Ostružina

OSTRUŽINY – jinak také ostružiník křovitý - latinsky Rubus fructicosus, anglicky blackberry - je stejně jako maliník představitelem rodu Rubus. Plody jsou známé jako ostružiny, z botanického hlediska se jedná o souplodí peckoviček.

Šťavnaté, aromatické, chutné…

Ostružiny rostou divoce v přírodě, ale pěstují se i na zahrádkách. Jsou poměrně nenáročné, plody se ale musí sklízet s ohledem na trny a za suchého počasí.

Původ a historie

První zmínky o ostružině jsou ze starověkého Egypta, kde je používali k léčebným účelům.

V Evropě je jako kulturní rostlina ostružina známá přibližně od 19. století, kdy byly z Ameriky přivezeny první keře, které ale sloužily spíš na okrasu.

Současnost

Ostružiny rostou v současné době téměř po celém světě v oblastech mírného a jižního pásma, ale i v oblastech severních. Existuje mnoho druhů a poddruhů – jen v Čechách a na Moravě jich známe minimálně sto.

Ostružiny se nejvíce pěstují v USA a tak většina druhů pochází právě z Ameriky. V Anglii bylo ale zhledem k velkému množství druhů založeno speciální biologické odvětví s názvem „batologie“, které zkoumá jen ostružníky.

V Evropě se ostružiny více rozšířily až s prvními odrůdami bez ostnů, které vyšlechtili v USA v roce 1928.

Vzhled, chuť, vůně…

Plody ostružiny nejsou bobule, ale stejně jako u malin souplodí peckoviček. Při utrhnutí se ale na rozdíl od malin neoddělí od spodního lůžka a tak se i toto lůžko konzumuje. Plody jsou různě velké podle odrůdy, tmavě fialové až černé, šťavnaté a aromatické.

Keře mají dlouhé šlahouny, kterých povrch je pokrytý zahnutými ostny. Ty ale nejsou spojeny se dřevem a tak se poměrně snadno ulamují. I když většina odrůd má původ v Americe, mnoho se jich v evropských klimatických podmínkách pěstovat nedá. Keře potřebují mnoho slunce a teplé chráněné stanoviště. Kořeny mají hluboko v zemi a tak jsou nenáročné na množství povrchové vláhy a kvalitu půdy.

Pěstují se i odrůdy, které nemají ostny, ale plody těchto bezokných keřů mají horší chuťové i aromatické vlastnosti.

Nejznámější druhy

Ostružiník křovitý - Rubus fruticosus agg. - druh v ČR běžně označovaný jako ostružiník, ostružiny;

Ostružiník maliník - Rubus ileus - druh pěstovaný v ČR pod obecným názvem maliník, maliny;

Ostružiník ojíněný - Rubus occidentalis - druh pěstovaný v USA a v Asii, označovaný jako "černé maliny";

Ostružiník moruška - Rubus chamaemorus - nízký botanický druh běžný v severských zemích;

Ostružiník skalní - Rubus saxatilis

Ostružiník vonný - Rubus odoratus

Ostružiník voskovaný - Rubus cockburnianus

Ostružiník arktický - Rubus arcticus

Ostružiník japonský - Rubus phoenicolasius

Ostružiník ježiník - ostružiník sivý - Rubus caesius

Ostružiník jilmolistý - Rubus ulmifolius

Odrůdy

Odrůd ostružiny je velmi velké množství, keře jsou s ostny i bez nich. Nejčastěji se ale pěstuje jen několik málo odrůd.

Theodor Reimers je nejčastěji pěstovaná odrůda v Evropě. Jmenuje se po muži, který ji v roce 1980 přivezl do Evropy z Ameriky. Je ze všech ostružin chuťově nejlepší. Plody nejsou velké, ale značně šťavnaté a velmi aromatické. Rostou na popínavých šlahounech s mnoha trny. Zrají v říjnu.

Thornless Evergreen má středně velké a středně pevné příjemně nakyslé plody. Keře jsou popínavé, šlahouny nemají trny a listy jsou nápadně dekorativně vykrojené.

Chester Thornless patří mezi oblíbené odrůdy. Plody jsou příjemně jemně nakyslé a mírně aromatické. Šlahouny jsou popínavé a bez trnů.

Navaho je keř bez trnů se vzpřímeným vzrůstem. Plody jsou pevné a chutné, zrají od poloviny srpna do října.

Black Satin není chuťově výrazný, plody jsou nakyslé a měkké, poměrně rychle se kazí. Popínavé šlahouny nemají ostny.

Další v Evropě pěstované odrůdy

Čačanská beztrnná

Helen

Thornfree

Wilsonův raný

Všechny tyto odrůdy mají středně velké, poměrně šťavnaté a chuťově i aromaticky příjemné plody.

Oblíbeným druhem je i tzv. malinoostružiník – odrůda Tayberry. Jedná se o polokeř, který má až třikrát větší plody, které se ale vzhledem podobají spíš malinám. Zrají od července do září.

Zdraví a vitamíny

Plody ostružiny mají mnoho ochranných a antioxidačních účinků díky flavonoidům, které jsou v nich ve velkém množství a zůstávají zachovány i v plodech sušených. Ostružiny obsahují o poměrně mnoho vitamínu C, ten se ale sušením vytrácí.

Čerstvé zdravé plody obsahují 70 až 80 procent vody, vázané s kyselinou jablečnou, vinnou a citronovou, dále je v nich pektin a přírodní cukry. V pecičkách je až 24 % éterických olejů. Plody ještě obsahují draslík, hořčík a železo.

Konzumací tmavých odrůd se díky skutečně velmi vysokému obsahu flavonoidů předchází nádorovým a srdečním onemocněním a stárnutí buněk. Pomáhají léčit zápaly plic a mnohé další záněty, snižují následky ozáření z chemoterapií. Chrání také zrak. V kombinaci s vitamínem C se účinek těchto flavonoidů ještě zvyšuje.  

Použití ostružin v kuchyni

Pro potravinářské, gastronomické i léčebné využití se sbírají plody. Pro léčebné účinky se využívají i listy.

Plody je samozřejmě nejlepší konzumovat čerstvé a syrové.

V studené kuchyni je ostružina vhodná do ovocných salátů a také do pohárů. Čerstvá šťáva je vynikající povzbuzující a zdravý nápok.

V teplé kuchyni se z ostružin vyrábí především ovocné knedlíky, může se použít i na koláče a jiné pekařské výrobky.

Plody se využívají i na výrobu kompotů, sirupů a marmelád – účinné a zdraví prospěšné látky se ani při těchto zpracováních neztrácí.

Listí z ostružin se používá samotné nebo ve směsích jako denní nebo i léčebný čaj, přidává se i jako chuťový doplněk do speciálních čajových směsí. Fermentované listy mohou nahradit pravý čínský černý čaj.

Ve farmaceutickém průmyslu se v současnosti stále využívají především listy. Mimo vitamínu C a flavonoidů obsahují ještě značné množství tříslovin, barviva a také kyselinu jablečnou a jantarovou. Využívají se mladé čerstvé listy bez stopek, trhají se od června až srpna. Během sušení nesmí ztratit svoji původní barvu a tak se suší pomalu a pouze ve stínu.

Příprava ostružin před použitím

Plody opatrně otrháme ze stonků, propláchneme pod studenou vodou, necháme je okapat a oschnout. Neměly by se mechanicky otírat.

Jak a podle čeho vybírat

Ostružiny dozrávají podle odrůdy od července do října. Zralé plody jsou lesklé a mají jednotnou tmavou barvu.

Podobně jako u jiných podobných plodů jsou i ostružiny náchylné na otlačení a pro potřeby přímého prodeje se sklízí ručně v době, kdy se snadno oddělují od větviček. Ukládají se většinou přímo do krabiček, v kterých se pak prodávají. Ostružiny je nejlepší kupovat na trhu nebo přímo u zahrádkářů.

V žádném případě nekupujeme otlačené nebo jinak povrchově poškozené plody, protože ostružiny se velmi rychle kazí.

Spotřeba, zrání, skladování

Ostružiny je nutné s ohledem na poměrně krátkou dobu jejich trvanlivosti zkonzumovat nebo nějakým způsobem zpracovat co nejrychleji. Plody je možné omezenou krátkou dobu uskladnit v hladu.

Plody by se vždy měly jen krátce opláchnout studenou vodou a pak nechat okapat a oschnout.

Tepelnou úpravou nebo sušením ostružiny ztrácí jen část vitamínu C, ale ostatní důležité látky v nich zůstávají. Jsou tedy vhodné na kompoty, džemy a marmelády. Příprava džemů a marmelád z ostružin je poměrně snadná, protože plody mají vysoký obsah pektinu, který zajišťuje tzv. želírování. K plodům pak stačí přidat jen cukr a vodu.

Vysazování a sklizeň ostružiníku

Pokud chcete mít úrodu průběžně, je dobré vysadit keře s odrůdami, které dozrávají postupně za sebou - rané, středně rané a pozdní. Místo pro výsadku keře by mělo být maximálně slunné a chráněné před studenými větry, vzhledem k hlubokým kořenům nemají ostružiníky žádné speciálně velké nároky na kvalitu půdy.

Ostružina dozrává a sklízí se od července do října. Zralé plody mají jednotnou tmavou barvu, jdou snadno utrhnout.

Zajímavosti

Čaj z listů keřů ostružiníku

Listí z ostružin se používá samotné nebo ve směsích jako denní nebo i léčebný čaj, přidává se i jako chuťový doplněk do speciálních čajových směsí. Fermentované listy mohou nahradit pravý čínský černý čaj.

Čaj z listů

- pomáhá při žaludečních a střevních potížích

- povzbuzuje žaludeční činnost

- léčí záněty ústní dutiny

Směs na domácí čaj:

Základní část

• 8 dílů listů ostružiny
• 4 díly listů maliny
• 2 díly listů jitrocele
• 2 díly listů kopřivy
• 2 díly listů máty
• 2 díly listů břízy

Dodatková část podle období a dostupnosti

• 2 díly listy jahod
• 2 díly listy černého rybízu
• 2 díky květ lípy
• 2 díly listy borůvky

Léčivé účinky

Plody ostružiny mají vzhledem k svému složení mnoho preventivních i léčivých účinků na lidské zdraví.

- významně posiluje imunitu a obranyschopnost organismu

- má preventivní účinky proti některým typům nádorů

- brání vzniku arteriosklerózy, cévní trombózy i srdečních onemocnění

- snižují následky ozáření z chemoterapií

- jsou účinné proti nachlazení, kašli a chrapotu

- pomáhají při léčbě horních cest dýchacích

- mají čistící účinky v krvi

- chrání zrak

Šťáva z čerstvých plodů

- pomáhá organismu při zvětšené štítné žláze

- snižuje vysoké horečky

- chrání buňky těla při kyslíkové terapii a ozonoterapii

Pravidelné užívání ostružin zpomaluje stárnutí buněk, ulehčuje metabolickému a cévnímu systému a chrání před mnoha nemocemi.

Sacharidy obsažené v ostružinách se snadno přeměňují v energii, ale zároveň při užívání ostružin nehrozí přibývání na váze.

Ostružiny mohou mít i nežádoucí účinky, ale jen v případě konzumace většího množství čerstvých nebo kompotovaných plodů. Ostružiny špatně snáší někteří lidé s nemocemi žlučníku, ti by se jejich konzumaci měli raději zcela vyhnout.