Daucus carota

Latinský název pro mrkev (karotku). Patří mezi miříkovité, podobně jako celer apod. Anglicky Carrot, francouzsky Carrote, německy Möhre (Karotte), italsky Carota, španělsky Zanahoria, rusky Morkov. Tato zřejmě nejpoužívanější zelenina obsahuje velké množství karotenu (provitamin A) a hojnost vitaminů skupiny B. Dále obsahuje vápník, hořčík, jód, železo a další cenné látky. Mladou mrkev není třeba loupat, jen očistit kartáčkem. V kuchyních celého světa má mrkev hojné využití. Syrová nastrouhaná mrkev se hodí do zeleninových salátů: doporučuje se v těchto případech kombinace s citronovou nebo pomerančovou šťávou, jablky, křenem nebo petrželkou. Ochutit ji lze také zkaramelizovaným cukrem nebo medem, zázvorem, mátou, skořicí nebo muškátovým oříškem. Zajímavá harmonie vzniká po ochucení koprem nebo bazalkou, případně estragonem či kerblíkem. Výborné jsou polévky s mrkví (například klasická česká bramboračka nebo francouzská jarní polévka Potage printanier), dále pak mrkev dušená nebo jen lehce blanšírovaná. Francouzi dělají Carotte glacé nebo Carrotes ? la Vichy. Mrkev se ideálně hodí k vařeným masům (zvláště vepřovému), cibulím a fazolím. Nelze si bez ní představit tradiční Pot-au-feu nebo Potée. Je také součástí klasického španělského pokrmu Olla podrida. Mrkev se zpracovává rovněž do šťáv, kompotů a marmelád.