CIZRNA - latinsky Cicer, anglicky Chick pea nebo gram, německy Kichererbse, francouzsky poischiche, italsky cece – je chutná a zdravá luštěnina.
Výživný římský hrách
Cizrna nejen že je lépe stravitelná než ostatní luštěniny, ale obsahuje mnoho minerálů – vápník, hořčík nebo fosfor. Vápníku obsahuje dvakrát víc než hrách.
Původ a historie
Cizrna byla pěstována a využívána už v dávných dobách. Pěstuje se nejvíce v oblastech od východního Středomoří, Etiopii a na Kanárských ostrovech, ale v Evropě je známá už od středověku. Výjimečně se pěstuje i v České republice.
Odrůdy
Je známo 43 druhů, nejvíce rozšířená a oblíbená je cizrna beraní, známá také jako „římský hrách“.
Cizrna beraní – známá jako římský hrách nebo kabulichana - je nejznámějším a také nejvíce využívanou odrůdou cizrny. Hnědá semena mají typický vzhled a používají se k přípravě mnoha jídel. Velmi známý a oblíbený je například tzv. „humus“, který patří k tradičním jídlům v Indii a ve Středomoří.
Channa dal je odrůda cizrny beraní. Je menší, má žlutou barvu a prodává se půlená. V Indii se velmi často používá jako přísada do curry.
Kala chala – hnědá cizrna pocházející z Indie - má menší a tmavší semena než cizrna beraní.
K dalším odrůdám patří Cicer incisum, Cider montbretii a Cider graecum.
Zdraví a vitamíny
Energetický obsah cizrny ve 100 g je přibližně 1285 kJ/ 308 kcal. Z toho přibližně 6 % tvoří tuky (0,6 % nasycené mastné kyseliny), 27 % využitelné sacharidy a 20 % bílkoviny, voda tvoří něco přes 10 %.
Cizrna je dobrým zdrojem vitamínů B2, B6 a kyseliny listové, díky kterým má příznivý vliv na nervovou soustavu. Cizrna dodává i množství bílkovin, více než čočka nebo fazole, ovšem méně než sója.
Je významným zdrojem železa. Jeho obsah je 3x větší než v mase. Dále obsahuje fosfor, draslík, hořčík, vápník a zinek.
Cizrnu lze doporučit zejména těm, kdo trpí stresem a depresí. Ženám v těhotenství je doporučovaná díky vysokému obsahu kyseliny listové, která chrání plod před vrozenými vadami nervové soustavy.
Použití cizrny v gastronomii
Cizrna se dá upravovat na mnoho způsobů, ve své naturální formě obsahuje téměř dokonalý poměr vyvážených látek, a proto je možné ji konzumovat i jako hlavní chod.
S cizrnou se v gastronomii setkáme nejčastěji v několika formách:
Celá semena – plody bez slupek - můžete vařit, nakličovat, fermentovat, pražit a péct.
Cizrnová mouka – bezlepková náhrada klasické mouky - ideální na sladké pečení. Výborné jsou tzv. římské lívance. Také slouží na zahuštění polévek nebo do pomazánek. Je velmi rozšířená v Indii, kde se z ní vyrábí například falafel.
Kávovina– složí jako bezkofeinová náhrada kávy, která má vyšší pěnivost.
Cizrnová kaše – je vhodná k výrobě pomazánek.
Nejlepší vhodnou úpravou cizrny je vaření. Dá se také použít jako příloha k masu nebo upravovat společně s rýží. Stejně jako ostatní druhy luštěnin je dobré cizrnu před vařením nechat namočit a naklíčit, bude lépe stravitelná a zvýrazní se její chuť. Cizrnu vaříme alespoň hodinu, a abychom se vyhnuli nadýmání, přidáme bylinky, jako bazalku, oregano, saturejku nebo majoránku.
Léčivé účinky
Cizrna
- pomáhá proti stresu a depresím
- v době těhotenství je vhodným zdrojem kyseliny listové
- stimuluje pohyb střev
- snižuje cholesterol
