Kopřiva dvoudomá

KOPŘIVA DVOUDOMÁ – latinsky Urtica dioica je u nás velmi rozšířená bylina, je velmi nenápadná, ale velmi zdravá.

Žahavá, zdravá a chutná

Kopřivu často vnímáme jako nepříjemný plevel, který nám ztrpčuje život svou žahavostí. Ona nám však má, co nabídnout. Použít ji můžeme v kuchyni, ale i jako lék.

Původ, historie a výskyt

Původně se kopřiva vyskytovala po celé Evropě, v náplavových lužních lesích a na vlhčích humózních lesních půdách podél vodních toků.

Dnes je rozšířena jako vytrvalý plevel téměř po celém světě. Naxhází se okolo lidských sídlišť, podél znečištěných vodních toků, na rumištích, navážkách, příkopech, u cest a plotů a zemědělských objektů.

Vzhled, chuť a vůně…

Běžně dorůstá výšky 50–150 cm. Přímé lodyhy se nevětví a přilehají na ně řapíkaté listy. Celá rostlina je pokryta žahavými chloupky, které obsahují histamin.

Zdraví a vitamíny

Listy obsahují množství chlorofylu, asi 15 % minerálních látek, z nichž důležitý je zejména hořčík, dále karotenoidy, flavonoidy, organické kyseliny, histamin a serotonin, sacharidy, vitamíny B2 a C, aminokyseliny, glukoniny, třísloviny, fytoncidy, kyseliny šťavelovou, mravenčí, octovou, pantotenovou (B6), křemičitou a další látky.

Použití kopřivy v gastronomii

Mladé lístky kopřivy přidáváme do teplých pokrmů a do salátů. Je vhodná k výrobě špenátu, k okořenění jarní polévky. Přidává se též do velikonoční nádivky či jako příloha k masu.

Existují také kopřivová piva. Kopřivový čaj pročišťuje organismus.