Kdoule

KDOULOŇ OBECNÁ – KDOULE - latinsky Cydonia oblonga, anglicky quince,francouzsky coinge, německy Quitte nebo Schmeckbirne - je jediným druhem rodu Cydonia. Pro vlastní plody se pěstuje méně než ostatní ovocné stromy nebo keře, používá se i jako podnož pro jiné druhy ovoce, nejčastěji hrušky.

Zdravé aromatické ovoce

Kdoule již Hippokrates ve 4. století před naším letopočtem označoval jako pro člověka nejvíce prospěšné ovoce, Plinius Starší ho dokonce doporučoval jako lék proti 21 nemocem. Přesto spotřeba kdoulí v současnosti není příliš vysoká…

Původ a historie

Kdoule podle všech poznatků původně pochází z jihozápadní Číny, kde mají původ i hrušně a jabloně. Odsud se kdouloně postupně rozšiřovaly před Zakavkazsko a oblasti od jižního Iránu až po východní část Malé Asie.

Přibližně kolem roku 650 před naším letopočtem se kdouloň také dostala do Středomoří, protože podle dostupných pramenů ji znali už staří Řekové, kteří ji nazývali „jablko z Kydonu“ podle města Kydon na severu Kréty. Zlatá jablka ze zahrady Hesperidek, která Gaia dala svatebním darem Diovi a Héře, byla s největší pravděpodobností také kdoule.

Současnost

V současnosti se kdoule pěstují téměř po celém světě, nejchutnější plody jsou z jižních a jihovýchodních oblastí. Nejvíce se pěstují v Turecku a dalších státech okolo Středozemního moře, na Balkáně, v Japonsku a v Severní Americe. Ve střední Evropě se kdoule příliš nepěstují.

Ve volné přírodě se kdouloně vyskytují více v keřové, než stromové podobě. Téměř všechny pěstované kdouloně jsou ale náhodné semenáče. Zájem o kdoule by byl jistě vyšší, pokud by na trhu bylo více ovoce lepší kvality.

V České republice z trhu kdoule vytlačují jablka, přitom obsah zdraví prospěšných látek i využití jsou u obou druhů ovoce podobné.

Komerční pěstování kdoulí má dokonce proti pěstování jablek mnoho výhod:

- stromy jsou nízké a malé, snadno se udržují, pravidelně rodí a ovoce se také lehce sklízí

- kdoule kvetou později a tak nehrozí nebezpečí zničení úrody pozdními mrazíky

- ovoce má poměrně značnou trvanlivost

Na nezájmu o kdoule se podílí i cena, která byla a pravděpodobně ještě nějaký čas zůstane poměrně vysoká, protože kvalitních plodů je na trhu stále malé množství. Kdoule se sklízí většinou v říjnu, v obchodní síti ale téměř nejsou a prodávají se přímo u pěstitelů a zahrádkářů.

Vzhled, chuť, vůně…

Plody kdoule – malvice – mají velmi pronikavé ale příjemné citrusové aroma, mohou dosahovat váhy až půl kilogramu. Jejich barva je žlutá, jsou tvrdé a syrové se nedají konzumovat.

Kdoule se rozlišují především podle tvaru na

- hruškovité kdouloně

- jablkovité kdouloně

Oba druhy mají plody hladké nebo žebernaté.

Dužnina kdoulí je tvrdší a nakyslá, barva většiny odrůd má různé odstíny žluté.

Další rozdíly mimo tvaru jsou v konzistenci a aroma dužiny – hruškovité mají jemnější chuť a jsou i měkčí, jablkovité mají dužinu sušší, tvrdší a pevnější, jsou více aromatické.

Stromy nebo keře jsou většinou nižší, obvykle se na nich ovoce objevuje tři až čtyři roky po výsadbě. V plné plodnosti jsou stromy po deseti letech. Některé druhy v případě vhodných podmínek  dosahují výšku až 8 metrů a koruna má průměr až 5 metrů. životnost stromů je 30 až 40 roků.

Druhy a odrůdy kdouloní

V současnosti je známo přibližně 200 odrůd kdoulí. .

Rozlišují se především podle tvaru na

- hruškovité kdouloně – plody dosahují hmotnosti až půl kilogramu. Plody jsou proti jablkovitým odrůdám měkčí a šťavnatější. Dozrávají dříve než jablkovité a úroda je také vyšší.

- jablkovité kdouloně mají dužinu suchou a tvrdou. Jsou velmi aromatické a chuť je kořenitě trpká.

Okrasné kdoulovce jsou samostatným druhem, který se v Evropě nepěstuje pro plody, které mají velikost vlašského ořechu a jsou zářivě žluté. Plody mají podobné složení jako u pravých kdoulí a mohou se také podobně využívat.

Kdoulovec japonský se v Evropě pěstuje pouze jako okrasná dřevina, ale v Japonsku a Číně se využívají i jeho plody. Keře dorůstají do metrové výše, mají vejčité okrasné listy, dlouhé trny a zářivě červené květy. V Lotyšsku vyšlechtili speciální odrůdu tohoto kdoulovce s názvem Cido, která nemá trny a je odolná i proti teplotám minus 30° Celsia.

Plody japonského kdoulovce mají velikost švestky, jsou zářivě žluté a mohou se využívat stejně jako plody ostatních odrůd. Mají velmi intenzivní aroma a jsou vhodné pro přidávání do šťáv, kompotů, moštů i želé. Velmi vysoký je obsah vitamínu C, kterého je v plodech japonské kdoule dvakrát více než u citronů.

Zdraví a vitamíny

Kdoule jsou velmi zdravé ovoce, které má především velmi vysoký obsah pektinů, tříslovin,vlákniny, vitamínů, vápníku a draslíku.

Pektiny, kterých je v plodech kdoulí mnohem více než například v jablkách, regulují obsah vody v lidském těle a v součinnosti s vlákninami na sebe váží škodlivé látky a také je z těla vylučují. Pektiny také snižují hladinu cholesterolu, pozitivně ovlivňují hladinu cukru v krvi a mají preventivní účinky proti rakovině střev.

Obsah draslíku, který je velmi důležitý pro nervový systém, je v plodech kdoulí také vyšší než u jablek. Vitamín C je v kdoulích v srovnatelném množství s některými odrůdami jabloní, podíl cukru je ale mnohem menší.

V každé komoře jádřince kdoulí je 6 až 8 jadérek, která obsahují velmi vysoké množství slizovitých léčivých látek. Tento sliz regeneruje pokožku a používá se zevně při spálení sluncem, dále na popraskanou kůži a rty, pomáhá i při zánětech očí. Jeho další využití je vnitřní proti zánětu žaludeční a střevní sliznice, proti bolestem v krku, kašli a také bronchitidě.

Sušená jadérka jsou vynikající léčebný prostředek proti kašli. Nesmí se ale rozžvýkat, protože mají velmi intenzivní hořkou chuť.

Použití kdoulí v gastronomii

Plody kdoulí se především ve Středozemí a ve střední Asii v současnosti zpracovávají na marmelády, džemy a želé, v minulosti se využívaly i jako konzervační prostředek.

Plody kdoulí mají poměrně velké využití v teplé i studené kuchyni. Kdoule je možné vařit a pak servírovat horké se smetanou nebo máslem jako velmi chutný dezert. Portugalskou specialitou jsou kdoule pečené se sladkými jablky.

Kdoule se také nakládají do alkoholu a podávají pak jako příloha k různým masům nebo zvěřině.

Z kdoulí se vyrábí i velmi chtné alkoholické destiláty, například na Na Balkáně se z kdoulí vyrábí rakija – dunjevača.

Příprava kdoulí před použitím

Plody kdoule se před zpracováním pečlivě zbaví jemného chmýří – nejlépe slabou měkkou utěrkou. Dužina se pak ze všech čtyř stran odkrojí od jádřince. Většina odrůd kdoulí má poměrně tvrdé a pevné plody a tak je potřeba mít ostrý silnější nůž a vynaložit i trochu síly.

Kdy, jak a podle čeho vybírat

Kdoule se v našich zeměpisných oblastech sklízejí většinou v říjnu. V obchodech se ale příliš neprodávají, k dostání jsou nejvíce přímo v sadech u pěstitelů nebo zahrádkářů.

Kdoule bychom měli kupovat maximálně čerstvé, ideálně v den sklizně nebo jen velmi krátce po ní. Plody nesmí být nijak povrchově poškozené.

Spotřeba a skladování

Plody kdoulí vydrží v chladném prostředí při teplotě do 0° Celsia a relativní vlhkosti vzduchu 90 až 95 % maximálně tři měsíce. Při uskladnění na chladném vzdušném místě v běžné domácnosti je maximální doba trvanlivosti 8 týdnů. Po delším skladování se dužina zbarví do hnědé barvy, negativně se mění chu´t i aroma a plody také ztrácí zdraví prospěšné látky.

Pěstování

Stanoviště pro pěstování stromů nebo keřů kdouloně by mělo mít hlinité půdy, které jsou vlhčí, ale odvodněné. V lehkých půdách stromy rostou rychle, ale mají krátké větve a většinou ovoce příliš nerodí.

Zajímavosti

Pro okrasné účely se podařilo vyšlechtit křížence kdouloně a hrušně. Nazývá se x Pyronia nebo také Cydonia oblonga × Pyrus communis.

Léčebný prostředek ze slizovitých léčivých látek, která jsou obsažena v jadérkách, se připravuje tak, že celá jádra se vloží do vody v poměru 1 jadérko : 8 vody a už po 15 minutách louhová se objevuje kdoulový sliz.

Sušená jadérka z kdoulí jsou vynikající jako bonbony proti kašli, ale nesmí se rozžvýkat, protože mají velmi nepříjemnou hořkou chuť.

Léčivé účinky

Plody kdoulí

-          neutralizují v těle škodlivé látky a také je z těla vylučují

-          snižují hladinu cholesterolu

-          pozitivně ovlivňují hladinu cukru v krvi

-          mají preventivní účinky proti rakovině střev

-          posilují nervový systém

Kdoulový sliz

-          regeneruje pokožku

-          používá se zevně při spálení sluncem a na popraskanou kůži a rty

-          pomáhá léčbě zánětů očí.

-          Vnitřně je účinný proti zánětu žaludeční a střevní sliznice, proti bolestem v krku, kašli a bronchitidě.

Plody kdoule mohou mít nežádoucí účinky v podobě žaludečních potíží při konzumaci nezralých nebo naopak starších sklizených plodů.