Gastroslovník

Anglický výraz pro sýr obecně. Francouzsky Fromage, německy Käse, italsky Formaggio, španělsky Queso, řecky Tirí. Sýry se dělí do skupin podle několika základních měřítek. Jedním ze základních způsobů dělení je podle suroviny: je to sice vždy mléko, ale může být kravské, ovčí nebo kozí, případně směs dvou nebo tří mlék. Dále se sýry dělí podle toho, jak se mléko sráží k sýření: kyselé sýry (olomoucké tvarůžky, Gelbkäse), kyselo-sladké sýry a sladké sýry. Další základní dělení je podle způsobu tvarování: ručně tvarované (např. Camembert) a průmyslově tvarované (např. olomoucké tvarůžky). Další základní dělení je podle tuhosti těsta: velmi tvrdé (Parmigiano reggiano, Pecorino, Grana padano, Cheddar), tvrdé (Gruy?re), sýry „holandského typu“ (polotvrdé – Eidam, Gouda), poloměkké (Brel paese) a měkké (Munster, Brie, Camembert). Toto dělení se dá aplikovat také podle velikosti sýrového zrna: sýry s větším zrnem (měkké), sýry se středním zrnem (poloměkké či polotvrdé) a sýry s malým zrnem (tvrdé). Zvláštní skupinou jsou pak čerstvé sýry (tvarohové – např. Ricotta). Sýry se dělí také podle tučnosti na tučné, polotučné, nízkotučné (uvádí se obvykle procento tuku v sušině – tvs). Další dělení už je podle typu: nejznámějšími typy jsou Gouda (a další sýry „holandského typu“, u nichž se sýrové zrno předlisuje), Cheddar (sýrové zrno prokysává), Filata (Mozzarella, Provolone – sýrové zrno se spařuje), plísňové (neboli „modré“) sýry (např. Roquefort – do těsta se přidává plísňová kultura), ementálské sýry (Emmental – polotvrdé až tvrdé, děrované), horské sýry (sýrové zrno se odděluje v plachetce), kozí sýry (Ch?vre), uzené sýry (Oštiepok), tavené sýry (Fjall Brynt).

Americká klasická specialita, sýrový moučník. Tato sladkost pochází přímo z New Yorku, kde ji vymyslel na konci padesátých let Leo Lindemann, majitel restaurace Lindy’s. Když Lindemann v roce 1969 zemřel, vzal si s sebou do hrobu i své tajemství. Od té doby se objevuje tisíc různých receptů, které se snaží napodobit Lindemannovu lahůdku. Ze všech variant si časem největší oblibu získala ta, která jako základ používá dánské máslové keksy. Tato příprava se prý nejvíce blíží Lindemannovu originálu. Keksy rozmačkané na drť se smíchají s rozpuštěným máslem a vanilkovým cukrem. Touto směsí se vyloží dno dortové formy a nechá se zapéct. Potom se smíchá čerstvý smetanový sýr s cukrem, moukou, vejci, vanilkou, nastrouhanou citronovou a pomerančovou kůrou a šlehačkou. Touto hmotou se zaplní zbytek formy. Dort se upeče v troubě zakrytý pečicím papírem. Potom se nechá vystydnout a potře se směsí zakysané smetany (cr?me fraîche), cukru a vanilkového cukru.

Íránská specialita, rýže vařená v tuku. Chelo-kabab je pečené jehněčí maso s touto rýží, to vše ochucené jogurtem, oreganem, pepřem, skořicí, citronovou a cibulovou šťávou.

Alžírská obdoba balkánské čorby. Jde o polévku ze skopového masa, rajčat, cibule, sušených meruněk a vlasových nudlí, kořeněnou mátou a chilli papričkami.

Španělský a portugalský výraz pro mořskou rybu, která se česky jmenuje kanic. Dále Pod názvem Cherne nebo Cherne se však ve Španělsku a Portugalsku často prodávají i mořští okouni (viz Serranus scriba). Někdy dochází také jejich k záměně s mařany nebo se zubatcem (viz Dentex dentex).

Anglický výraz pro třešně.

Švýcarský výraz pro jedlé kaštany.

Anglický sýr z kravského mléka, drolivý a dosti slaný. Vyrábí se ve dvou typech, červeném a bílém.

Francouzský výraz pro velmi mladé kůzle. Označuje se tak i měkký kozí sýr.

Anglická transkripce čínského výrazu pro kuře. Slepičí vejce je Chi tan, kuřecí maso je Chi jou.