Jak se peče tradiční staročeská svatomartinská husa?

Kdo byl sv. Martin?

Mluvíme o sv. Martinovi, ale víme vlastně vůbec, kdo to byl, odkud pocházel a co významného vykonal? Spousta lidí o tom nemá ani tušení. Málokdo ví, že se narodil ve 4. stol. na území dnešního Maďarska a po vzoru svého otce se stal římským vojákem, dotáhl to dokonce na důstojníka. Práce v armádě mu byla vlastně předurčena – jmenoval se podle římského boha války Marta. Byl skromný a podle legendy se jednou rozdělil o svůj plášť s mrznoucím žebrákem, poté zanechal povolání vojáka a založil klášter. Za šíření křesťanství a své dobrosrdečné činy byl později prohlášen za svatého, ačkoliv nebyl mučedníkem. Nejpopulárnější je sice ve Francii, které je také patronem, i u nás si však získal značnou oblibu.

Svatomartinská husa

Naši předkové pekli na svátek sv. Martina tučné husy, čímž se připravovali na zimu. My to sice nepotřebujeme, ale zvyk je to pěkný, tak proč si také jednu husičku (nebo víc) neupéct? Možná se vám zdá, že je to příliš náročné, ale to se pletete. Je sice třeba péct husu velmi dlouho a dodržovat určitá pravidla, ale nijak složité to není. Jak tedy při přípravě tohoto svátečního pokrmu postupovat?

Nejdříve si husu zvenku i zevnitř omyjeme, osolíme a okmínujeme (můžeme přidat i nějaké bylinky, třeba majoránku a rozmarýn), vložíme do pekáče a necháme v chladu odležet do druhého dne. Další den pekáč vyndáme a necháme v pokojové teplotě asi tři hodiny před pečením. Husu poté podlijeme horkou vodou, přiklopíme a dáme péct do trouby předem vyhřáté na 130°C. Pečeme dlouhou dobu, asi 4-6 hodin. Během pečení husu několikrát otočíme a propichujeme kůži, aby mohlo vytéct sádlo, které odebíráme. Důležité také je, aby husa nebyla vysušená, proto ji poléváme výpekem.

Připadá vám takto upravená drůbež příliš obyčejná a chcete zkusit něco nezvyklého a neokoukaného? Pak přidejte k pečící se huse kousky ovoce – jablka, hrušky nebo švestky. Pokrm to skvěle ochutí a vy sklidíte úspěch u všech hostů, které na tento oběd pozvete.

A co příloha?

Nejčastěji se jako příloha ke svatomartinské huse připravují houskové nebo bramborové knedlíky. Jistě každý z nás ví, jak je uvařit, a pokud ne, recepty na ně můžete nalézt na našem webu. Tyto přílohy jsou naprostou klasikou. Ale co takhle zkusit nějaké méně obvyklé? Vhodné jsou třeba karlovarské knedlíky – jsou nadýchané, protože se do nich přidává sníh z bílků, a vaří se v ubrousku. Pokud do těsta přimícháme nasekanou petrželku, vypadají knedlíky na talíři moc pěkně a zajímavě. Jako další alternativu můžeme uvést lokše – staročeské bramborové placky, které jsou chutné a zároveň se snadno připravují.

Ať už zvolíme přílohu jakoukoliv, nesmíme zapomenout na vařené zelí. Je lepší bílé nebo červené? Nejlepší je připravit oba druhy, nejenže je potom pokrm barevnější a přitažlivější, ale také tak vyjdete vstříc svým náročnějším hostům, kteří si budou moci vybrat verzi, která jim chutná víc.

Další chody martinského menu

Pečená husa je nejdůležitějším pokrmem svatomartinských oslav, nikoliv však jediným. Drůbky z husy využijeme při vaření polévky, ta totiž ve svátečním menu nesmí nikdy chybět. Skvělou volbou je klasický český vývar s nudličkami a játrovými knedlíčky. Při oslavách sv. Martina se tradičně podává polévka kaldoun, která je ale náročnější než zmiňovaný vývar. Husí játra můžeme využít také do paštiky, kterou ochutíme bylinkami, vhodný je např. tymián, a skvělého výsledku docílíme i přidáním brusinek. Na stole pochopitelně nesmí chybět láhev svatomartinského vína. A po dobrém obědě každý jistě ocení dobrý dezert, nejlépe se hodí koláčky s povidly, tvarohem nebo mákem a drobenkou navrchu.

Lenka Ambrožová