Latinský název pro pelyněk kozalec neboli estragon. Tato rostlina patří mezi hvězdnicovité (podobně jako heřmánek apod.) a její název vznikl zřejmě jako symbol (dračí rostlina), latinský název naopak vyjadřuje něhu (Artemis je bohyně panen). Anglicky Dragon, francouzsky Estragon, německy Estragon, italsky Dragonella (Dragoncello), španělsky Ajenjo. Jde o aromatickou bylinku s charakteristickou vůní. Chuť má hořkosladkou, jemně kořeněnou. Peprnost se liší podle země původu: francouzský je jemnější, zatímco třeba ruský je razantnější. Český a německý estragon je někde uprostřed. Francouzský estragon je v holandské i béarnské omáčce. Používají se jak čerstvé snítky, tak sušené či mleté, sušený však ztrácí část své kvality, hlavně vůni a chuť. Estragon se používá také k ochucování salátů, ryb, drůbeže a do polévek. Vhodný je k pečení jehněčího a skopového masa a také k marinování a nakládání rajčat, okurek a ryb. Může být součástí bouquet garni – Známý je estragonový ocet. Estragon povzbuzuje vyluhování žaludečních šťáv a podporuje trávení. Jinými druhy pelyňku jsou pelyněk černobýl (varieta vulgaris), pelyněk brotan (varieta abrotanum) a pelyněk absint (absinthium). Vzhledově jsou tyto variety dosti odlišné. V gastronomii se však používají jen zřídka a jsou mnohem razantnější. Přesto černobýl hraje v jednom tradičním českém receptu významnou roli: do čerstvě rozpuštěného vepřového sádla (cca 1 litr) se zamíchá nastrouhané jablko, rozemletá cibule, lžička černobýlu, dvě lžičky tymiánu a dvě lžičky rozmarýnu. Směs se osolí, promíchá a nalije do kameninového hrnce. Nechá se v chladu ztuhnout a pak se celou zimu podává jako pomazánka na chleba.
