Kaviar

Německý výraz pro kaviár. Jsou to černošedé až nazelenalé jikry z ryb žijících v Kaspickém moři nebo v ruských a skandinávských řekách, nejčastěji je to jeseter (viz Acipenser sturio) nebo vyza velká (viz Huso huso). Nejdražší a nejkvalitnější pravý kaviár je Beluga – má světlejší barvu a pochází z vyzy velké. Kaviár Sevruga je drobnější, tmavší a pochází z jesetera hvězdnatého. Je-li slisovaný, byl vyroben z porušených jiker. Najdeme-li na sklenici věhlasný název Malossol, není to jméno firmy ani trademark. Znamená to pouze, že kaviár je málo osolen. Toto označení však bývá považováno za známku kvality. Vedle ruského je dnes považován za nejlepší kaviár íránský. Kvalitní náhražkou, jež je často také nazývána kaviárem, je Keta – jeho barva je červená a je vyroben z lososích jiker. Sardinský skvělý „kaviár“ Bottarga se vyrábí z jiker cípala hlavatého. Znalci nedoporučují jíst kaviár s vejcem, cibulí ani citronem, jak bývá často servírován. Nejlépe se podle odborníků ke kaviáru hodí bliny nebo bílý chléb s máslem, případně brambory vařené ve slupce. Pokud není servírován na blinách, chlebu či bramborách, jí se kaviár přímo ze skleničky. Není vhodné dávat ho na talířek. Neměli bychom používat kovovou ani stříbrnou lžičku – kov může chuť kaviáru ovlivnit. Nejvhodnější je lžička z perleti.