu je přibližně 15 milionů tun, a vzhledem k poptávce se každý rok zvyšuje. Velmi oblíbená je v poslední době odrůda Extra Sweet, která byla pod názvem Del Monte vyšlechtěna na Hawaji. Vzhled, chuť, vůně… Ananas má oválný nebo válcovitý tvar a ostré listy. Kůra je tuhá a silná s typickou šestiúhelníkovou strukturou, má červenohnědou, žlutou, oranžovožlutou nebo i tmavě zelenou barvu. Dužina je převážně žlutá, velmi šťavnatá, s výraznou vůní a chutí, která je u správně zralého ananasu různá podle odrůdy od sladce kyselé až po velmi sladkou. Přezrálý ananas už má chuť nevýraznou a je příliš sladký. Velikost plodu ananasu je do 30 centimetrů, váha se podle odrůdy pohybuje od 0,5 až do 5 kilogramů. Odrůdy Ananas patří mezi citrusové plody a v současné době známe již více než 100 odrůd, které se rozdělují do několika skupin. Smooth Cayenne je na mezinárodním trhu s ananasem nejznámější a nejdůležitější odrůdová skupina. Válcovité plody váží 1,5 až 2,5 kilogramu, mají tmavožlutou až oranžovou barvu. Očka jsou plochá, dužina světle žlutá, a má sladkou až lehce nakyslou chuť. Manzana je skupina odrůd s většími válcovitými plody o váze kolem 2 kilogramů se žlutě načervenalou barvou. Amazonas je další odrůda s velkými plody. Dužina je velmi světle žlutá, někdy téměř bílá a má skutečně vynikající chuť. Pelorela patří mezi další oblíbené velkoplodé odrůdy. Abacaxi jsou tzv. španělské odrůdy se středně velkými plody. Queen je další skupina odrůd, které mají menší plody kuželovitého tvaru s oblými očky a trnitými listy. Tyto ananasy jsou velmi sladké a aromatické, dužina má zlatohnědou barvu. Zdraví a vitamíny Jedlá část ananasu obsahuje průměrně 86 % vody, 13 % sacharidů, 1,2 % vlákniny, 0,3 % bílkovin a 0,1 % tuků. Energetická hodnota je přibližně 200 kJ na 100 gramů syrové dužniny ananasu. Ananas obsahuje pro lidský organismus důležité minerální látky - např. vápník, železo, fosfor nebo draslík, dále vitamíny - vitamín A, thiamin B1, riboflavin B2, niacin a vitamín C, organické kyseliny - především kyselinu citronovou, maleinovou a tartarovou, a také cukry. Nejznámější látky, které ananas obsahuje, je enzym bromelin a biotin. Enzym bromelin štěpí bílkoviny na aminokyseliny a působí tak příznivě na trávení. Biotin má pozitivní vliv na růst a zdraví kůže, nehtů a vlasů. Obě látky společně podporují fermentaci uhlohydrátů, která se projevuje i na mírném úbytku váhy, lepší srážlivosti krve, snižování krevního tlaku, uvolňování svalstva a má i protizánětlivé účinky. Použití ananasu v gastronomii Ananas se konzumuje syrový, k dostání je ale i kompotovaný, jako marmeláda nebo lihovina. Velmi oblíbený je také ananasový džus, v kuchyni při přípravě různých jídel ananasová šťáva. Do ní se například nakládá maso, které je pak mnohem křehčí. Nejjednodušší je plod nakrájet na plátky, pak z kolečka odříznout slupku a vyříznout prostřední dřevnatou část. Je také možné odkrojit oba konce, okrájet slupku a potom nakrájet dužninu. Konzervovaný ananas ztrácí až polovinu svých účinných látek a tak je samozřejmě mnohem lepší konzumovat ananas čerstvý. Dá se výborně kombinovat s jiným ovocem v různých salátech, nebo přidávat do omáček. K spotřebě jsou vhodné pouze zcela zralé ananasy. Nezralé plody obsahují velké množství různých kyselin, které můžou dokonce poškodit zubní sklovinu, nebo i nepříjemně podráždit žaludeční sliznici. Loupání ananasu Nejjednodušší možností je odříznout listy, plod příčně nakrájet na plátky, z koleček odkrájet slupku a vyříznout prostřední tvrdou část Další způsob je, že odřízneme spodní i horní část a slupku ostrým nožem okrajujeme směrem shora dolů Ananas může být i atraktivní dekorací například na slavnostním stole nebo v míse se salátem. U plodu necháme listy, okrájíme slupku a tzv. očka, která jsou uspořádána v diagonálních řadách pilkovým nožem klínovitě vykrájíme. Ananas nejen zajímavě vypadá - ve spirálovém řezu vynikne i jeho jasná barva a uvolní se typická vůně. Jak a podle čeho vybírat Jen ideálně zralý ananas má svoji jedinečnou a vynikající chuť. Zralý ananas se pozná především podle intenzivní a typické vůni na stonku, a také že malé středové listy na horní části jsou snadno vytrhnout. Zralé plody mají na povrchu více než 20 % žluté barvy, ale spolehnout se jen na barvu není možné. Kvalitní ananas poznáme i podle svěžích zelených listů, lesklé slupky a také že plod nemá měkká místa. Ananasy, které jsou tzv. nazrálé, mají nazlátlé, oranžovožluté nebo červenohnědé zbarvení. Ananas má velký obsah vody, a tak by měl být přiměřeně těžký vzhledem k jeho velikosti. Nekupujte ananas, který má měkká místa. Spotřeba, zrání, skladování Zralý ananas je dobré spotřebovat co nejrychleji, nezralý plod s listy můžeme nechat zrát až 2 týdny v pokojové teplotě,. Ananas nikdy neskladujeme v teplotách nižších než 15 stupňů, protože pak se na jádru vytvoří hnědé skvrny. Ideální skladovací teplota je 10 až 15 stupňů C. Ananas je i přes tvrdou slupku velmi citlivý na tlak. Léčivé účinky Ananas má mnoho pozitivních účinků na lidský organismus. - zlepšuje zlepšení a zefektivnění štěpení bílkovin v lidském těle, pomáhá při tvorbě svalové hmoty a zlepšuje fyzickou výkonnost - chrání před bakteriemi a parazity ve střevech, ulevuje slinivce břišní, pomáhá při střevních poruchách a průjmech - má čistící a detoxikační účinky, brání nadměrnému zadržování vody v těle, odvodňuje a odbourává otoky - pomáhá spalování nadbytečných tuků - působí podobně jako nesteroidní protizánětlivé léky typu Acylpyrinu nebo Ibuprofenu - napomáhá rozpouštět krevní sraženiny, je vynikající pro osoby náchylné na trombózy a infarkty - přikládáním vatového tampónu namočeného v ananasové šťávě se odstraní nebo zmírní pigmentové skvrny na kůži - pomáhá odstranit následky slunečního úžehu - plátek ananasu odstraní tzv. pálení žáhy Ananas může mít u citlivějších osob i nežádoucí účinky. Plody totiž obsahují malé množství síry, které může vyvolat bolesti hlavy, šťáva pak podráždění kůže, a protože obsahuje mírně leptavou kyselinu glykolovou, je třeba před ní chránit i oči.  
Více

Cukrářská škola

V kapitolách a lekcích najdete vše, co potřebujete znát a vědět o kuchyni, surovinách i samotném vaření.
Zbožíznalství
Hledejte v našem obsáhlém slovníku

Kuchařův rádce

Rady, tipy, triky... Pokud se vám v kuchyni něco nepovedlo, nebo chcete jen poradit, rádce je tu pro vás.