Francouzská kuchyně
Francouzská kuchyně má velmi dlouhou historii, která začíná už ve středověku. Do současné podoby se postupně vyvíjela celá staletí a nakonec ovlivnila kuchyni téměř všech zemí západní Evropy.
Kuchařská škola
Kuchyně Francie začíná svoji historii ve středověku sbírkou receptů Le Viandier, kterou napsal šéfkuchař královského dvora Guillaume Tirel. V 17. století šéfkuchař Napoleona Marie-Antoine Carême začal nahrazovat ostřejší koření bylinkami a jemnějšími ingrediencemi a tím začíná období moderní francouzské kuchyně. Sýry, ryby a víno se postupně staly jejími nejdůležitějšími částmi na regionální a pak i národní úrovni. V moderních dějinách pak cestovní ruch a Michelinův průvodce seznámily celý svět s bohatou francouzskou gastronomií. Ta velmi významně ovlivnila kuchyni téměř všech zemí Evropy.
Gastronomie Francie byla v listopadu 2010 dokonce zapsána organizací UNESCO na světový seznam nemateriálního kulturní dědictví světa.
Regionální kuchyně Francie
Francie je rozlohou obrovská země a tak i její regionální kuchyně je velmi rozmanitá. Každý region má svoji vlastní typickou kuchyni, která se ale prolíná i do kuchyně celonárodní.
Paříž a Île-de-France
V centrální oblasti Fracie Paříži a Île-de-France se prolínají regionální gastronomie celé země a jsou zde zastoupeny i ostatní známé světové kuchyně. V Paříži je téměř 10 000 různých restaurací, mnoho z nich bylo oceněno v proslulém Michelinově průvodci.
Údolí Loiry a střední Francie
Ve střední Francii a Údolí Loiry pěstují velmi kvalitní ovoce, mimo jiné i třešně pro likér Guignolet a výtečné hrušky Belle Angevine. Jsou odsud i vynikající jahody a melouny. Velmi často zde připravují ryby, oblíbené jsou s omáčkou beurre blanc, velmi chutně připravují i telecí, jehněčí, zvěřinu i drůbež. Mají zde i jedinečné lahodné kozí sýry. V kuchyni se velmi často používá čerstvá zelenina a houby - specialitou jsou žampiony champions de Paris. Známé jsou i octy z Orléans.
Champagne, Lotrinsko a Alsasko
V kraji populárního šumivého vína umí vynikající zvěřinu a šunku. Lotrinsko je známé svými jemnými ovocnými zavařeninami a jejich speciálním lotrinským koláčem. V Alsasku se nechali ovlivnit Německem a tak zde vyráběná vína i piva jsou v mírně německém stylu.
Nord-Pas-de-Calais, Picardy, Normandie a Bretaň
V Normandii pěstují výborná jablka, která se používají na mošty a také Calvados. Mají zde vynikající mořské plody – především hřebenatky a platýze, v Bretani zase kraby, raky a slávky, chutná jsou i jídla ze zdejší pohanky. V severní části oblasti v departmentu Nord se vyrábí mnoho jedinečných potravin a pochutin z pšenice, cukrové řepy nebo čekanky, které jsou považovány za jedny z nejlepších na světě.
Burgundsko a Franche-Comté
V Burgundsku mají vynikající vína a pochází odsud dijonská hořčice, mají zde ale i mnoho dalších specialit – například jídla z drůbeže z Breste, hovězího masa nebo zvěřiny, krabů a šneků. Vynikající chuť mají mimo jiné i vzhledem k tomu, že se ve zdejší kuchyni používá speciální řepkový nebo ořechový olej.
Lyon-Rhône-Alpes
Z tohoto alpského regionu pochází vynikající sýry Beaufort, Abondance, Reblochon a další, Lyon a Savoy jsou oblasti pyšné mimo jiné i na své jedinečné klobásy. Z jezera Dombes loví kvalitní ryby a v Drôme chovají údajně nejlepší perličky na celém světě.
Bordeaux, Périgord, Gaskoňsko a Basque
Jihozápadní Francie a především Bordeaux je známé hlavně svým vínem a sýry. V regionu ale připravují i velmi chutné ryby, jehněčí maso a drůbež – mimo kuřat i holuby, husy a kachny. Kuchyně Gaskoňska je navíc proslulá kvalitními paštikami, výrobou foie gras a chovem hus a kachen tzv. na játra.
Toulouse, Quercy a Aveyron
Základem gastronomie tohoto regionu je velmi kvalitní drůbež, šunky, suché salámy a klobásy – za jedny z nejlepších se považují Saucisse de Toulouse. V oblasti Cahors mají navíc speciální „černé víno“, výtečné lanýže, žampiony a jehněčí. Na mnoha místech v celé oblasti se také vyrábí neuvěřitelně lahodné kravské a kozí sýry. .
Provence a Côte d'Azur
Na citrusy, zeleninu, ovoce a bylinky z oblasti Provence a Côte d'Azur jsou Francouzi skutečně velmi pyšní. Z regionu také pochází největší množství francouzských oliv a vyrábí se z nich vynikající olivový olej. V mnoha jídlech se zde používají nejen různé bylinky,ale také levandule, med, česnek nebo ančovičky. Velmi oblíbené a samozřejmě chutné jsou i zdejší sušené klobásy a sýry. Báječných lahůdek zde ale mají mnohem.
Sezónní gastronomie
Kuchyně se ve Francii mění i podle ročního období. Protože téměř všude se pěstuje nějaké ovoce a různá zelenina, jsou především na jaře a v létě velmi oblíbené různé saláty a mísy. Na konci léta pak také téměř po celé zemi rostou houby, které Francouzi nejčastěji připravují dušené. Od září do února pak trvá lovecká sezona a zvěřinu zde umí připravovat skutečně velmi dobře. Na konci zimy a začátkem jara se na trzích a v obchodech objevují korýši a ústřice jsou pak v nabídce většiny restaurací.
Stolování
O kvalitě francouzské kuchyně mimo jiné svědčí mimo jiné skutečnost, že i když Francouzi Ve Francii jedí často, rádi, dlouho a také poměrně hodně, s obezitou nebojují.
Snídaně - Le petit déjeuner - je každodenní běžné rychlé jídlo. Francouzi nejčastěji snídají plátky tradičního chleba s džemem nebo ovocným želé, croissanty nebo speciální taštičky s čokoládou pain au chocolat. Pije se káva nebo čaj a ovocný džus, děti velmi často horkou čokoládu. Různé druhy snídaně si také dávají v mnoha kavárnách, které otvírají poměrně brzy ráno.
Oběd - Le déjeuner - Francouzi nikdy nevynechají. V minulosti trval oběd v pracovní dny dvě hodiny, nedávno byla polední pauza zkrácena na hodinu, ale v menších městech dvouhodinový oběd dodržují dodnes. Nedělní obědy jsou mnohem delší a často se při nich schází celá rodina.
Ve velkých městech je mnoho podnikových a školních jídelen, kde se stravuje většina pracujících a studentů. Všude se servírují kompletní jídla, výjimkou není ani oběd složený z předkrmu, polévky, hlavního jídla a moučníku. Úředníci i mnozí zaměstnanci mají jako součást zaměstnaneckých benefitů poukázky, které mohou použít nejen ve většině restaurací, ale i v supermarketech. Dělníci na stavbách a pracující v různých službách si k obědu většinou dávají poměrně bohatý sendvič a desert, které jsou v prodeji za nízké ceny v pekárnách a velkých obchodech.
Víkendové rodinné obědy mají podobně jako večeře několik chodů a trvají velmi dlouho. Francouzi si jídlo skutečně vychutnávají…
Večeře – Le diner – je pro Francouze velmi důležitá a má i ve všední dny velmi často několik chodů. Jako první bývá předkrm – hors d'œuvre nebo úvodní chod – entrée, kterým je například polévka. Pak následuje velké hlavní jídlo – plat principal. Většinou se servíruje maso, drůbež nebo ryby v různých úpravách se zeleninou, rýží nebo těstovinami. Po hlavním jídle se podává ještě salát, sýry a dezert, kterým je většinou sezónní čerstvé ovoce. Místo sýrů se někdy servíruje jogurt.
Nápoje
Francie už dávno není jen zemí dobrého vína. Jeho spotřeba se dokonce v posledních letech snižuje především „díky“ mladým lidem, kteří přišli na chuť i dobrému pivu. Nápoje jsou ale samozřejmě nezbytnou a tradiční součástí francouzského hodování, které zahajuje aperitiv a uzavírá digestiv. Během konzumace předkrmů, hlavních jídel, sýrů a dezertů se pije minerální voda a víno, které francouzskou velmi rozmanitou kuchyni dokonale doplňují.
Aperitivy jsou suché a ideální pro zahájení oběda i večeře. Oblíbenou značkou je například Calvados, Armagnac, Suze nebo Champagne.
Rosé vína jsou ovocná a jemná, pijí se k mnoha jídlům. Suché je vhodné k zeleninovým a polosladké k ovocným salátům, pije se i k ovocným koláčům a dezertům. Báječně chutná například s creme brulee. K dezertům se hodí i většina mírně slazených vín, zajímavou alternativou pak je šampaňské brut.
Bílé suché víno – Sauvignon, Alsace a podobná – jsou nejlepší k darům moře a rybám.
Červené víno – Bodreax, Merlot, Bourgogne, Anjou a další - je nejlepší volbou k masům i sýrům.
Nápojové zakončení hostiny, protože jinak se snad ani francouzský oběd nebo večeře nedá, má několik možností. Mohou to být likéry nebo likérová vína, ale i koňaky a také velmi oblíbené šampaňské – to na stole ve Francii vlastně téměř nikdy a nikde nechybí…