Broskev

BROSKEV - plod Broskvoně obecné, latinsky Prunus persica - je ovoce krásné na pohled, chutné a navíc ještě zdravé..

Zdraví i krása…

V Číně je broskev symbolem dlouhého života. Byla prý pokrmem nesmrtelných… V Japonsku se zase podle legendy z broskve plující v řece Momorato zrodil odvážný bojovník se zlem… Broskve tedy patří dokonce i ke kulturním tradicím.

Původ a historie

S broskvovým květem se setkáváme v japonských i čínských kulturních tradicích. Kdysi vládlo přesvědčení, že broskve mají původ v Persii - dnešním Iránu, ale později se prokázalo, že pocházejí z Číny, kde je znali už před čtyřmi tisíci lety. Až později se z Číny dostaly po tzv. Hedvábné stezce do Persie a dalších oblastí Středozemního moře. V Římě broskve nazývali perská jablka a právě Římané je později rozšířili do dalších oblastí.

V 16. století je také poprvé ochutnali i ve Velké Británii a ve Francii, a dobyvatelé ze Španělska je v 17. století dovezli do Ameriky, kde se jim především v Texasu a v Kalifornii díky výhodným klimatickým podmínkám začalo velmi dobře dařit. Ve Francii také v té době začali s jejich ovocnářským šlechtěním.

V našich zemích jsou první dostupné údaje o pěstování broskví ze 16. století na Litoměřicku, na Moravě pak z 18. století. Už v 16.století se broskvoně pěstovaly i na Slovensku.

Současnost

Největšími producenty broskví jsou Itálie, Španělsko a Řecko, ale také Čína, Francie, Turecko, Chile, Argentina, Austrálie, Maroko a Jihoafrická republika. Na trh významně pronikají i Kanada a USA, kde se broskve pěstují především ve státech Kalifornie, Jižní Karolína a Georgie.

Tyto pěstitelské oblasti jsou logické. Broskve sice snesou poměrně nízké teploty, ale ne v době květu, a pro zrání plodů potřebují hodně slunce a ideálně teploty mezi 26 až 30 stupni Celsia.

V období od dubna do května jsou broskve nejčastěji ze Španělska a Maroka, od června do září nejvíce broskví dodávají země z jihu Evropy a Francie, v zimních měsících pak trh zásobují především Chile a Jihoafrická republika.

Vzhled, chuť, vůně…

Plody broskve mají tvar nepravidelné koule, která je rozdělena viditelnou rýhou na dvě poloviny. Některé odrůdy jsou mírně zašpičatělé.

Pro broskve je typická sametová jedlá slupka s narůžovělou až načervenalou barvou a drobným chmýřím, které se odstraňuje omytím.

Dužnina je tvrdá nebo měkká, díky vysokému množství vody a cukrů vždy sladce osvěžující. Podle odrůdy má dužnina barvu žlutou, bílou nebo načervenalou. Uprostřed dužniny je pecka.

Odrůdy

V současnosti známe přibližně 2 000 odrůd. Šlechtění broskví se nejvíce věnují ovocnáři v Itálii a ve Francii.

Broskve se dělí na dvě základní skupiny

- oddělitelné od pecky - dužnina se dá od pecky snadno oddělit

- neoddělitelné od pecky- odstranění pecky je náročnější

Broskve neoddělitelné od pecky se pak dále dělí na bělomasé, žlutomasé a červenomasé - tzv. „krvavé“.

Specifickým druhem je koblihová broskev, která svým tvarem připomíná americkou koblihu.

Nejznámější odrůdy:

Zlaté broskve jsou velmi šťavnaté a nízkokalorické, velké a červené. Nejvíce účinných látek obsahuje jejich slupka.

Arnaut má atraktivní červenou barvu slupky a zářivě žlutou šťavnatou dužninu, která se velmi dobře oddělujeme od pecky

Barbara se vyznačuje velkými plody se šťavnatou dužinou, která je sladká a zároveň jemně kořeněná. Pecka se snadno odděluje.

Primerose je raná odrůda se snadno oddělitelnou peckou a bělomasou vláknitou šťavnatou dužninou.

Červená vínová pochází z Německa a má výrazně červenou mramorovanou dužninu.

Flavorcrest je středně až velkoplodá poloraná odrůda se žlutou dužninou a výraznou vůní.

Springcrest má poměrně nevýraznou chuť. Žlutá vláknitá dužnina se snadno oddělí od pecky.

Maycrest se pěstuje v Itálii a ve Španělsku. Plody této velmi rané žlutomasé odrůdy jsou středně velké.

Grenadix má původ ve Francii. Slupka je červeně mramorovaná, dužnina bílá s nevýraznou a málo sladkou chutí.

Rich Lady je poloraná odrůda z Francie s velkými plody se žlutou dužninou, která se snadno odděluje od pecky. Má velmi příjemnou typicky broskvovou ovocnou chuť.

Red top se vyznačuje žlutou šťavnatou a sladkou dužninou. Tato polopozdní odrůda je velmi oblíbená ve Francii.

Suncrest pochází z USA. Má středně velké plody se žlutou dužninou, uchovává si své aroma i při delším uskladnění.

Junegold je raná odrůda z USA s načervenalou slupkou, výrazně žlutou a šťavnatou dužninou s mírně

Redhaven má mírně aromatickou žlutou dužninu, která se snadno oddělí od pecky. Plody této americké polorané odrůdy jsou červené.

Dixired je poloraná broskev z Ameriky. Má sytě žlutou dužninu, která se od pecky odděluje obtížněji.

Hale s pevnou žlutou dužninou dobře oddělitelnou od pecky pochází z USA. Je to pozdní odrůda s velmi příjemnou chutí.

Zdraví a vitamíny

Plody broskví obsahují až 88 % vody a jen 9 % cukrů. Jsou velkým zdrojem mnoha minerálů a vitamínů. Obsahují například velké množství železa, ale také draslík, vápník, sodík nebo horčík, které pozitivně působí na duševní pohodu, ale podporují například i činnost ledvin.

V broskvích je také vitamín C, provitamín A a vitamín B3. Broskve obsahují i důležité flavonoidy, které zvyšují účinnost vitamínu C a díky kterým mají žlutou až oranžovou barvu. Konzumace 100 gramové broskve se slupkou pokryvá 75 procent doporučené denní dávky vitamínu C. Vitamíny řady B mají pozitivní vliv na nervový systém.

Broskve jsou vhodné i pro redukční diety, protože 100 gramů má hodnotu pouhých 219 kJ a vzhledem k vysokému obsahu vlákniny působí příznivě na trávení. Broskve by se ale neměly konzumovat jako dezert, protože podporují chuť k jídlu.

Použití broskví v kuchyni

Broskve se konzumují syrové, nebo se z nich připravují kompoty, marmelády, džemy a šťávy. Vzhledem k jejich aromatické chuti se velmi dobře hodí k přípravě sladkých jídel, dezertů. salátů, předkrmů a nápojů. Stále častěji se ale používají i tepelně zpracované jako příloha například k masům.

Broskve se využívají i jako významná aromatická složka v potravinářském průmyslu při výrobě sladkých šťáv, jako příchutě do nápojů a minerálních vod, čajů nebo žvýkaček. Vyrábějí se z nich i destiláty – např. Persiko, který obsahuje jejich roztlučená jádra nebo bulharský likér zlatavě žluté barvy a sladké broskvové chuti Praskova.

Na kolečka nakrájené plody lze snadno usušit

Své uplatnění broskve našly i v kosmetickém průmyslu. Pleťové masky z jejich rozmačkané dužiny dodávají pokožce svěží vzhled a byly používány už v dávných dobách. Broskve a jejich aroma jsou i v některých parfémech.

Loupání broskví

Broskve se nejdříve na krátkou dobu ponoří do vařící vody a pak z nich lze slupku snadno stáhnout malým ostrým nožem.

Jak a podle čeho vybírat

Při nákupu broskví můžeme jejich kvalitu poznat nejen podle vzhledu, ale i podle vůně. Poměrně důležitá je i země jejich původu - čím menší je vzdálenost, tím kvalitnější jsou plody, protože nemusely být kvůli přepravě nějak výrazně chemicky upravovány.

Nikdy nekupujeme broskve nahnilé, omačkané a příliš měkké, ale ani broskve velmi tvrdé, zelené a nezralé. Polozralé broskve je možné nechat doma dozrát.

Spotřeba, zrání, skladování

Čerstvé zralé broskve nemají dlouhou trvanlivost.

Tvrdost plodu je závislá na jeho zralosti. Málo zralé plody jsou tvrdší, zralejší naopak měkčí a také sladší. Nazrálé plody se nechávají dozrát při pokojové teplotě, zralé lze skladovat 3 až 5 dní na chladném místě.

Broskve neztrácejí svoji chuť ani aroma při kompotování, které je poměrně jednoduché.

Zajímavosti

V mnoha kulturách jsou broskve symbolicky spojovány už od dávných let s ženskou krásou.

Z broskví se vyrábí i různé likéry. Velmi oblíbený je například francouzský Pecher Mignon, vyráběný z bělomasých broskví.

Olejnatá jádra broskví se v průmyslové výrobě využívají jako náhražka mandlí.

Léčivé účinky

Broskve mají mnoho zdraví prospěšných vlastností

- posilují imunitní systém, činnost srdce, krevní oběh a cévy

- podporují činnost ledvin, odvodňují

- mají kladný vliv na nervovou soustavu a psychiku, uklidňují a snižují nervozitu

- jsou vynikající doplněk stravy při redukčních dietách

Při konzumaci zralých broskví ve větším množství se mohou projevit nežádoucí účinky ve formě průjmu . Žaludeční problémy mohou nastat při konzumaci nezralých plodů.