LÁHEVNÍK nebo také ANONA - latinsky Annona – je tropická dřevina, u která na některých odrůdách roste ovoce. Nejznámější je láhevník ostnitý- latinsky Annona muricata, kterému se také říká quanabana, guanabana, velký nebo ostnitý corossol, ostnitý cachiman, graviola, soursop a také smetanové jablko – anglicky cousard apple. Velmi zdravé a chutné ovoce Anona – láhevník – je velmi chutné a zdravé ovoce. Zralé plody se konzumují jako ovoce, nezralé je možné připravovat jako zeleninu. Listy, kůra, kořeny i semena se využívají v lidovém léčitelství, moderní medicíně i farmaceutickém průmyslu. Původ a historie Anona pochází z Jižní Ameriky z oblasti Bolívie a Peru, odkud také pochází i většina odrůd. Stále zde roste ve vysoko položených místech. Latinský název má původ z výrazu annon, používaný Taíny, původními obyvateli Antil, kteří již v dávných dobách plody, listy i kůru využívali v tradiční medicíně. Současnost Anona se v současné době pěstuje v mnoha tropických oblastech, některým odrůdám se daří i v oblastech subtropických a v i mírnějších klimatických podmínkách, které jsou například v jižním Španělsku. Poměrně hojně se pěstuje i na Floridě, v Austrálii a Izraeli. Mimo domovské oblasti Antil, Střední a severní části Jižní Ameriky s ale nejvíce pěstuje v Asii, Africe a Oceánii. Plody, listy i kůra stromů jsou velmi využívané i v medicíně a farmaceutickém průmyslu. Vzhled, chuť, vůně… Plody anony jsou zelené, podle odrůdy velké 20 až 30 centimetrů a váží až 4 kilogramy. Mohou být kulaté ale i mírně oválné. Odrůdy anony trnité mají a povrchu jsou měkké ostny, anona síťovaná má povrch zvrásněný a anona šupinatá je pokrytá podélnými „šupinami“ různé velikosti a tvaru. Dužina je velmi chutná, šťavnatá, bílá nebo krémová, jsou v ní větší černá semena, která se nekonzumují. Chuť i aroma se liší podle odrůdy - může být lahodně nakyslá až sladká, jemně až poměrně intenzivně, ale příjemně, aromatická. Má vláčnou konzistenci, u zralých plodů se od sebe jednotlivé segmenty dužiny dají snadno oddělit. Stromdorůstá dovýšky 3 až 8 metrů a je velmi rozvětvený. Zelené podlouhlé a lesklé listy neopadávají. Na stromě se rodí až 30 plodů, které jsou u kmene a na silnějších větvích. Většinou na začátku října se sklízí nezralé plody, které v teplém prostředí poměrně rychle dozrávají. Druhy a odrůdy Láhevník – Anona – má 100, podle jiných údajů dokonce až 150 druhů. Na většině z nich rostou chutné plody, které se využívají jako ovoce, ale i v lidovém léčitelství, lékařství a farmaceutickém průmyslu. Nejznámější a nejvíce pěstované druhy anony Anona ostnitá - Anona muricata – guanabana – se pěstuje v nižších polohách tropických oblastí na celém světě, kde plodí celý rok. Plod je oválný, má nepravidelný tvar. Dorůstá do délky až 35 centimetrů a váhy až 6 kilogramů. Povrch zeleného plodu je rozdělený do částí ve tvaru kosočtverce, každá má uprostřed malý osten. Dužina zralého plodu je bílá, vláknitá, má krémovitou konzistenci a sladkou nebo sladkokyselou chuť. Zralá dužina se využívá na výrobu nápojů, nezralé plody se především v Asii připravují jako zelenina. Listy, semena, kůra a kořeny se používají v lidové medicíně, lékařství i farmaceutickém průmyslu. Anona šupinatá - Anona sguamosa – má kulovité plody dlouhé až 10 centimetrů, které jsou pokryté většími mírně vyklenutými šupinami. Zralá dužina má smetanově bílou barvu, hustou kašovitou konzistenci, velmi jemnou sladkokyselou chuť a příjemné aroma. Anona šupinatá je považována za jedno z nejvíce chutných druhů ovoce. Semena jsou prudce jedovatá a šťáva v očích může mít za následek i slepotu. Nezralé plody, listy a kůra stromů se využívají proti průjmům a úplavici. Obklady z listů pomáhají při léčbě epilepsie, kožních poranění a jiných onemocnění pokožky. Má původ v tropických oblastech Ameriky, v současnosti se velmi hojně pěstuje v tropech na celém světě ni v teplejších oblastech subtropů – například na Floridě nebo na jihu Číny. Anona síťovaná - Anona recitulata – je původem z Karibiku a v současnosti velmi rozšířená ve Střední i Jižní Americe. Kulovité plody mají hladký povrch a tlustou slupku, zralost se projevuje její hnědou barvou. Zralá dužina má sladkokyselou chuť, je bílá, aromatická a poměrně moučnatá. Semena, nezralé plody, listy, kůra i kořeny obsahují alkaloidy a jsou jedovaté. Šťáva z rostliny vyvolává onemocnění kůže a záněty. V medicíně se různé extrakty využívají jako prostředek proti průjmům i úplavici. Anona čerimoja - Anona cherimoya – „smetanové jablko“ - pochází z And, kde roste v nadmořských výškách 1000 až 2000 metrů a proto poměrně dobře snáší i chladnější klimatické podmínky a pěstuje se i ve Středomoří. Plody jsou velmi chutné, sklízí se nezralé a před konzumací se nechávají změknout. Aroma připomíná banány. Semena obsahují alkaloidy a jsou jedovatá, vyrábí se z nich insekticidy, pražená mají velké projímací účinky a působí i jako silnédávidlo.Ve Střední Americe se semena melou a pak používají proti vším a mnoha dalším parazitům. Anona horská - Anona montana - má až 18 centimetrů dlouhé plody s hrubým šupinatým povrchem, které se díky své příjemné sladkokyselé chuti nejvíce používají na přípravu osvěžujících nápojů. Pochází z Karibiku a je velmi oblíbená a často pěstovaná v tropických oblastech Ameriky. V Asii i Africe se téměř nepěstuje. Anona sonkaja - Anona purpurea – pochází ze Střední Ameriky a jižního Mexika, roste ale například i na Filipínách. Plody mají vejčitý tvar a jsou dlouhé až 20 centimetrů, mají červenohnědou barvu a na povrchu mnoho kuželovitých trnů. Zralá dužina je oranžová, šťavnatá a měkká, má vláknitou strukturu a chutí připomíná mango. Semena jsou jako u většiny ostatních druhů jedovatá. Zdraví a vitamíny V oblastech svého původu byla Anona využívána v tradiční medicíně. Jednotlivé části – plody, listy, kůra i kořeny – mají různé léčivé vlastnosti, které se navíc liší i podle odrůdy. V současnosti jsou prokázané i vědecky. Plody anony jsou velmi bohaté na mnoho důležitých látek pro lidský organismus - 100 gramů ovoce obsahuje přibližně 45 miligramů draslíku, 23 mg sodíku, 24 mg hořčíku, 26 mg fosforu a 0,50 mg železa. Vzhledem k obsahu bílkoviny, škrobů a glukózy jsou i velmi výživné. Anona obsahuje také nenasycené mastné kyseliny, vitamín C a alkaloidy, které v jiném ovoci nejsou - asimilobin, nornuciferin a anonain, acetogenin, taniny a polyfenoly. Listy se používají na obklady a pomáhají při léčbě epilepsie, kožních poranění a jiných onemocnění pokožky. Připravuje se z nich také odvar, který je silným antioxidantem. Má účinky proti rakovinovým buňkám a v organismu ničí volné radikály, které jsou příčinou mnoha chorob. Působí i proti křečím a epilepsii, snižuje krevní tlak, reguluje činnost srdce a působí dokonce i proti mnoha virům – například i HIV – a bakteriím. Má také pozitivní účinek na trávicí ústrojí, reguluje hladinu cholesterolu a zpomaluje stárnutí buněk. Je účinný i při malárii a horečce. Kůra má silné antibakteriální účinky, působí proti vředům, sušená a rozemletá společně se semeny je velmi účinná proti mikroorganismům v lidském těle a má účinky proti průjmu a úplavici. Použití anony v gastronomii Dužina zralých plodů se konzumuje jako ovoce. Používá se také na výrobu marmelády, zmrzliny, ovocné šťávy, sladkého pečiva a různých nápojů. Nezralé plody se používají a připravují jako zelenina. Listy, kůra a kořeny rostliny se využívají v různých podobách v lidovém léčitelství, moderním ékařství a farmaceutickém průmyslu. Příprava anony před použitím Před konzumací se plod rozřízne, dužina se z něj vyjme a odstraní se z ní nejedlá, u některých druhů jedovatá, semena. Šťáva se z plodů získává tak, že se dužina bez semen rozmixuje. Jak a podle čeho vybírat Plody většiny odrůd anony se sklízí na začátku října a na trh dodávají nezralé. Dozrávat se nechávají v teplém prostředí. Zralé kvalitní plody nemají na povrchu žádná mechanická poškození ani náznaky plísní, jsou rovnoměrně zelené nebo u anony síťované hnědé, měkké a pružné. Plody jsou velmi citlivé na otlačení. Spotřeba a skladování Anona se může určitou dobu skladovat v chladném prostředí v teplotě 8 až 12° Celsia a nejlépe při vyšší vlhkosti vzduchu. V pokojové teplotě plody poměrně rychle dozrají, ale i pak je možné ještě krátkodobé uskladnění v chladničce. Pěstování V našich klimatických podmínkách je možné pěstovat některé odrůdy ve vnitřních prostorách nebo zimních zahradách, většinou ale jen jako pokojové okrasné rostliny. Některé odolnější odrůdy - například čerimoja – je možné v letních měsících přemístit do venkovního prostředí. Rostlinám se nejvíce daří na slunných místech. Anonu je možné vypěstovat ze semen, která se zasévají v období únor až květen do pěstitelského substrátu nebo tzv. sadbových tablet. Před zasazením se opláchnou v teplé vodě a pak se nechají ještě 2 dny namáčet. Vysévají se do hloubky 1 až 2 centimetry, vyklíčí za 14 dní až 6 týdnů. Pro klíčení je ideální slunné místo a teplota 22 až 26° Celsia, půda musí být stále vlhká. Zajímavosti Anona je jedna z mála tropických rostlin, u které se využívají i jiné části než plody – především v medicíně se z anony používají v různě upravené a zpracované listy, kůra i kořeny. Plody anony se zralé využívají jako ovoce, nezralé se připravují jako zelenina. Léčivé účinky Anona má mnoho preventivních i léčebných účinků na lidské zdraví a všechny byly prokázány jak v tradičním léčitelství, tak v moderní medicíně. Všechny provedené nezávislé studie potvrdily, že anona má díky ojedinělé kombinaci mnoha látek velmi významné protinádorové, protirakovinné, antivirové, antidiabetické i antidepresivní účinky a také ničí parazity v lidském organismu. Acetogeniny, které jsou obsažené především v listech annony trnité, ničí mnoho druhů nádorových buněk. Jsou účinné například u rakoviny slinivky, plic, tlustého střeva, prsu a prostaty, zároveň působí i proti bolesti a depresím. Plody a listy anony ale obsahují i látku anonacin, která způsobuje atypickou formu Parkinsonovy nemoci, a vyvolává v některých případech neurologická onemocnění. Žádné farmaceutické laboratoři ani společnosti se dosud nepodařilo uměle vytvořit látky, které by byly podobné látkám anony. Použití anony v medicíně Na základě zkušeností z tradiční medicíny i moderního lékařství má anona mnoho preventivních i léčebných vlastností. - je účinná při prevenci i léčbě nádorových onemocnění - částečně pomáhá při léčbě AIDS - posiluje imunitní systém člověka - působí proti nespavosti, stresu, depresi a nervozitě - posiluje činnost trávicího ústrojí - má účinky proti průjmu a úplavici - reguluje hladinu cukrů v krvi - posiluje činnost srdce a cév - snižuje vysoký krevní tlak - pomáhá při léčbě astma a revmatizmu - snižuje i velmi vysoké horečky - má léčivé účinky při kožních onemocněních - působí proti únavě organismu Léčba rakoviny Tradiční medicína i vědecké studie potvrzují, že anona má určité pozitivní účinky při léčbě rakoviny. Používá se především odvar z listů. Příprava vývaru: 1 až 2 lžíce rozdrcených listů se zalijí 0,7 litrem studené vody. Směs se přivede do varu a na mírném ohni se nechá vařit 5 až 10 minut. Pak se scedí Používání vývaru Vývar se pije 3 x za den. Kůra trvá jeden měsíc, pak se na měsíc přeruší. Vedlejší účinky Anona snižuje krevní tlak a tak by si osoby, které užívají její vývar a léky na snížení tlaku, měly častěji měřit hodnoty a podle nich případně snížit dávku léků nebo pít slabší vývar. Při silnějším odvaru se může snižovat srdeční frekvence – tep. Pokud se tedy používají léky na snížení tepu, je potřeba postupovat stejně jako u krevního tlaku. O používání anony jako podpůrného prostředku při léčbě rakoviny je vždy potřeba informovat lékaře. Nedá se samozřejmě předpokládat, že se vývarem anony nemoc, vyvolaná mnoha faktory, vyléčí, ale výsledky jsou velmi pozitivní. Zvýšení účinnosti je možné dosáhnout spojením anony s dalšími léčivými bylinami a také s možnostmi moderní medicíny.  

JAHODA ZAHRADNÍ - latinsky Fragum, anglicky strawberry, francouzsky fraise neboněmecky Erdbeere - je plod, rostoucí na rostlině jahodník zahradní - lat. Fragaria x anananssa. Odborně je jahoda souplodí nažek na šťavnatém zdužnělém květním lůžku. Toto souplodí nažek vytváří nepravý plod… Krásné, lahodné a voňavé pokušení… Jahody jsou v naší zeměpisné oblasti první zralé letní ovoce. Sezona čerstvých jahod není nijak dlouhá. Původ a historie Jahoda v podobě, jak ji známe dnes, byla vypěstována přibližně před 250 lety. Do té doby byly známé pouze lesní jahody, které jsou velmi aromatické, ale mají drobné plody. Jejich existence je ale prokazatelně datována podle archeologických nálezů až do mladší doby kamenné. První dochované zprávy o jahodách pocházejí ze starověkého Řecka, jahody se pěstovaly ale již ve starém Římě. Ve středověku byly jahody především v zahradách klášterů a na zámcích v Anglii, Belgii a ve Francii. Tehdy se obhospodařovaly velké plochy lesních jahod, vypěstovat větší plody se ale nedařilo. Jahody byly jen přesazované a více pěstitelsky udržované, měly ale poměrně malé, i když velmi aromatické plody. Velkoplodé odrůdy jahodníku se podařilo nalézt až v Americe podél břehů řeky Sv.Vavřince. Tam objevený Jahodník virginský měl podélné kuželovité, ale i kulaté zářivě červené plody. Tato jahoda se kolem roku 1725 dostala i do Evropy. Další druh velkoplodých jahod byl počátkem 17. století objeven ještě v Chile a dostal název Jahodník chilský. Oba tyto druhy jahod pak kolem roku 1750 zkřížil Antoino Duchesne, zahradník na dvoře francouzského krále Ludvíka XV a vypěstoval velkoplodou odrůdu Jahodník ananasový, která měla mnohem větší a chutnější plody a v podobě různých kultivarů se pěstuje dodnes. Současnost V současné době je poptávka po jahodách poměrně velká a stále se zvyšuje. Roční celosvětová produkce je více než 2 miliony tun a jahody se tak staly zajímavou obchodní komoditou. Většina jahod se pěstuje na obrovských plantážích po celém světě. Byly vyšlechtěny odrůdy pro teplé a studenější i studené teplotní oblasti. Nejvýznamnějším producentem jahod jsou USA, velké množství je i ze Španělska, Itálie, Polska, Japonska, Ruska a dokonce i z Koreje. K významným evropským exportérům patří ještě Francie a Německo. V naší zemi se o popularizaci a šlechtění jahod zasloužil koncem 19.století Rudolf Strimpel. V současnosti má velmi výrazné úspěchy Ing. Dagmar Hůlková, která vyšlechtila několik významných odrůd - např. Adriana, Dagmar, Lidka... Vzhled, chuť, vůně… Jahody je možné zjednodušeně popsat jako malé, kulaté a na jednom konci zašpičatělé červené plody s charakteristickou chutí a vůní, které jsou plné malých semínek s ořechovou chutí. Ve skutečnosti jsou skutečným ovocem právě tato semínka. Lahodná sladká šťáva je obsažena v červené dužnině. Jahodová chuť se skládá z více než 300 známých a dalšího neupřesněného množství zatím neznámých látek a podle všeho je velmi závislá i na způsobu pěstování a slunci. Je tedy tak složitá a dokonalá, že je v podstatě nemožné ji uměle vytvořit. Právě proto různé jahodové příchutě z laboratoří a ani jahody, pěstované ve sklenících, plnou klasickou jahodovou vůni nemají. Spotřebitelé žádají především velké plody, ale některé odrůdy s plody menšími jsou mnohem víc chutnější a aromatičtější. Odrůdy Z první velkoplodé odrůdy Jahodníku ananasového bylo postupně vyšlechtěno přibližně 1 000 druhů, a nové přibývají každý rok. Význam pro trh má ale jen několik málo odrůd. Například v Německu je 85 % pěstitelské plochy osázeno odrůdou Elsanta. Některé odrůdy se v současnosti pěstují i ve sklenících, aby jahody mohly být na trhu po celý rok. Skleníkové jahody ale nemají zdaleka takovou chuť a vůni, jako jahody pěstované na plantážích. V současnosti známe dva druhy jahod - lesní a zahradní. Jahoda lesní je malý plod o velikosti 0,5 až 1 centimetr s lahodnou chutí a výrazným aroma. Dodnes je najdeme v mnoha oblastech ve volné přírodě. Na trhu téměř nejsou, v malém množství je vyváží pouze Francie a Španělsko. Jahoda zahradní není náročná na pěstování. Plody jsou mnohem větší než u jahody lesní, obsahují i víc vody. Odrůdy se od sebe liší především velikostí, ale také i chutí a vůní. Podle období a množství sklizně se dále dělí na jednouplodící - Sklízí se jednou za rok, v případě dlouhého teplého léta výjimečně dvakrát. Kvetou na jaře a brzy rodí. Tyto odrůdy jsou určené především pro komerční pěstování, důležité je množství, velikost a trvanlivost. stáleplodící - Více sklizní za rok v období od května až do října. Odrůdy velmi zajímavé pro zahrádkáře, kteří požadují menší, ale trvalejší množství jahod především pro svoji potřebu.  měsíční - Plody jsou o málo větší než mají jahody lesní, sklízí se přibližně jednou za měsíc. Lze je pěstovat i v květináčích. Byly vyšlechtěny z jahod lesních. Nejznámější, nejoblíbenější a nejvíce celosvětově pěstované odrůdy Senga Sengana je velmi oblíbená a stará odrůda jahod z Německa. Má středně velké purpurově červené plody s pevnou červenou dužinou a charakteristickou jahodovou vůní. Honeoye pochází ze Skotska. Je to raná odrůda se středně velkými pevnými sytě tmavočervenými plody a poměrně hodně výraznou vůní, mírně nakyslé, ale příjemné chuti. Gariguette má původ ve Francii. Plody jsou nápadně podlouhlé, mají intenzivní červenou barvu. Jsou středně pevné, vyznačují se velmi dobrou chutí a intenzivním jahodovým aroma. Evita s velmi velkými atraktivními pevnými a trvanlivými plody s červenou barvou pochází z Belgie. Plody mají příjemnou jemně nakyslou chuť. Je dvakrát plodící a velmi výnosná. Elsantaje nejvýznamnější odrůda v Německu. Má světle červené pevné a trvanlivé plody, neutrální a mírně nakyslou chuť. Plně zralé jahody jsou ale příjemně sladké. Korona patří mezi velmi výnosné odrůdy. Pochází z Nizozemska. Velké středně červené a středně pevné plody jsou příjemně sladce nakyslé. Gorella je starší raná odrůda z Nizozemska. Plody jsou zářivě červené a středně pevné. Nejlepší chuť i vůni má jen v období plné zralosti. Elvira z Nizozemska je kultivar odrůdy Gorella. Velmi lesklé středně červené plody mají mnoho vitamínu C a sladce nakyslou chuť. Terina má středně velké, lesklé, červené, poměrně pevné plody s průměrnou chutí a velmi výrazným aroma. Pochází z Nizozemska. Bogotamá původ v Nizozemsku. Plody dozrávají poměrně pozdě. Jsou příjemně sladce nakyslé, oranžovočervené a pevné. Mara de Bois je stáleplodící odrůda z Francie s aromatickými intenzivně červenými plody, které jsou středně velké, měkčí, ale velmi chutné. Rujana ( Rügen )pochází z německého ostrova Rujana. Je to nepopínavá odrůda měsíční jahody s malými poměrně suchými plody. Přezrálé mají příchuť jahod lesních. Florikaje kříženec měsíčních a lesních odrůd. Plody jsou menší, měkké a sladké, chutí i vůní poměrně hodně připomínají lesní jahody. Zdraví a vitamíny Jahody jsou nejen chutné a voňavé, ale i zdravé. Obsahují pro lidský organismus mnoho důležitých vitamínů a kyselin, ale i minerálů a stopových prvků. Najdeme v nich vitamín A, B, C a E, z minerálních látek draslík, hořčík, fosfor, vápník, železo, fluor, kobalt a síru. Jahody mají i ve velkém množství lehce stravitelné měkké vlákniny a třísloviny, naopak málo přírodního cukru. Vitamín C je v jahodách obsažený množství, které je srovnatelné s citrusovými plody. Je to účinný antioxidant, který je navíc důležitý pro posílení imunity organismu. Jahody dále obsahují vitamíny skupiny A, kyselinu listovou a beta-karoten s významnými účinky na zrak, pleť a regeneraci sliznic. Důležitá je i kyselina ellagonová, kterou mimo jahod z ovoce obsahují jen třešně a hroznové víno. Tato vzácná kyselina podle prokázaných zjištění brání karcinogenům změnit zdravé buňky na nádorové. Vitamíny skupiny B a E se v jahodách nacházejí v menším množství. Prospěšným minerálem v jahodách je draslík, který podporuje odvodňování, detoxikaci organismu a upravuje krevní tlak. Mangan je prospěšný pro tvorbu krve, podporuje nervovou činnost a má i afrodiziakální účinky. Stejné účinky má i zinek. Velké množství červeného barviva v jahodách, které je tvořené polyfenoly, dělá z tohoto ovoce jeden z nejúčinnějších přírodních antioxidantů. V jahodách obsažené třísloviny na sebe při průchodu trávicím traktem vážou toxické látky, především pak těžké kovy, a odvádějí je ven z těla. Působí tak proti infekcím, některým virům a bakteriím. Vlákniny snižují hladinu cholesterolu v krvi i odstraňují z těla jedovaté a zdraví škodlivé látky. Tím zlepšují trávení, pomáhají při střevních onemocněních a čištění organismu. Díky vysokému obsahu vlákniny a nízkému obsahu cukru jsou jahody vhodným ovocem pro diabetiky. Organické kyseliny - jablečná, citronová, chiniová, šťavelová a salicylová - jahodám dodávají jejich charakteristickou chuť a vůni. Tyto kyseliny ale můžou u některých lidí po při konzumaci jahod způsobit alergické reakce. Pro většinu jsou ale jahody nejen vynikající pochoutka, ale i důležitý zdroj nejrůznějších vitamínů a dalších látek, které prospívají zdraví. Použití Jahody se nejvíce konzumují čerstvé. Ve studené kuchyni jsou vynikající v ovocných salátech, s jogurtem nebo tvarohem, se šlehačkou ale i se šampaňským. Používají se na přípravu krémů, pěn a želé. Vynikající je jahodový pudink, Chuťově zajímavé jsou i studené polévky, přelivy a omáčky. V teplé kuchyni se s jahodami setkáme například jako s náplní do ovocných knedlíků a taštiček nebo různých koláčů. Z jahod se vyrábí zmrzliny, dřeně, koktejly, kompoty, džemy, marmelády, šťávy, džusy a mošty , ale také likéry nebo sekty. Výjimečné aromatické vlastnosti jahod se využívají u velké řady výrobků. Jahodová příchuť a vůně je známá u žvýkaček, bonbónů, čokolády, sušenek… Jak a podle čeho vybírat Jahody jsou především letní ovoce. Hlavní sklizeň začíná v červnu, některé odrůdy plodí podruhé v červenci až srpnu. Existují i druhy jahod, které plodí poprvé už koncem května a pak ještě jednou v druhé polovině srpna. Jahody v těchto měsících pocházejí z plantáží a mají tak svoji typickou chuť i vůni. V obchodech je v současné době možné koupit jahody i mimo hlavní sezonu, ale jsou to jahody skleníkové, kterých chuť i vůně je nevýrazná. Jahody po sklizni nedozrávají a vydrží pouze několik málo dní. Proto je výhodnější jahody nakupovat v menším množství a častěji. Velmi rychle podléhají plísním a hnilobám, proto si je musíme při nákupu vždy dobře prohlédnout. Na povrchu by neměly být pomačkané nebo nějak jinak poškozené, protože právě na takových místech se téměř okamžitě začínají kazit. Plody by měly být pevné, červené a lesklé s typickou jahodovou vůní. Kalištní lístky by měly mít sytě zelenou barvu a neměly by být povadlé. Zelené nebo bledě červené jahody jsou nedozrálé, příliš tmavě červené a měkké jsou přezrálé. Ve velkých obchodech většinou koupíme jahody z dovozu. Na jaře je prvním hlavním vývozcem Španělsko, později se na trh dostávají jahody z Francie, Itálie, Belgie, Německa a Nizozemsko. Tyto jahody jsou vzhledově většinou vynikající, ale chuťově se nevyrovnají čerstvým jahodám z tuzemské produkce, protože jsou různě upravené, aby vydržely transport. Zcela nejlepší je si jahody nasbírat a zaplatit přímo na plantážích, případně je koupit přímo od pěstitelů, na trhu nebo v menších prodejnách s ovocem. Spotřeba, zrání, skladování Pokud se rozhodneme jahody sklízet sami, je to nejlepší v dopoledních hodinách, kdy jsou plody už suché, ale stále ještě chladné. Čerstvé jahody jsou určené pro rychlou spotřebu. Po sklizni nedozrávají a vydrží pouze 1 až 2, výjimečně i 3 dny. Pokud je chceme krátkodobě uskladnit, pak je uložíme do chladničky, nejlépe v uzavíratelné mělké nádobě a v jedné vrstvě. Jahody je možné pro pozdější potřebu uchovat mražené, nebo je zpracovat do kompotů, džemů a marmelád. V džemu a kompotu si jahody zachovávají téměř všechny živiny a účinné látky, ztrácejí jenom vitamín C, ale obsahují větší množství cukru. Zamražené čerstvé jahody si uchovávají i vitamín C a nemusíme přidávat žádný cukr. Zajímavosti Jahoda je také jedna z mála rostlin, které je možné pěstovat i v květináčích na balkoně nebo na terasea z kterých pak můžeme sklízet vlastní čerstvou úrodu. Do květinářů jsou vhodné drobnoplodé měsíční odrůdy Rujana nebo Alexandria. Pro větší plochy nebo závěsné květináče jsou ideální tzv. luční odrůdy, vzniklé šlechtěním lesních jahod, např. Florika nebo Viva Rosa. Zinek a mangan jsou velmi důležité minerály, ovlivňující sexuální výkonnost. Mají poměrně velký vliv na množství a sekreci mužského pohlavního hormonu testosteronu, který u mužů aktivuje spermie a ženám pomáhá rychleji se vzrušit a dosáhnout orgasmu. Kombinace jahod se šampaňským má afrodiziakální účinek i vzhledem k mnoha různým dalším látkám, které jahody a hroznové víno obsahují. Ve vlámštině jsou jahody označovány jako "Aardbein". Jahody mají díky svému složení schopnost bělit zuby a zesvětlovat pigmentové skvrny na pleti. Léčivé účinky Jahody nejsou jen vynikající pochoutkou, jsou důležité i pro lidské zdraví. - zmírňují horečku a jsou vhodné při nachlazení - podporují metabolismus a tvorbu krve - aktivují činnost mozku a posilují nervový systém - pomáhají při léčbě chorob srdce a krevního oběhu - jsou vhodné při léčbě močových a žlučových kamenů - odstraňují z těla škodlivé látky - mají protizánětlivé a protinádorové účinky - snižují riziko vzniku rakoviny - čistí střeva, pomáhají při průjmu i zácpě Jahody mohou mít nežádoucí účinky. U některých osob se mohou po konzumaci jahod objevit na jazyku a sliznici ústní dutiny malé puchýřky, případně slabá svědící vyrážka na pokožce. Tuto reakci způsobuje kombinace organických kyselin - jablečné, citronové, chiniové, šťavelové a salicylové - které jahodám dodávají jejich charakteristickou chuť a vůni. Konzumace jahod se nedoporučuje kojícím ženám, protože alergeny by mohly přejít do mateřského mléka. Malým dětem dáme nejprve jen malé množství jahod a sledujeme, zda se neobjeví nějaká alergická reakce.