Latinský název pro hlemýždě zahradního (šneka). Anglicky Snail, francouzsky Escargot, německy Weinbergschnecke (Schnecke), italsky Lumaca (Chiocciola), španělsky Caracol (Caracola). Tito měkkýši jsou oblíbenou pochoutkou už od dob starého Řecka. Nejoblíbenější francouzský způsob, jak hlemýždě upravovat, je „po burgundsku“: sbírají se v květnu a červnu, nechají se týden bez potravy ve vzdušné krabici, aby se vyprázdnili, potom se vhodí do vařící vody a vaří 15 minut. Měkkýše je nutné vytáhnout z ulity a odtrhnout jeho černý ocásek (střívko). Ve vlažné slané a octové vodě se maso asi po hodině zbaví slizu, je však nutné ještě každý kousek promýt pod tekoucí vodou. V kořeněném vývaru (v němž by neměl chybět řapík celeru, cibule, mrkev, sůl, pepř, bouquet garni s větším množstvím tymiánu a sklenka suchého bílého vína) se hlemýždi vaří asi 3 hodiny. Ve vývaru se nechají vychladnout, potom se vyjmou a vloží zpět do dobře vyvařených a očištěných ulit. Každá ulita se naplní petrželkovým máslem (z másla, rozetřeného česneku, petrželové nati, nadrobno krájené šalotky) a nechá se v ledničce 24 hodin odležet. Hlemýždi naskládaní na plechu tak, aby otvory byly nahoře, se pečou v troubě, dokud se máslo nezačne škvařit a na povrchu se nezačne tvořit kůrka. Podává se horké, s bílým chlebem a vínem. Obvyklá porce na osobu je šest kusů, labužníci si dávají dvanáct. Existují samozřejmě i jiné recepty, záleží také na druhu hlemýžďů. Například španělské (menší a pruhované) lze ochutnat dušené v kořeněné omáčce (viz Caracoles pikantes).
