Ostatní

Ostrorep obrovský patří do třídy hrotnatců. Je rozšířený v Indopacifiku od Japonska po Indonésii. Zdržuje se na mořském dně v mělkých pobřežních pásmech. Potravu hledá v bahně, živí se červy a měkkýši. Po dně se ostrorep obrovský posouvá kráčivými pohyby, umí také plavat. Ostrorepi jsou příbuznými pavoukovců, mají bizarní vzhled. Pod hladkou hlavohrudí je pět párů kráčivých nohou – přední čtyři jsou vybaveny klepety, na pátém páru jsou vějířovité plovací ploutve. Složené oči se nacházejí po stranách krunýře, chrání je vyklenuté štítky. Ostrorepi se konzumují především ve východoasijských zemích. Maso se vaří v polévkách, za delikatesu se považují vajíčka a játra ostrorepů.

Ježovka dlouhoostná patří do kmene ostnokožců. Vyskytuje se v teplejších pásmech evropské části Atlantského oceánu a také ve Středozemním moři. Zdržuje se v hloubkách do 80m, živí se porosty mořských řas na skalách. Ježovka dlouhoostná je nejdůležitějším jedlým druhem ježovek v Evropě. Tělo ježovek tvoří kulatý nebo zploštělý vápenatý krunýř, sestávající z mnoha jednotlivých, pevně spojených vápenatých destiček. Krunýř a ostny ježovek pokrývá kůže. Zbarvení je tmavofialové po hnědozelenou, někdy bývá zlatohnědé nebo černé. Schránka těchto živočichů dosahuje průměru asi 7cm. Ke konzumaci jsou vhodné pouze oranžové gonády ježovek, které se zpravidla prodávají syrové. Lze je upravit i tepelně, vařením nebo gratinováním.   Z kulinářského hlediska je v Peru a Chile důležitá ježovka chilská, v Austrálii a na Novém Zélandu ježovka s názvem black sea urchin.

Ve východní Asii je sumýš japonský z kulinářského hlediska nejdůležitějším druhem sumýšů. Patří do kmene ostnokožců, je rozšířený v mořích kolem Japonska. Sumýš japonský má krátké, zavalité tělo, pokryté špičatými bradavicemi. Na břišní straně jsou drobné nožky, které slouží sumýšům k poněkud nemotornému pohybu. V Číně a v Japonsku se sumýši považují za delikatesu. Nejdříve se suší, před dalším použitím se namočí do vody a nakonec se vaří nebo dusí.

Je rozšířený v Indopacifiku, patří k poměrně často loveným druhům. Sumýš indopacifický se vyváží z ostrovů od Polynésie až po Malajsii do Číny a Japonska sušený, pod názvem trepang. Jedinci tohoto druhu mají ploché břicho a široce vyklenutý hřbet. Zbarvení hřbetu je světle až kaštanově hnědé, s červenými až oranžovými, černými a bílými skvrnami. Sumýš indopacifický dorůstá do délky 40cm. V prodeji je tento druh sušený, před dalším použitím se namáčí do vody.

Stejně jako ostatní druhy medúz patří i medúza jedlá k žahavcům. Je rozšířená v teplých pásmech západního Tichomoří. Medúza jedlá dosahuje průměru až 45cm V Číně, Japonsku, Indonésii a Thajsku se medúzy nakládají do slaného nálevu nebo se suší. Sušené medúzy je třeba nejdříve namočit do vody a potom spařit horkou vodou. Podávají se v polévkách nebo se z nich připravují saláty.