Višeň

VIŠEŇ obecná – nebo také třešeň višeň je ovocný strom s plody, které jsou podobné třešním, ale mají mnohem kyselejší chuť. Většinou se používá pouze název višeň - latinsky Prunus cerasus, anglicky morello cherry nebo sour cherry.

Malé, šťavnaté a osvěžující

Výskyt višní ve volné přírodě se částečně překrývá s výskytem slivoně třešně a mezi oběma druhy dochází k samovolnému vzájemnému křížení. Se vzrůstem popularity višní a zájmu o ně se višně v současnosti už také šlechtí a vznikají tak odolnější a chutnější odrůdy.

Původ a historie

Původní oblastí višně obecné byla západní Asie, jihovýchodní Evropa a severní Indie. Pěstováním se višeň postupně rozšířila do celého světa, kde se jí nejvíce daří především v mírném podnebním pásmu.

Současnost

Višně se v současnosti pěstují především v celé oblasti mírného pásma. Nejvíce světové produkce je z Francie, Itálie a Německa a Francie a také ze zemí severní polokoule.

V České republice jsou višně oblíbeným ovocem, ale pěstují se jen v některých oblastech a v omezeném množství.

Vzhled, chuť, vůně…

Plody višní – peckovice - jsou vzhledově velmi podobné plodům třešní - mají velikost 1 až 2 centimetry a většinou kulatý tvar, který je tvořen dvěma nesourodými částmi. V místě jejich spojení vzniká tenká rýha a na konci proti stonku ostrý výběžek. Uprostřed je pecka, obklopená červenou měkkou dužninou. Tu z více než 80 procent tvoří voda.

Slupka zralého plodu je jedlá, má podle odrůdy červenou nebo tmavě rudou až téměř černou barvu. Nezralé plody mají slupku zelenou.  

Stromy zimovzdorných višní jsou většinou nižší a rozvětvené, mají poměrně malé nároky na kvalitu půdy i podnebí. Ostatní druhy višní dorůstají do výšky až 10 metrů, koruna stromu má kuželovitý nebo kulovitý tvar. Listy jsou lesklé a mírně vejčité. Stromy jsou značně odolné, poškodit je nebo úrodu mohou jedině mrazy. Plodit začínají přibližně 5 let od vysazení.

Odrůdy

Višně se dělí do tří hlavních skupin

- amarelky – tzv. třešňovišně - plody mají světlejší barvu, na koncích jsou mírně zploštělé a šťáva je bezbarvá, chuť nasládle kyselá. Jedná se o přímé křížence višní a třešní, sjednocující vlastnosti obou druhů.

- kyselky – barva plodů je tmavě červená, má většinou tvar srdce a šťáva je velmi tmavá, chuť nakyslá

- skleněnky – zimovzdorné - světle až tmavě červené plody mají měkkou dužninu a jsou velmi šťavnaté. Chuť je nakyslá až trpká, někdy příjemně kořenitá.

Nejvýznamnější odrůdy višní

Kökörošská sladkovišeň je velmi odolná odrůda z Maďarska. Plody mají vynikající příjemně sladkokyselou chuť, jsou velké a pevné, barva je sytě červená. Dužina se velmi snadno odděluje od pecky.

Kelleriis – višeň kyselka - pochází z Dánska. Plody jsou velmi aromatické a šťavnaté, jsou vynikající na výrobu šťáv a dobře se zavařují.

Kordia jepůvodní česká odrůda, která vznikla jako náhodný semenáč. Plody jsou velké, tmavě fialové, příjemně kyselé, pevné a velmi aromatické.

Morela pozdní byla vyšlechtěna v roce 1598 v zámeckých zahradách v Paříži ve Francii. Plody jsou středně velké, červenohnědé, dužina je velmi kyselá a šťáva silně barví.

Sam mášťavnaté mírně nakyslé a nepraskající středně velké plody jsou tmavě červené a mají nevýrazné aroma.

Královská mástředně velké pevnější plody mají červenou barvu a světlejší šťavnatou příjemně kořenitou dužinu.

Star pochází z Kanady. Velké červenohnědé až tmavě fialové plody mají tmavou a pevnou dužinu s kořenitou chutí.

Summit je višeň s velkými tmavočervenými plody, která má původ v Kanadě. Chutná příjemně sladkokysele a je i příjemně aromatická.

Hedelfingenská višeň má původ v Německu. Slupka i dužina šťavnatých a silně aromatických chutných plodů je tmavě červená.

Schneiderova jeněmecká odrůda s tmavočervenými plody a světlejší velmi pevnou dužinou, která je ale jen průměrně šťavnatá, mírně kyselá a lehce aromatická.

Schauenburger jepůvodně švýcarská odrůda višně se středně velkými plody černohnědé barvy, které jsou sladce nakyslé, mírně aromatické a středně pevné

Morellenfeuer jsouvišně z Dánska, které mají středně velké plody se silně barvící šťávou. Jsou jen mírně kyselé a jemně aromatické.

Zdraví a vitamíny

Plody višní obsahují podobné hodnotné látky jako třešně, ale v nižší koncentraci. Višně obsahují jen poněkud víc železa a obsah kyseliny jablečné je také vyšší než u sladkých třešní.

V plodech je přibližně 80 procent  vody, vitamíny A, B, C a E, ovocné cukry i minerální látky. Především v tmavších odrůdách višní je vyšší množství hořčíku, draslíku, jódu, fosforu, vápníku, zinku a křemíku a velmi mnoho železa. Nejvíce prospěšných látek pro lidské zdraví je v čerstvých plodech, a to především v plodech tmavé barvy.  

Vzhledem k svému složení mají višně pozitivní vliv na lidský organismus. Pomáhají při čištění krve, jater a ledvin, podporují činnost trávicího ústrojí. Višně mají i mají antioxidační a preventivní účinky, zvyšují imunitu a obranyschopnost organismu proti různých infekčním onemocněním a zánětům.

Vitamín C patří k nejdůležitějším vitamínům. Má významný vliv na imunitní systém, posiluje cévy, srdce a aktivuje krevní oběh, podílí se také na tvorbě krve i správném fungování metabolismu, velmi důležité jsou i antioxidační a protinádorové účinky. Podobně působí i ostatní vitamíny, které třešně obsahují. Je kombinace pro zdraví člověka téměř ideální a konzumace višní tedy velkým přínosem.

Minerální látky draslík, hořčík, vápník a fosfor mají vliv na odolnost vůči stresu, zvyšují imunitu, pomáhají v lidském těle neutralizovat a také z něj vylučovat těžké kovy a škodlivé přídavné látky z potravin, a tím snižují riziko vzniku rakoviny. Železo, kterého je ve višních velké množství, je důležité pro tvorbu krve, jód pro správnou funkci štítné žlázy.

Višně obsahují mnoho různých antioxidantů, které jsou obsaženy především v přírodním barvivu – čím tmavší plody, tím více těchto antioxidantů mají. Ochraňují a posilují srdce a cévy, ale i buňky lidského těla před rakovinovým bujením.

Čistící a antioxidační účinky višní podporují činnost trávicího traktu a vylučování. Snižují se tak hladiny škodlivých látek v lidském těle, a proto konzumace višní například významně snižuje riziko onemocnění jater, ledvin nebo močového měchýře. Višně mají i mírně projímavé účinky a působí proti zácpě.

Použití višní v gastronomii

Višně jsou nejzdravější a nejchutnější čerstvé, ale nedoporučuje se jich najednou zkonzumovat větší množství, případně brzy po jejich konzumaci pít. Podobně jako ostatní peckovité ovoce višně při kontaktu s vodou velmi rychle kvasí, a to může způsobit značné zažívací problémy.

V teplé kuchyni se používají především na ovocné koláče a různé dezerty, případně na zdobení dortů. Občas se méně kyselými odrůdami višní nahrazují třešně v známé bublanině.

Velmi často se z višní připravuje omáčka, která svojí trpce nakyslou příchutí dokonale doplňuje například pečenou nebo grilovanou drůbež.

Z plodů višní se vyrábí kompoty, džemy, marmelády a šťávy, ale také likéry a mošty.

Višňové dřevo se vzhledem ke svým vlastnostem i vzhledu často využívá v nábytkářském průmyslu.

Příprava višní před použitím

Pokud višně sklízíme sami, trháme je vždy i se stopkou.

Plody se vždy musí důkladně přebrat, nahnilé odstranit a ostatní opatrně oddělit od stopky. Před konzumací i případným dalším jiným zpracováním višně vždy dobře omyjeme pod studenou tekoucí vodou..

Pokud chceme použít višně oloupané, mohou se krátce spařit horkou vodou. Slupka pak jde stáhnout ostrým malým nožem. Spařením a odstraněním slupky ale plody přijdou o část svých zdraví prospěšných látek.

Jak a podle čeho vybírat

Čerstvé višně z domácí české produkce jsou ve většině případů chutnější, než plody dovážené. Sběr višní je náročný, protože se sklízejí ručně a velmi rychle zrají.

Višně se mají česat i se stopkou. Utržením stopky dochází k porušení plodu a ten se pak velmi rychle kazí. Pokud se višně sklízí bez stopky, využívají se pak většinou na další průmyslové a potravinářské zpracování nebo výrobu likérů, šťáv a moštů. .

Kupujeme plody pevné a šťavnaté se zelenou stopkou. Kupovat přezrálé, otlačené nebo popraskané višně i za velmi nízkou cenu se vzhledem ke kvalitě plodů a velkému riziku jejich znehodnocení nevyplatí.

Spotřeba, zrání, skladování

Višně nemají dlouhou trvanlivost a měly by se co nejrychleji zkonzumovat nebo zpracovat.

Mohou se skladovat maximálně 2 až 3 dny v chladu a ve tmě, a to i se stopkou. Po utržení stopky se velmi rychle kazí. V chladničce višně neměly být blízko aromatických potravin, protože tzv. přebírají jiné vůně a pachy.

Pro dlouhodobou konzervaci je možné višně kompotovat nebo zamrazit. Plody se zamrazují i peckou, po rozmražení jsou vhodné do koláčů.

Pěstování višní

Místo pro pěstování višní se musí vybírat skutečně velmi pečlivě, protože višně jsou velmi náchylné na mrazy a studené deště v době květu. Ideální místo je severní svah ve vyšší nadmořské výšce, půda by měla být propustná. Pokud je v blízkosti větší vodní plocha, snižuje se i nebezpečí poničení sadu pozdními mrazy.

Zajímavosti

Využití pecek višní

Sušené pecky z višní látkovém sáčku absorbují teplo. V lidové medicíně se využívaly například při horečkách. Nahřáté se mohou také použít pro zahřátí při prochladnutí.

Dřevo stromů višní

Dřevo je poměrně tvrdé. Je to výborné palivo, používá se i v udírnách masa. Vyrábí se z něj také velmi kvalitní nábytek.

Léčivé účinky

Višně mají vzhledem k  obsahu a kombinaci vitamínů, přírodních cukrů, kyselin, minerálních a mnoha dalších látek velmi mnoho příznivých vlivů na lidské zdraví.

Plody višní

- podporují správné zažívání, jsou účinné proti zácpě

- preventivně působí proti vzniku nádorových onemocnění

- působí preventivně proti vzniku srdečních chorob

- posilují imunitní systém a působí proti infekčním nemocem

- posilují činnost srdce a krevního oběhu

- mají velké protizánětlivé účinky

- chrání buňky lidského těla před poškozením

- mají močopudné účinky a odstraňují z těla přebytečnou vodu

- jsou účinné při zánětech a otocích

Višně můžou mít i nežádoucí účinky v podobě silného průjmu v případě konzumace většího množství plodů. To samozřejmě neplatí v případě potřeby při zácpě.

Stejně jako u většiny ostatního ovoce s peckami dochází i u višní při styku s vodou k jejich rychlému kvašení, které může způsobit velmi nepříjemné zažívací a žaludeční problémy. Proto by se při nebo krátce po konzumaci višní neměla pít voda ani jiné tekutiny.