MÁSLO - latinsky Butyrum, anglicky Butter - je živočišný tuk s mléčným základem. Vyrábí se ze smetany, mléka a mléčné sušiny. Musí obsahovat alespoň 80 procent tuku. Dnes se již vyrábí průmyslově, ale v podstatě pořád stejnou metodou jako v minulosti.
Džbán vína, bochník chleba a máslo
Máslo je vzácnou a váženou potravinou, jejíž počátky bychom našli již před 10 tisíci lety v dobách, kdy se začala domestikovat zvířata. Máslo se stalo tradičním pokrmem a podávalo se s chlebem a vínem, případně solí i při slavnostních příležitostech. Dnes je máslo na celém světě jeden z nejčastěji konzumovaných tuků.
Vzhled, chuť a aroma
Máslo je velmi dobře roztíratelné, má specifickou chuť i aroma. Vůně je ovlivněna obsahem mastných kyselin, chuť mléčnými bílkovinami.
Dělení
Druhy másla podle obsahu tuku
Kvalita másla záleží především na obsahu mléčného tuku.
Máslo přepuštěné (Ghí) – obsah mléčného tuku je minimálně 99,9 %, odborně je nazýváno „mléčný bezvodý tuk“. Má jiné vlastnosti než klasické máslo, může se na něm i smažit. Má i delší trvanlivost a charakteristickou oříškovou chuť.
Máslo – čerstvé, konzumní nebo stolní – vyrábí se pouze ze smetany a obsahuje minimálně 80 % mléčného tuku, většina druhů má jeho obsah 80 %.
Máslo se smetanovým zákysem – obsahuje minimálně 75 % mléčného tuku.
Máslo se sníženým obsahem tuku – obsah mléčného tuku je minimálně 61 %.
Máslo s nízkým obsahem tuku – minimální obsah mléčného tuku je 41 %.
Tři-čtvrtě-tučné máslo – máslo s obsahem mléčného tuku 60 % - nový produkt několika mlékárenských podniků.
Polotučné máslo – obsah mléčného tuku je 40%, ale v některých případech i 39 % tuku, a správně by se označení „máslo“ u tohoto výrobku nemělo používat
Druhy másla podle trvanlivosti
Máslo je možné uskladnit podle jeho druhu a způsobu výroby od 20 dnů až na dobu delší než 1 rok.
Čerstvé máslo – na obalu musí být uvedeno „čerstvé“. Jeho trvanlivost od data výroby je pouze 20 dnů a teplota skladování maximálně 8 °C. Má výraznou chuť a vůni.
Stolní – konzumní – máslo – na obalu není označené jako „čerstvé“, může se skladovat přibližně 3 měsíce v chladírenských teplotách do 6 °C nebo v mrazírenských teplotách do 18 °C i dobu delší než 1 rok. Nemá tak dobrou chuť a vůni, jako máslo čerstvé.
Máslo – bez označení „čerstvé“, „konzumní“ nebo „stolní“ - má dobu skladování od 35 do 55 dní od data výroby. Na obalu musí být uvedeno datum minimální trvanlivosti při dodržení vhodných skladovacích podmínek.
Zdraví a vitamíny
Čerstvé klasické máslo je vyrobeno ze smetany a obsahuje minimálně 80 % mléčného tuku, obsah vody nesmí být vyšší než 16 %. Zbylou část tvoří bílkoviny a sacharózy. Převážná většina vyráběných druhů klasického másla má obsah mléčného tuku 82 %.
Na trhu jsou i másla se smetanovým zákysem, který obsahují maximálně 75 % mléčného tuku. V některých případech se jedná o směsi s rostlinnými tuky, ve kterých je základem smetana a v průběhu výroby je do směsi přidáván rostlinný tuk. Tyto výrobky se ale jako máslo neoznačují, nebo by se tak označovat neměly.
Máslo obsahuje vitamíny A, D, E a K, v malém množství vitamín B6 a B12, v stopovém množství vitamín C. Máslo obsahuje karoten a riboflavin, v malém množství i tiamin a niacin. Z minerálních látek je v másle především sodík, draslík, fosfor, vápník, chlor a hořčík, v menším množství mangan, jód a měď, v stopovém množství selen, železo a zinek.
Jsou v něm ale i nezdravé nenasycené a trans-nenasycené mastné kyseliny, velký je i obsah cholesterolu – přibližně 240 mg na 100 gramů.
Kvalitní máslo má pozitivní vliv na nervový systém, zdravým lidem při konzumaci v přiměřeném množství neublíží a nemělo by chybět ve výživě dětí. Na druhou stranu by měli jeho konzumaci omezit lidé se srdečními a cévními potížemi a vyšší hladinou cholesterolu v krvi. Máslo neobsahuje žádnou vlákninu a jeho energetická hodnota je 3059 kJ na 100 g.
Použití másla v gastronomii
Máslo se nejčastěji používá k mazání pečiva nebo ve studené kuchyni například k přípravě různých pomazánek, krémů a náplní.
Je ho možné dochutit česnekem, bylinkami nebo jiným kořením, kakaem či cukrem. Z hlediska zdravé výživy jsou ale pro konzumaci vhodnější rostlinné tuky.
Máslo se využívá i k potírání kuřecího masa, ryb a vylepšení jejich vzhledu.
Nemělo by se používat ke smažení. Pokud ale v případě tepelné úpravy ryb – například v receptech „candát na másle“ nebo „pstruh na másle“ – nedojde k přepálení másla, nejsou škodlivé účinky na organismus člověka v podstatě žádné, protože ryby obsahují zdraví prospěšné tuky.
Důležitou roli má máslo také při pečení dortů a sladkých dezertů, dnes se tuk v zákuscích často nahrazuje rostlinným tukem.
Jak a podle čeho kupovat
Máslo je na trhu k dostání v cenách od přibližně 29 až do 50 korun za balení o váze 250 gramů. Někteří výrobci ale máslo dodávají i v balení s váhou 200 gramů, které je ovšem velmi podobné 250 gramovému, na který je převážná většina zákazníků zvyklá. Při nákupu je tedy potřeba sledovat nejen cenu a obsah mléčného tuku, ale i váhu.
Máslový krém - Na trhu jsou i různé výrobky, které se vyrábí z mléčného tuku, do kterého se přidává tuk rostlinný. Vypadají na první pohled jako máslo, ale o máslo se nejedná – je to v podstatě jen máslový krém. Na obalu jsou názvy jako například Máslíčko nebo Masielko, do této kategorie patří i známé výrobky Jihočeské AB, Olé!, Rama Créme Boniour nebo Zlatá Haná.
Léčivé účinky
Máslo
- má pozitivní vliv na nervový systém
- má pozitivní vliv na vývoj dítěte
