Španělská kuchyně

Kuchyně Španělska je ovlivněna stravováním Arabů a Židů, kteří žili na Pyrenejském poloostrově ve středověku. Vlivu Arabů lze přičíst používání koření jako šafrán a římský kmín, rozšíření medem slazených sladkostí či přidávání ovoce a mandlí do nejrůznějších jídel.

Paella

Typickým španělským jídlem je paella. Připravuje se z rýže a je podobné rizotu nebo pilafu. Pochází ze španělského města Valencie. Většina Španělů ji ale pokládá spíše za regionální pokrm, vyskytující se v oblasti Valencie. Obyvatelé Valencie, odkud pochází, ji považují za jeden ze svých symbolů.

Podobně jako v případě rizota existuje spousta receptů s různými ingrediencemi. Na rozdíl od rizota se však v paelle častěji objevují plody moře, zelenina a koření. Připravuje se na speciální nízké rovné pánvi s uchy zvané paellera a výsledný pokrm je méně lepivý. Paella se poprvé objevila v chudších oblastech na jihu Španělska. Vznikla na rybářských lodích, šlo tehdy o jedno z nejchudších jídel pro rybáře. Při přípravě paelly je nejdůležitější přísadou rýže, která se neomývá, jelikož škrob při vaření způsobuje potřebné zahuštění.

Nejznámější druhy paelly

• Paella na valenciánský způsob (španělsky paella valenciana) obvykle obsahuje zeleninu, maso (kuřecí, králičí či kachní), hlemýždě, fazole a koření
• Paella s mořskými plody (paella de marisco) nahrazuje maso a hlemýždě mořskými plody a neobsahuje fazole
• Paella mix (paella mixta) je libovolnou kombinací masa, mořských plodů, zeleniny a fazolí. Dalšími důležitými přísadami jsou šafrán a olivový olej.

Příprava paelly

Paella se po dobu přípravy ničím nezakrývá. Posléze se může přikrýt poklicí a dát nad páru asi na 30 minut, aby "došla". Rýže se nikdy nenechává zcela dovařit, má být naopak uvnitř lehce křupavá. Velkou chybou, které se dnešní kuchaři dopouštějí, je míchání ryb (resp. mořských plodů) s vepřovým či drůbežím masem, protože pak chutná i kuřecí nebo jakékoli jiné maso jako ryba. Tento mix se spíše objevuje ve vnitrozemí a na severu Španělska. Pokrm by nikdy neměl být ostrý či pikantní. Rozšířená informace, že Španělé mají rádi ostrá jídla, je spíše mýtus. Jen mizivé procento lidí si paellu skutečně přiostří.

Další  typická španělská jídla

• Tortilla espaňola – národní jídlo, omeleta ze syrových brambor, vajec a cibule. Často se servíruje studená.
• Gazpacho – hustá studená polévka, rozmačkaná směs rajčat, papriky, česneku, cibule, strouhanky, citrónu a oleje.
• Charcutería – obecné označení pro sušené vepřové produkty, např. kořeněné
• Jamón serrano – sušená šunka. Přívlastek serrano naznačuje, že se sušila v horách (sierra - pohoří). Dnes je horský vzduch často nahrazen umístěním v nějakém sklípku. Kýta se nechá několik dní v mořské soli, potom se sůl odstraní a šunka se pověsí na místo s předepsanou teplotou a vlhkostí, aby dozrála. Podle typu šunky se může nechat sušit až dva roky.
• Charcutería – obecné označení pro sušené vepřové produkty, např. klobásky známé jako chorizo.
• Lomo – plátek masa z vepřového hřbetu (nachází se pod žebry zvířete).
• Pescado, mariscos – ryby a mořské plody. Jedí se všude, po celé zemi jsou velmi oblíbené, ale nejlepší jsou samozřejmě přímo na pobřeží.
• Bacalao – nasolená treska, která se před vařením namáčí, aby znovu získala vlhkost.
• Bocadillo – obložená bageta s nejrůznějšími příchutěmi.
• Sendvič – většinou se pod ním rozumí dva kousky chleba s vloženým plátkem sýra a šunky.
• Churros con chocolate – podlouhlá kobliha smažená ve vrstvě oleje (a tedy hodně mastná), která se namáčí v čokoládě.
• Flan – dezert podobný francouzskému crême caramele. Jedná se o koláč z křehkého nekvašeného těsta, na němž je otevřená vrstva pudinku.
• Turron – mandlová nebo oříšková pasta s medem, skořicí a piniovými oříšky.
• Tapas – malé pikantní jednohubky, které se podávají před jídlem, ale i během celého dne a hlavně večera ke sklence vína nebo sherry. Tapas se jedí rukama bez příborů a talířků. V barech se kdysi dávaly k pití zdarma, dnes už tento zvyk mizí a většinou se za ně platí.