Francouzský název označující vegetariánské pokrmy („au maigre“).

Želatina vyrobená z mořských řas. Používá se hojně do vegetariánských a orientálních jídel.

Latinský název pro koření, jež je česky nazýváno kari. Jsou to listy rostliny podobné citroníku, sušené a umleté se používají k ochucování vegetariánských jídel především v Indii. Anglicky Curry nebo Curey. Slovo kari však v indické kuchyni označuje tři různé věci. Vedle zmíněného „koření kari“ (které se prakticky používá pouze v Indii) je to ještě „směs kari“ a „pokrmy kari“ (viz Kari).

"Potravinový produkt pocházející z Jávy. Vypadá jako sýr porostlý plísní. Má oříškovou, trošku uzenou chuť. Vzniká během fermentačního procesu při zpracování sojových bobů. Zraje ve slaměných boudách. Má velmi vysoký obsah proteinů, proto je oblíbený zvláště v oblastech, kde je o jídlo nouze. Podobá se tofu (viz Tofu), ale má hodně odlišnou strukturu i složení. Obsahuje hodně vláknin a vitamínů, má intenzivnější aroma než tofu. Kvůli vysoké výživné hodnotě je tempeh používán ve vegetariánské kuchyni, považuje se za stejně vydatnou náhražku masa. Proto se mu říká ""javánské maso"". Placky tempehu se nejčastěji marinují nebo smaží."

Polotovar pro přípravu vegetariánských pokrmů. Jde o pšeničný lepek, cennou rostlinnou bílkovinu. V běžné pšenici je obsaženo zhruba 10% seitanu. Zatímco v běžných potravinách je spojení lepku se škrobem pro lidský trávící systém zatěžující, samostatný seitan je lehce stravitelný a velice výživný. Nedoporučuje se osobám, které jsou na lepek alergické. Upravuje se podobně jako jiné rostlinné bílkoviny typu tofu nebo sójového masa – doporučuje se seitan uvařit v silném vývaru se zeleninou (nebo sójovou omáčkou a kořením) nebo marinovat. Potom lze seitanovou kaši použít do gulášů nebo omáček, špízů. Seitanové placky je možno péct nebo smažit. V bio obchodech lze koupit seitan ve formě hotových karbanátků či řízků.

Indický výraz, který se do angličtiny překládá jako Curry nebo Curey. Používá se pro označení tří odlišných kulinářských záležitostí a bylo by chybou jej uvádět samostatně. Za prvé je to „koření kari“, tedy listy rostliny podobné citroníku (latinský název Chalcas koenigii). Toto koření se používá v podstatě jen v Indii a do Evropy se téměř nedostane. Používá se sušené a mleté k ochucování vegetariánských jídel (viz Chalcas koenigii). Za druhé je to „směs kari“, tedy směs různých druhů koření, mezi nimiž často ani není Chalcas koenigii. Pod pojmem „kari“ je ve světě míněna většinou tato směs. Na trhu bývá toto zboží většinou pod společným názvem, ale receptur je mnoho, výsledkem jsou směsi od chuťově mírné až po pálivou. Základem bývá koriandr, zázvor, kardamom, pálivá paprika, pepř, kurkuma, fenykl, skořice, kmín, hřebíček a další druhy koření. Existuje asi třicet základních variant. Nejznámější směs má název Garam masala. Toto koření se používá nejen u indických a orientálních jídel. Je však třeba opatrnosti, neboť jde o koření velmi aromatické a někdy hodně ostré. Někteří labužníci zakapávají toto koření citronovou šťávou. A konečně třetí podoba slova „kari“ jsou „pokrmy kari“. Tak bývá totiž označován (především v Indii samotné) způsob úpravy jídel ze zeleniny a masa. Základem je vždy jakási omáčka, pikantní sos, jenž vůbec nemusí obsahovat „koření kari“, ba dokonce ani „směs kari“ – a přesto je to kari. Tato jídla jsou spíše sladká nebo nasládlá. Typickým příkladem takovéhoto pokrmu může být „sladké fazolové kari“: uvařené červené fazole se na pánvi osmaží (na másle a na cibuli), přidá se oloupané jablko, případně houby. Pak se pokrm zahustí moukou a okoření. Za stálého míchání se vzniklá kaše vaří a přilévá se do ní voda z fazolí, aby nebyla kaše příliš hustá. Nakonec se kaše ochutí citronovou šťávou, rozinkami a zavařeninou chutney. Těsně před podáním se na každý talíř nastrouhá kokos a ozdobí oloupaným vařeným vejcem.