Gastroslovník

Latinský název pro mořskou rybu, která se česky jmenuje rejnok. Anglicky Ray (Skate), francouzsky Raie (Torpille, Pocheteau), německy Rochen (Sternrochen, Roche), italsky Razza (Stellata, Torpedine, Mattana), španělsky Raya (Ratjada, Noriega), řecky Seláchi, rusky Skat, chorvatsky Raža (Skata, Golub, Trnarica). Existuje mnoho druhů této ryby, v různých velikostech: Raja asterias, miratelus, brachyura, microocellata, montagui, radiata, oxyrinchos, fullonica, circularis, naeveus, fyllae, alba, intea, undulata (rejnok hladký, středomořský, čtyřoký, krátkoocasý, světloskvrnný, skvrnitý, hvězdnatý, ostronosý, zrnitý, písečný, dvouoký, tmavý, bílý, severní, vlnitý). Některé druhy mají jiné názvy: Raha clavata (rejnok ostnatý), Torpedo marmorata (rejnok mramorový), Myliobatis aquila (rejnok sokolí). Do rodiny rejnoků patří také trnucha obecná (viz Dasyatis pastinaca). Ve středomořské kuchyni je často rejnok považován za rybu nebezpečnou a nejedlou, dokonce jedovatou. V žádném případě není však třeba se ho bát. Rejnok má maso chutné, lehké, chutí se podobající kuřecímu masu. Rejnoci žijí ve Středozemním moři i v mořích severních. Dorůstají délky téměř 3 m a váhy přes 100 kg. V kuchyni se upravují na všechny způsoby, například v Portugalsku patří mezi nejoblíbenější jídla Caldeirada a algervia, obdoba francouzské bujabézy. Tuto lahůdku si Portugalci bez rejnočího masa nedovedou představit.

Mezinárodní název pro přílohu z plátků lilku (baklažánů) opečených na másle. Polévá se paprikovou omáčkou. Nazváno podle maďarského knížete (1675–1735).

Maďarská specialita, sedmihradské zelí. V první fázi se připravuje ve čtyřech hrncích (kastrolech). V prvním se vaří (dusí) kysané zelí s uzeným kolenem nebo nožičkami. V druhém kastrolu se na sádle osmahne cibule, česnek a kostičky vepřového masa. V třetím kastrolu se škvaří slanina a kolečka klobásy. Ve čtvrtém se vaří rýže. Finále se odehrává v zapékací míse: na dno se položí vrstva dušeného zelí bez šťávy. Druhou vrstvu tvoří plátky klobásy a vyškvařená slanina. Třetí vrstvou je opět zelí, které se osolí, posype mletou paprikou a polije zakysanou smetanou. Čtvrtá vrstva jsou kostičky vepřového masa s cibulí a česnekem. Pátá vrstva je rýže. Šestá vrstva je maso, obrané z kolena (nožiček). Sedmá vrstva je opět zelí. Nakonec se vše zalije zakysanou smetanou a peče v troubě asi 45 minut.

Švédská specialita, krabí salát s majonézou, kyselou smetanou, citronovou šťávou, rajským protlakem a koprem.

Irská specialita, slaný dort z tresčích jater, vajec a smetany.

Francouzská, belgická a holandská specialita ze severního pobřeží. Je to sýrový dort s vejci, smetanou, rybičkami a mořskými plody. Připravuje se také na sladko s karamelem a pudinkem.

Mezinárodní název pro rybí polévku s krabím masem a žampiony. Nazváno podle italského kardinála (1843–1913).

Latinský název pro žábu, která se česky jmenuje skokan zelený. Její jemné maso chutná podobně jako kuřecí a je oblíbenou pochoutkou, zvláště ve Francii. Jedí se obvykle jen stehýnka (zadní nohy), nejčastěji se upravují smažením v těstíčku nebo grilováním. Podávají se zpravidla s omáčkou, nejčastěji česnekovou. Jedna porce obvykle obsahuje osm stehýnek. Anglicky Frog, francouzsky Cuisse de grenouille, německy Froschschenkel (Froschkeulen), italsky Coscia di ranocchia, španělsky Piernas de rana. V některých zemích jsou žáby řazeny mezi chráněné živočichy.

Latinský název pro kraba australského. Tento krab, jehož krunýř lemují typické štětiny, je známý nejčastěji pod anglickým názvem Frog crab („žabí krab“). Dosahuje délky asi 20 cm a jeho bílé nasládlé maso se v kuchyni často kombinuje s masem mušlí.

Francouzský tvrdý strouhaný sýr.