Bobuloviny

RYBÍZ ČERNÝ - latinsky Ribes nigrum, anglicky black currant - je samostatným druhem rybízu. Na ovocných keřích se rodí menší jedlé bobule s velmi vysokým obsahem vitamínu C. Aromatické a velmi zdravé ovoce Černý rybíz je aromatičtější než červené a bílé odrůdy a má i jinou typickou chuť. Pěstuje se jak pro osobní spotřebu, tak pro průmyslové účely. Mimo bobulí se částečně ve farmacii a léčitelství využívají i listy Původ a historie První záznamy o černém rybízu jako o léčivé rostlině pochází z 16. století z Německa. Místem původního výskytu je střední a východní Evropa, Kavkaz a Mandžusko. Současnost Černý rybíz se v současnosti pěstuje především v oblastech mírného a studeného pásma na severní i jižní polokouli. Mezi nejvýznamnější pěstitele patří Polsko, Rusko, Francie a Nizozemsko. Z těchto zemí pochází největší produkce rybízu, který se sklízí strojově a je určený pro další zpracování především v potravinářství a farmaceutickém průmyslu. V České republice se černý rybíz pěstuje především v soukromých zahradách a zahrádkách, případně u menších pěstitelů. Pěstování pro prodej a další zpracování se velká zahradnictví příliš nevěnují. Vzhled, chuť, vůně… Plody černého rybízu jsou tmavé kulaté hladké bobule černé barvy. Bobule vytváří převislé hrozny, mají příjemnou typickou chuť, ve většině případů poměrně intenzivní aroma a obsahují malá semínka. V našich podmínkách plody podle odrůdy a místa pěstování dozrávají v období od poloviny července do poloviny srpna. Keře dorůstají do výšky až 170 centimetrů, vyžadují kvalitnější půdu a dostatek vláhy, obecně jsou ale poměrně nenáročné na umístění. Odrůdy Základní odrůdy černého rybízu se rozlišují podle délky stonků. Dlouhé stonky s bobulemi jsou určené především ke konzumaci za syrova a sklízejí se ručně. Krátké kulatější hrozny se sklízejí strojově a jsou určeny pro průmyslové zpracování. Odrůdy černého rybízu Silvergieter je velmi stará původní odrůda z Nizozemska s velmi velkým obsahem vitamínu C. Bobule jsou měkké, poměrně sladké a typicky aromatické. Fertödi má poměrně velké silně aromatické a velmi sladké plody. Odrůda je raná a pochází z Maďarska. Ometa patří mezi polorané odrůdy se středně dlouhými hrozny. Bobule jsou menší, příjemně sladké, aroma jemné. Šťáva má velmi intenzivní barvu. Titania je nově vypěstovaný kultivar ze Švédska. Má velké bobule, které se dobře oddělují od stopky. Chuť je velmi nakyslá, aroma poměrně malé. Wusil má velké, aromatické sladké a jen velmi mírně nakyslé bobule. Zdraví a vitamíny Černý rybíz je zdraví velmi prospěšný. Obsahuje mnoho vitamínů, minerálních látek a stopových prvků. Vitamín C je v černém rybízu obsažen 3x až 4 x více než například v citronu, z minerálních látek obsahuje všechny jako rybíz červený, ale v mnohem vyšší koncentraci. Ve srovnání s jiným ovocem má i nadprůměrně vysoký obsah železa. Černý rybíz obsahuje také karoteny a antokyany, které v organismu ničí volné radikály a chrání lidské tělo před nádory, onemocněními srdce a krevního oběhu, mají i protizánětlivé účinky. Sušené plody se přidávají do ovocných čajů. Listy mají příjemné aroma a jsou součástí mnoha léčivých bylinných čajových směsí. Šťáva z černého rybízu je významnou prevencí proti vápníkovým žlučníkovým kamenům. Použití černého rybízu v kuchyni Černý rybíz je nejlepší konzumovat čerstvý tzv. syrový. Vyrábí se z něj šťávy, džemy a marmelády, ze semen se lisuje vynikající zdravý olej. Příprava rybízu před použitím Před použitím plody opatrně otrháme ze stonků, důkladně je omyjeme a necháme okapat. Jak a podle čeho vybírat Sklizeň černého rybízu probíhá od druhé poloviny července do druhé poloviny srpna a začíná, když bobule začínají mít jednotnou černou barvu. Provádí se ale pouze jeden sběr v období 7 až 10 dnů, protože stonky s plody na keři zůstávají pevně i několik dní po dozrání. Plody by se neměly sbírat vlhké nebo mokré, protože vlhkost urychluje vznik případné hniloby. Plody se sbírají stejně jako u rybízu červeného a bílého ručně, poškozené bobule nepřijímají ani konzervárny. Pro prodej se nejvíce využívají různě velké košíky, cena větších bobulí je vyšší. Pro přepravu na vzdálenější místa se sklízí tvrdé a pevné bobule, pro domácí trh jsou určeny plody zcela zralé a měkké. Bobule jsou méně náchylné na otlačení než u červeného i bílého rybízu, ale i tak se pro potřeby přímého prodeje hrozny sklízí ručně. Většinou se ukládají se přímo do krabiček, v kterých se pak prodávají. Čerstvý rybíz je nejlepší kupovat na trhu nebo přímo u zahrádkářů. Rybíz ve velkých přepravkách nebo třeba jen bobule otrhané ze stopek nekupujeme. Tyto plody jsou většinou značně otlačené nebo povrchově poškozené a rychle se kazí. Spotřeba, zrání, skladování  Rybíz je potřeba vzhledem k poměrně krátké době trvanlivosti co nejrychleji zkonzumovat nebo jinak zpracovat. Celé hrozny - ne otrhané plody – je možné krátkodobě skladovat v chladu. Vhodnou možností konzervace rybízu je zamražení. Zmrazují se otrhané, omyté a suché bobule a ukládají se do plastové dózy nebo sklenice. Sáčky pro tento způsob konzervace vhodné nejsou. Po rozmražení jsou vhodné především pro přípravu různých moučníků. Rybíz tepelnou úpravou ztrácí jen minimum svých prospěšných látek, a tak je ho možné i kompotovat, případně z něj vyrobit džemy a marmelády. Příprava džemů a marmelád z rybízu je velmi jednoduchá, protože plody mají vysoký obsah pektinu, který zajišťuje tzv. želírování. K bobulím pak stačí přidat jen cukr a vodu. Vzhledem k poměrně značné kyselosti rybízu, ale i obsahu pektinu je vhodné ho kombinovat s jiným ovocem méně výrazné chuti a nízkým množstvím pektinu. Léčivé účinky Černý rybíz má vzhledem k svému složení mnoho preventivních i léčivých účinků na lidské zdraví - významně posiluje imunitu a obranyschopnost organismu - snižuje hladinu cholesterolu v krvi, upravuje krevní tlak - pozitivně ovlivňuje krevní oběh, posiluje srdce a cévy - brání vzniku arteriosklerózy, cévní trombózy i srdečních onemocnění - aktivuje činnost mozku i paměť, kladně působí na nervový systém - má vliv na správnou činnost svalů i jejich regeneraci. - působí pozitivně na růst i pevnost vlasů a hebkost pokožky - pomáhá organismu od škodlivých látek - má preventivní účinky proti některým typům nádorů - urychluje obnovu buněk a sliznic i rekonvalescenci. - zmírňuje otoky a modřiny i potíže s křečovými žílami. - má vliv na růst i pevnost kostí a zubů - pozitivně ovlivňuje správnou funkci trávicího ústrojí Černý rybíz může mít i nežádoucí účinky,ale to pouze v případě konzumace většího množství čerstvých nebo kompotovaných plodů, kdy může dojít k překyselení žaludku.  

OSTRUŽINY – jinak také ostružiník křovitý - latinsky Rubus fructicosus, anglicky blackberry - je stejně jako maliník představitelem rodu Rubus. Plody jsou známé jako ostružiny, z botanického hlediska se jedná o souplodí peckoviček. Šťavnaté, aromatické, chutné… Ostružiny rostou divoce v přírodě, ale pěstují se i na zahrádkách. Jsou poměrně nenáročné, plody se ale musí sklízet s ohledem na trny a za suchého počasí. Původ a historie První zmínky o ostružině jsou ze starověkého Egypta, kde je používali k léčebným účelům. V Evropě je jako kulturní rostlina ostružina známá přibližně od 19. století, kdy byly z Ameriky přivezeny první keře, které ale sloužily spíš na okrasu. Současnost Ostružiny rostou v současné době téměř po celém světě v oblastech mírného a jižního pásma, ale i v oblastech severních. Existuje mnoho druhů a poddruhů – jen v Čechách a na Moravě jich známe minimálně sto. Ostružiny se nejvíce pěstují v USA a tak většina druhů pochází právě z Ameriky. V Anglii bylo ale zhledem k velkému množství druhů založeno speciální biologické odvětví s názvem „batologie“, které zkoumá jen ostružníky. V Evropě se ostružiny více rozšířily až s prvními odrůdami bez ostnů, které vyšlechtili v USA v roce 1928. Vzhled, chuť, vůně… Plody ostružiny nejsou bobule, ale stejně jako u malin souplodí peckoviček. Při utrhnutí se ale na rozdíl od malin neoddělí od spodního lůžka a tak se i toto lůžko konzumuje. Plody jsou různě velké podle odrůdy, tmavě fialové až černé, šťavnaté a aromatické. Keře mají dlouhé šlahouny, kterých povrch je pokrytý zahnutými ostny. Ty ale nejsou spojeny se dřevem a tak se poměrně snadno ulamují. I když většina odrůd má původ v Americe, mnoho se jich v evropských klimatických podmínkách pěstovat nedá. Keře potřebují mnoho slunce a teplé chráněné stanoviště. Kořeny mají hluboko v zemi a tak jsou nenáročné na množství povrchové vláhy a kvalitu půdy. Pěstují se i odrůdy, které nemají ostny, ale plody těchto bezokných keřů mají horší chuťové i aromatické vlastnosti. Nejznámější druhy Ostružiník křovitý - Rubus fruticosus agg. - druh v ČR běžně označovaný jako ostružiník, ostružiny; Ostružiník maliník - Rubus ileus - druh pěstovaný v ČR pod obecným názvem maliník, maliny; Ostružiník ojíněný - Rubus occidentalis - druh pěstovaný v USA a v Asii, označovaný jako "černé maliny"; Ostružiník moruška - Rubus chamaemorus - nízký botanický druh běžný v severských zemích; Ostružiník skalní - Rubus saxatilis Ostružiník vonný - Rubus odoratus Ostružiník voskovaný - Rubus cockburnianus Ostružiník arktický - Rubus arcticus Ostružiník japonský - Rubus phoenicolasius Ostružiník ježiník - ostružiník sivý - Rubus caesius Ostružiník jilmolistý - Rubus ulmifolius Odrůdy Odrůd ostružiny je velmi velké množství, keře jsou s ostny i bez nich. Nejčastěji se ale pěstuje jen několik málo odrůd. Theodor Reimers je nejčastěji pěstovaná odrůda v Evropě. Jmenuje se po muži, který ji v roce 1980 přivezl do Evropy z Ameriky. Je ze všech ostružin chuťově nejlepší. Plody nejsou velké, ale značně šťavnaté a velmi aromatické. Rostou na popínavých šlahounech s mnoha trny. Zrají v říjnu. Thornless Evergreen má středně velké a středně pevné příjemně nakyslé plody. Keře jsou popínavé, šlahouny nemají trny a listy jsou nápadně dekorativně vykrojené. Chester Thornless patří mezi oblíbené odrůdy. Plody jsou příjemně jemně nakyslé a mírně aromatické. Šlahouny jsou popínavé a bez trnů. Navaho je keř bez trnů se vzpřímeným vzrůstem. Plody jsou pevné a chutné, zrají od poloviny srpna do října. Black Satin není chuťově výrazný, plody jsou nakyslé a měkké, poměrně rychle se kazí. Popínavé šlahouny nemají ostny. Další v Evropě pěstované odrůdy Čačanská beztrnná Helen Thornfree Wilsonův raný Všechny tyto odrůdy mají středně velké, poměrně šťavnaté a chuťově i aromaticky příjemné plody. Oblíbeným druhem je i tzv. malinoostružiník – odrůda Tayberry. Jedná se o polokeř, který má až třikrát větší plody, které se ale vzhledem podobají spíš malinám. Zrají od července do září. Zdraví a vitamíny Plody ostružiny mají mnoho ochranných a antioxidačních účinků díky flavonoidům, které jsou v nich ve velkém množství a zůstávají zachovány i v plodech sušených. Ostružiny obsahují o poměrně mnoho vitamínu C, ten se ale sušením vytrácí. Čerstvé zdravé plody obsahují 70 až 80 procent vody, vázané s kyselinou jablečnou, vinnou a citronovou, dále je v nich pektin a přírodní cukry. V pecičkách je až 24 % éterických olejů. Plody ještě obsahují draslík, hořčík a železo. Konzumací tmavých odrůd se díky skutečně velmi vysokému obsahu flavonoidů předchází nádorovým a srdečním onemocněním a stárnutí buněk. Pomáhají léčit zápaly plic a mnohé další záněty, snižují následky ozáření z chemoterapií. Chrání také zrak. V kombinaci s vitamínem C se účinek těchto flavonoidů ještě zvyšuje.   Použití ostružin v kuchyni Pro potravinářské, gastronomické i léčebné využití se sbírají plody. Pro léčebné účinky se využívají i listy. Plody je samozřejmě nejlepší konzumovat čerstvé a syrové. V studené kuchyni je ostružina vhodná do ovocných salátů a také do pohárů. Čerstvá šťáva je vynikající povzbuzující a zdravý nápok. V teplé kuchyni se z ostružin vyrábí především ovocné knedlíky, může se použít i na koláče a jiné pekařské výrobky. Plody se využívají i na výrobu kompotů, sirupů a marmelád – účinné a zdraví prospěšné látky se ani při těchto zpracováních neztrácí. Listí z ostružin se používá samotné nebo ve směsích jako denní nebo i léčebný čaj, přidává se i jako chuťový doplněk do speciálních čajových směsí. Fermentované listy mohou nahradit pravý čínský černý čaj. Ve farmaceutickém průmyslu se v současnosti stále využívají především listy. Mimo vitamínu C a flavonoidů obsahují ještě značné množství tříslovin, barviva a také kyselinu jablečnou a jantarovou. Využívají se mladé čerstvé listy bez stopek, trhají se od června až srpna. Během sušení nesmí ztratit svoji původní barvu a tak se suší pomalu a pouze ve stínu. Příprava ostružin před použitím Plody opatrně otrháme ze stonků, propláchneme pod studenou vodou, necháme je okapat a oschnout. Neměly by se mechanicky otírat. Jak a podle čeho vybírat Ostružiny dozrávají podle odrůdy od července do října. Zralé plody jsou lesklé a mají jednotnou tmavou barvu. Podobně jako u jiných podobných plodů jsou i ostružiny náchylné na otlačení a pro potřeby přímého prodeje se sklízí ručně v době, kdy se snadno oddělují od větviček. Ukládají se většinou přímo do krabiček, v kterých se pak prodávají. Ostružiny je nejlepší kupovat na trhu nebo přímo u zahrádkářů. V žádném případě nekupujeme otlačené nebo jinak povrchově poškozené plody, protože ostružiny se velmi rychle kazí. Spotřeba, zrání, skladování Ostružiny je nutné s ohledem na poměrně krátkou dobu jejich trvanlivosti zkonzumovat nebo nějakým způsobem zpracovat co nejrychleji. Plody je možné omezenou krátkou dobu uskladnit v hladu. Plody by se vždy měly jen krátce opláchnout studenou vodou a pak nechat okapat a oschnout. Tepelnou úpravou nebo sušením ostružiny ztrácí jen část vitamínu C, ale ostatní důležité látky v nich zůstávají. Jsou tedy vhodné na kompoty, džemy a marmelády. Příprava džemů a marmelád z ostružin je poměrně snadná, protože plody mají vysoký obsah pektinu, který zajišťuje tzv. želírování. K plodům pak stačí přidat jen cukr a vodu. Vysazování a sklizeň ostružiníku Pokud chcete mít úrodu průběžně, je dobré vysadit keře s odrůdami, které dozrávají postupně za sebou - rané, středně rané a pozdní. Místo pro výsadku keře by mělo být maximálně slunné a chráněné před studenými větry, vzhledem k hlubokým kořenům nemají ostružiníky žádné speciálně velké nároky na kvalitu půdy. Ostružina dozrává a sklízí se od července do října. Zralé plody mají jednotnou tmavou barvu, jdou snadno utrhnout. Zajímavosti Čaj z listů keřů ostružiníku Listí z ostružin se používá samotné nebo ve směsích jako denní nebo i léčebný čaj, přidává se i jako chuťový doplněk do speciálních čajových směsí. Fermentované listy mohou nahradit pravý čínský černý čaj. Čaj z listů - pomáhá při žaludečních a střevních potížích - povzbuzuje žaludeční činnost - léčí záněty ústní dutiny Směs na domácí čaj: Základní část 8 dílů listů ostružiny 4 díly listů maliny 2 díly listů jitrocele 2 díly listů kopřivy 2 díly listů máty 2 díly listů břízy Dodatková část podle období a dostupnosti 2 díly listy jahod 2 díly listy černého rybízu 2 díky květ lípy 2 díly listy borůvky Léčivé účinky Plody ostružiny mají vzhledem k svému složení mnoho preventivních i léčivých účinků na lidské zdraví. - významně posiluje imunitu a obranyschopnost organismu - má preventivní účinky proti některým typům nádorů - brání vzniku arteriosklerózy, cévní trombózy i srdečních onemocnění - snižují následky ozáření z chemoterapií - jsou účinné proti nachlazení, kašli a chrapotu - pomáhají při léčbě horních cest dýchacích - mají čistící účinky v krvi - chrání zrak Šťáva z čerstvých plodů - pomáhá organismu při zvětšené štítné žláze - snižuje vysoké horečky - chrání buňky těla při kyslíkové terapii a ozonoterapii Pravidelné užívání ostružin zpomaluje stárnutí buněk, ulehčuje metabolickému a cévnímu systému a chrání před mnoha nemocemi. Sacharidy obsažené v ostružinách se snadno přeměňují v energii, ale zároveň při užívání ostružin nehrozí přibývání na váze. Ostružiny mohou mít i nežádoucí účinky, ale jen v případě konzumace většího množství čerstvých nebo kompotovaných plodů. Ostružiny špatně snáší někteří lidé s nemocemi žlučníku, ti by se jejich konzumaci měli raději zcela vyhnout.