Solea solea

Latinský název pro mořskou rybu, která se česky jmenuje mořský jazyk (lidově také mořský list). Anglicky a francouzsky Sole (Dover sole), německy Seezunge, italsky Sogliola (Sfoia), španělsky Lengua (Lenguado), portugalsky Linguado (Azevia), holandsky Tong (Zeetong), norsky a dánsky Tunge, finsky Kielikampela (Meriantura), švédsky Äkta tunga (Sjötunga, Tungor), polsky Sola (Podeszwica), turecky Díl (Baligi), rusky Soleja (Morskoj jazyk), chorvatsky List (Švoja, Zalistak), japonsky Shitabirame. Tato platýzovitá ryba má jemné maso a je velmi oblíbená v kuchyních přímořských států. Má typický oválný tvar. Hodně podobná je limanda obecná (viz Limanda limanda) nebo také platýz severní. Maso mořského jazyka je mnohem dražší než maso jiných platýzů. Někdy je v českých restauracích na jídelním lístku napsán mořský jazyk, ale místo něho se podává platýz nebo limanda. Vyplatí se dotaz na číšníka, jestli je jazyk upravován vcelku nebo už jen ve formě filetů. Nabízí-li restaurace pouze filety, je to nestandardní. Stejně drahý jako mořský jazyk je platýz největší neboli kamenáč (viz Psetta maxima), o něco levnější je halibut (viz Hippoglassus hipoglassus) – a potom následují už o hodně levnější další kambaly a nejlevnější vůbec je platýz velký (viz Plauronectes platessa). Kdo si v restauraci objedná mořský jazyk, měl by se nejprve zeptat, je-li ryba čerstvá, tedy nepřemražená. Zmražený jazyk má totiž poloviční hodnotu. Je-li ovšem čerstvý, pak má tak vysoce kvalitní a chutné maso, že by bylo hříchem ho nějak kořenit nebo dochucovat. Proto se i v nejlepších restauracích podává vařený nebo jemně osmahnutý na dobrém oleji.