Jeseteři

Je rozšířený od severního polárního kruhu po Maroko a ve Středozemním moři. Jeseteři se dnes loví jen vzácně, jejich stavy výrazně poklesly. Poznávacím znakem ryb jsou řady kostěných destiček na bocích a podél hřbetu. Nos, tzv. rypec, je silně protáhlý. Před ústy jsou dva páry vousků, sloužících jako hmatový orgán. Jeseter velký dorůstá do délky max. 3,50m a dosahuje hmotnosti až 280kg, většinou měří 1-2m. Maso je křehké a libové, vhodné ke smažení a dušení. Menší jeseteři se před tepelnou úpravou stahují z kůže, větší se krájí na kotlety i s kůží. Výlov jeseterů se orientuje především na produkci kaviáru.

Vyskytuje se v Azovském, Kaspickém a Černém moři a v dolních tocích Dunaje a Volhy. Jeseter ruský je vzhledem podobný jeseterovi velkému, dorůstá ale jen do délky 2,40m a dosahuje hmotnosti 115kg. Ústa ryb jsou tupá, zaokrouhlená. Maso je křehké, libové, vhodné ke smažení a dušení v troubě.   Kříženci větších druhů jeseterů s jeseterem malým nejsou samostatným druhem, jsou ale rovnocenní s čistokrevnými druhy. V Evropě se prodávají poměrně často.

Je rozšířená v Černém a Kaspickém moři, objevuje se i v Jaderském moři. Trdliště se nacházejí ve středních tocích řek, kam vyzy táhnou na jaře nebo na podzim. Vyza velká má protáhlou, špičatou přední část hlavy a široká, půlměsícovitá ústa. Zbarvení hřbetu je šedé až zelení, břicho je světlejší. Ryby dorůstají do délky 6-7m a dosahují hmotnosti až 1500kg. V důsledku intenzivního výlovu jsou dnes ryby nad 2,50m a 360kg vzácné. Maso vyzy velké není výrazně chutné, ceněný je vysoce kvalitní kaviár beluga.