Gastroslovník

Zde najdete snad úplně vše o nejrůznějších potravinách a surovinách - ovoci, zelenině, masu, rybách, luštěninách atd. Nechybí ani jednoduché vysvětlení různých kuchařských výrazů nebo gastronomických názvů postupů. V tomto rozsáhlém gastronomickém slovníku najdete požadované informace nejen podle abecedy, ale i pomocí fulltextového vyhledávání. Pro ještě jednodušší a rychlejší hledání lze využít i jednotlivé kategorie.

Vše

Jehněčí kolena

Jehněčí kolena (kližky) jsou přední – z plece, nebo zadní – z kýty. Zadní kolena jsou masitější, s vyšším podílem vaziva. Maso z kolen má intenzivní chuť, je libové. Vcelku a s kostí jsou kolínka vhodná k dušení při nízké teplotě, lze je i péct v troubě. Ze zadního kolena nasekaného na plátky připravíme steaky ke grilování. Vykostěné maso z kolena můžeme dusit na způsob kari, z kolena vařeného s kostí připravíme silný základní vývar. Kolena…

Jehněčí krk

Krk (krkovička) sestává z pěti krčních obratlů. Stejně jako zákrčí (šrůtka) se odděluje od hrudí a hřbetu mezi šestým a sedmým obratlem. Jehněčí krk můžeme zakoupit se šrůtkou, nebo bez ní. Maso z krkovičky a šrůtky je šťavnaté, dobře prorostlé. Z jehněčího krku bez kostí a šrůtky připravujeme guláš, perkelt, ragú nebo kari. Maso lze také nakrájet na steaky, které smažíme nebo grilujeme. Nevykostěný krk se šrůtkou je dobře prorostlý, vhodný k…

Jehněčí kýta

Jehněčí kýta je masitá, představuje hodnotnou část jehněčího zadního masa. Lze ji rozdělit na jednotlivé části – ořech, vrchní a spodní šál. Kýty menších jehňat se většinou připravují vcelku, někdy se obě kýty pečou nerozdělené. Kýta se dá rozdělit i na příčné půlky. Maso z jehněčí kýty je křehké, libové, jemně vláknité a má pikantní chuť. Mladší jehňata mají maso světle až cihlově červené, tuk je čisté bílý. Kýta starších ovcí má…

Jehněčí maso

Zpravidla se jedná o maso z mladých zvířat, jehňat. Nejžádanější je maso z „mléčného“ jehněte (francouzsky „agneau de lait“). Jehněčí maso je z kulinářského hlediska více ceněné než maso skopové, z dospělých kusů (viz Mouton). Kvalitní jehněčí maso by mělo mít jemný bílý tuk a růžovou barvu na čerstvém řezu. Skopové je tmavší. Nejkvalitnější jehněčí kýta váží asi 2,5 kg, nikdy více než 4 kg. Celé jehně váží asi 14–28 kg, kdežto dospělá ovce…

Jehněčí plec

Jehněčí plec je ve srovnání s kýtou mnohem menší. Od trupu se dá plec oddělit podél šlach a vaziva, lze ji rozdělit na jednotlivé části.. Maso z plece má vyšší podíl tuku i vaziva než maso z kýty, je více šlachovité. Po delší tepelné úpravě je plec poměrně křehká. Celá jehněčí nebo skopová plec s kostí je vhodná k pečení a dušení. Pokud před přípravou odstraníme spodní vrstvu tukového krytí, získáme libovější maso. Z vykostěné plece…

Jelec jesen

Vyskytuje se v řekách a jezerech severně od Alp až po Ural a dále k Sibiři. Jelec jesen byl s úspěchem vysazen v západní Evropě, na jihu se nevyskytuje vůbec. Vzhledem ryba připomíná tlouště, je ale štíhlejší a má vyšší hřbet. Spodní ploutve jsou červené, boky stříbřité. Jelec jesen může dosahovat délky až 80cm, většina ryb ale měří 30-40cm, váží asi 4kg. Stejně jako ostatní jelci má i jesen hodně kostí, není proto oblíbenou konzumní rybou. Je…

Jelec proudník

Vyskytuje se severně od Pyrenejí a Alp přes Ural až do východní Sibiře. Vyhledává studené a rychle proudící vody s pevným dnem, žije i v čistých jezerech. Jelec proudník se živí planktonem, měkkýši a červi. Má protáhlé, štíhlé tělo, dosahuje délky max. 30cm. Většinou dorůstá jen do 20cm. Není nejlépe ceněnou konzumní rybou, má měkké maso a mnoho kůstek. Proudník je vhodný ke smažení nebo grilování, chutný je také naložený do kyselého nálevu.

Jelec tloušť

Vyskytuje se v potocích a řekách v celé Evropě, kromě Irska, Skotska, severu Skandinávie a jihu Itálie. U nás je poměrně rozšířeným druhem. Jelec má protáhlé, zavalité tělo, zbarvené světle stříbřitě. Ploutve jsou načervenalé, šupiny jsou velké s tmavým okrajovým lemem. Tloušti dosahují délky asi 60cm a hmotnosti asi 4kg. Většina ryb ale dorůstá jen do délky 40cm. V mladém věku se živí hmyzem, červi a malými korýši, v dospělosti se stávají…

Jelení bok

Maso z boku se většinou oddělí od žeberních kostí a potom se nakrájí na kostky k přípravě ragú nebo guláše. Z boku vcelku připravujeme roládu. Žebírka mladých jelenů můžeme grilovat po způsobu spareribs.

Jelení hřbet

Hřbet je považován za nejhodnotnější část jelení zvěřiny. Maso je pevné, jadrné a křehké. Hřbet je vhodný k pečení vcelku, přičemž neodstraňujeme tenkou vrstvu tuku. Péct můžeme i hřbet od tuku očištěný, oba pruhy svaloviny oddělíme od páteře do hloubky 1-2cm. Filety ze hřbetu lze vykostit úplně, pečou se vcelku nebo smaží na pánvi. Můžeme je i nakrájet na medailonky, napříč svalovými vlákny. Smažíme je nebo opékáme na grilu.

Jelení krk

Maso z jeleního krku je červenohnědé, pevné, hutné a hrubě vláknité. Před kuchyňskou úpravou se krk vykostí, z masa se odstraní šlachy a blány. Z vykostěného krku připravujeme guláš nebo ragú. Krk vcelku se stočí a peče jako roláda.

Jelení kýta

Kýta se svými jednotlivými částmi je nejlahodnější částí jeleního masa. Celá kýta (s pánevní kostí a přiléhajícím zadním kolenem) z dospělého jelena má hmotnost až 15kg. Z vykostěné kýty rozdělené na části připravujeme pečeni. Spodní šál – je vhodný k pečení vcelku. Pokud maso pochází ze staršího kusu zvěře, hodí se k dušení. Z masa spodního šálu mladších zvířat můžeme připravit řízky, po nakrájení na kostky připravíme guláš nebo ragú. Maso…

Jelení maso ořech

Ořech – vynikající část kýty vhodná k pečení vcelku. Z ořechu nakrájeného na plátky napříč vlákny připravujeme smažené nebo přírodní řízky, maso můžeme i grilovat jako steaky. Oblíbená je jelení šunka připravená z nasoleného, na vzduchu sušeného nebo uzeného ořechu. Maso z ořechu pocházející z mladého kusu je libové a křehké.

Jelení maso z kolen

Jedná se o maso vykostěné podél holenní kosti. Obsahuje velké množství vaziva a šlach, vyžaduje dlouhou tepelnou úpravu pod pokličkou. Maso je vhodné k dušení, po vykostění a nakrájení na kostky můžeme připravit guláš nebo ragú. Maso z kolen slouží i k čištění vývaru.

Jelení plec

Maso připomíná strukturou jelení kýtu. Plec patří k oblíbeným částem jelení zvěřiny, bývá poměrně velká a proto se většinou vykosťuje a dělí na části. Plec starších jelenů je po vykostění a nakrájení na kousky vhodná k dušení, používá se při přípravě paštik a nádivek. Plec mladších kusů je vhodná k pečení jak vcelku, tak po nakrájení na porce.

Jelení vnitřnosti

Z vnitřností se připravují paštiky a teriny. Jelení srdce je vhodné k dušení vcelku nebo se připravuje jako ragú. Jelení játra smažíme celá nebo nakrájená na plátky či proužky. Jelení ledvinky jsou vhodné ke smažení nebo se připravují zadělávané. Jelení slezina se používá jako zavářka do polévek.

Jelenovití

K čeledi jelenovitých se řadí druhy divoké zvěře, jejichž samcům každý rok po shozu parohů narůstá nové paroží. Čeleď jelenovitých se zahrnuje k podřádu přežvýkavců, který patří k řádu sudokopytníků. Rozlišujeme různé podčeledě, nejvýznamnější jsou jeleni a jelenci, k nimž patří i los a sob polární. Jelenovití jsou býložraví, živí se bylinami, trávou, listy a kůrou dřevin, pupeny a větvičkami rostlin. Mezi jednotlivým druhy této čeledi jsou…

Jelen sika

Jelen sika pochází z východní Asie,  divoce žijící četné populace vytvořil v jihozápadních Čechách. Vyskytuje se u nás ve dvou poddruzích – sika Dybowského a sika japonský. Doba lovu siků začíná v srpnu a končí v prosinci. Říje u siků probíhá v říjnu a listopadu. Samci dosahují hmotnosti 100kg a výšky v kohoutku až 110cm. Laně váží asi 70kg, koloušci okolo 35kg. Sika je podobný daňkovi, nemá ale lopatkovité paroží. Maso siků je jemné, tmavší…

Jeřábek lesní

Ve střední Evropě se jeřábek lesní vyskytuje jen místy, rozšířenější je na severovýchodě Evropy a v Asii. Jeřábci žijí skrytě v jehličnatých a smíšených lesích s hustým porostem keřů. Živí se pupeny a semeny, lesními plody a bobulovým ovocem. Přes den se zdržují na zemi, v noci na stromech. V Česku se jeřábek hojněji vyskytuje na jihozápadě, je u nás chráněným druhem. Dospělý jeřábek lesní dosahuje délky asi 35cm. Kohouti a slepice si jsou…

Jeřabiny

JEŘABINY – především Jeřáb oskeruše, latinsky Sorbus domestica a Jeřáb ptačí - latinsky Sorbus aucuparia - patří do čeledi růžovitých – latinsky Rosaveae, a jsou rozšířené prakticky po celé Evropě.   Malé, ale velmi zdravé plody JEŘÁB PTAČÍ Jeřáb ptačí - latinsky Sorbus aucuparia, anglicky mountain ash nebo rowan tree, francouzsky sorbit des oiseleurs, německy Ebereshe - se nazývá také jeřáb obecný nebo jen jeřabina. Jeřáb ptačí chutná…

počet položek na stránku

Nejhledanější

 
×

Přidávat recepty
mohou pouze přihlášení uživatelé.

Stačí se přihlásit nebo registrovat

TOPlist