Brambor hlíznatý

BRAMBORY – latinsky Solanum tuberosum - jsou označovány jako lilek brambor nebo brambor obecný. Ve vlámštině jsou brambory označovány výrazem "Aardappel".

Chutná příloha, která zdomácněla

Brambory jsou tradičnější české jídlo, nejčastěji se servírují vařené nebo v podobě smažených hranolků, případně bramborové kaše jako příloha. Přidávají se také do polévek a různých salátů. Z brambor se připravují i hlavní jídla - například zapékané brambory s různými ingrediencemi.

Původ a historie

Brambory se začaly pěstovat na území dnešního Peru před 4 až 5 tisíci let. Za jejich domestikaci vděčíme Inkům, pro ně byly brambory stejně významné jako pro Aztéky kukuřice. Staří Inkové je konzumovali, uchovávali v podobě sušeného prášku nebo z nich připravovali alkoholický nápoj podobný pivu.

Do Evropy se brambory dostaly v polovině 16. století. Španělští námořníci je začaly používat jako hlavní potravinu, čímž mimoděk předcházeli kurdějím. Současně se dostaly brambory i do Anglie, kde je začaly pěstovat na území Irska. Než se brambory zabydlely na jídelníčku Evropanů, trvalo to ještě dvě století, z počátku se potýkaly s nedůvěrou a strachem. To ukončil až pruský král Bedřich II. Veliký, který roku 1740 nařídil jejich pěstování. Do Čech přišly brambory po roce 1778 z Braniborska – odtud jejich dnešní název.

Současnost

Brambory se dnes pěstují na celém světě a po pšenici, rýži a kukuřici seté jsou nejvýznamnější výživovou plodinou na světě. Největším producentem brambor na světě je Čína s 66,8 %, druhé je Rusko s 36,7 % a třetí je Indie 23,1 %. Česká republika je na 46 místě s 0,84 %.

Nejlépe se bramborám daří na Novém Zélandu, v Belgii, v Dánsku, v USA a v Nizozemsku, kde jejich výnosy z 1 hektaru tvoří přes 40 tun.

Vzhled, chuť a vůně…

Brambory mají rozmanité elipsoidní až nepravidelné tvary. Jejich barva je nejčastěji s okrově žlutá až světle hnědá, někdy může mít červenou až červenofialovou pokožkou.

Dělení

Varné typy brambor

Varný typ A – hladká slupka a lojovitá dužina žluté či žlutobílé barvy, která má protáhlý tvar (ledvinky, rohlíčky) a menší obsah škrobu. Ideální pro vaření ve slupce, na bramborový salát, na loupačku.

Varný typ B – brambory polopevné s univerzálním použitím. Vhodné do salátů, gulášů, polévek, jako přílohové a restované.

Varný typ C – s drsnější slupkou a bílou dužinou jsou škrobovité, moučnaté, po uvaření se rozpadají. Tyto brambory jsou vhodné pro přípravu bramborového těsta, knedlíků, bramboráků, bramborových placek a kaší. Můžeme se setkat i s varnými typy AB nebo BC; jedná se o odrůdy, jejichž vlastnosti odpovídají rozmezí dvou varných typů.

Typy brambor podle období sklizně

Rané brambory - brambory sklizené do 30. června.

Pozdní brambory - brambory sklizené po 30. červnu.

Zdraví a vitamíny

Běžně brambory obsahují 24 % sušiny, z toho zhruba 75 % tvoří škrob a okolo 2 % rozpustné cukry. Bílkoviny tvoří okolo 5–10 % sušiny a tuky okolo 0,4 % sušiny. Hlízy dále obsahují významná množství kyseliny citrónové, polyfenolů, minerálních látek (hořčík, železo, zinek, vápník, …) a vitamínů C, B1, B2. Obsah vitamínu C kolísá v závislosti na době a způsobu uskladnění brambor a pohybuje se nejčastěji v rozmezí 9–25 mg/g.

Obsah vitamínu C a schopnost brambor uchovávat tento vitamín činí z brambor tzv. ochrannou potravinu proti kurdějím. Brambory jsou vhodné pro výživu, protože dostatečně zatěžují trávicí soustavu a poskytují dostatek energie ve formě sacharidů a jsou doporučovány jako dietní strava, protože obsahují mnohem méně sušiny než obiloviny, a tudíž i menší množství využitelné energie.

Nejvýraznější složkou je voda a škrob, dále pak bílkoviny, polysacharidy a do značné míry i tuky. Syrová slupka obsahuje chakonin nebo solanin a může být ve velkém zkonzumovaném množství jedovatá.

Skladování

Brambory skladujte ve tmě, v suchu a v chladu, ideálně při teplotě 4 až 6 °C, místnost, kde brambory skladujete, by měla být dobře odvětrávaná, tím předejdete předběžnému klíčení, které zvyšuje obsah jedovatého solaninu v bramborách.