Máloostní

Původně kapr pochází z Asie, je zde uměle chován v rybnících. Do Evropy se dostal ve 13.-15. století a časem se stal nejdůležitější chovnou rybou. Není náročný, žije ve stojatých vodách s nízkým obsahem kyslíku. Kapr může dosahovat délky až 1m, v prodejnách nabízejí ryby staré 3 roky o délce 30-40cm a hmotnosti 1-2kg. Kapr obecný je vysokohřbetá ryba s dlouhou hřbetní ploutví, na horním rtu má pár krátkých a pár dlouhých vousků. Původní, divoká forma kapra šupinatého má kůži pokrytou velkými šupinami. Menší ryby o hmotnosti do 1kg můžeme grilovat i se šupinami. U nás se zpravidla prodává kapr lysec, který má jen několik šupin nepravidelně rozložených. Další formou kapra je řádkový kapr, který má řadu šupin podél postranní čáry. Chutnější maso mívají větší kapři, malé ryby s hmotností pod 1kg mají nízké zásoby tuku a maso je proto sušší. Větší kapry připravujeme jako tradiční sváteční pokrm pro celou rodinu. Smažené řízky nebo kapr namodro nesmí chybět při štědrovečerní večeři. Vhodné způsoby úpravy kapra jsou pečení, dušení, smažení, pošírování a uzení.

Rozšířená je od Pyrenejí až po Sibiř. Vyskytuje se v hejnech, žije ve stojatých a zvolna tekoucích vodách, zdržuje se u břehů s hustým porostem. Plotice obecná má výrazné šupiny, měkkou hřbetní ploutev a vidlicovitou ocasní ploutev. Zbarvení těla je stříbřité, ploutve jsou načervenalé a oční duhovka je červená. Plotice dosahují délky 30cm. Maso plotice obecné je chutné, hodí se ke smažení, grilování i fritování. Příbuzné druhy plotice obecné – plotice lesklá, plotice dunajská, plotice jihoevropská, plotice perleťová a plotice Meidingerova.

Perlín je rozšířený od Pyrenejí až po Aralské jezero. Nevyskytuje se ve Skotsku a na severu Skandinávie. Od plotice se perlín odlišuje zbarvením oční duhovky – je žlutá, ploutve jsou světločervené. Ryby dosahují délky až 40cm, zpravidla ale dorůstají jen do 20cm. Maso perlína ostrobřichého je méně chutné než maso plotice obecné, má poměrně hodně jemných kostí. Vhodné je na grilování, fritování nebo smažení.

Jinak také slunka stříbřitá, žije ve stojatých a zvolna tekoucích vodách ve střední a východní Evropě. Slunka dosahuje délky jen 9-12cm, tělo je pokryto velkými stříbřitými šupinami, po hřbetě se podélně táhne modrozelený pás. Slunku obecnou vcelku pečeme nebo fritujeme, konzumuje se s hlavou i ocasem.

Vyskytuje se v potocích a řekách v celé Evropě, kromě Irska, Skotska, severu Skandinávie a jihu Itálie. U nás je poměrně rozšířeným druhem. Jelec má protáhlé, zavalité tělo, zbarvené světle stříbřitě. Ploutve jsou načervenalé, šupiny jsou velké s tmavým okrajovým lemem. Tloušti dosahují délky asi 60cm a hmotnosti asi 4kg. Většina ryb ale dorůstá jen do délky 40cm. V mladém věku se živí hmyzem, červi a malými korýši, v dospělosti se stávají dravci a loví malé ryby nebo žáby. Jelec tloušť má jemné, bílé a pevné maso, hodí se ke smažení, fritování a grilování.

Vyskytuje se severně od Pyrenejí a Alp přes Ural až do východní Sibiře. Vyhledává studené a rychle proudící vody s pevným dnem, žije i v čistých jezerech. Jelec proudník se živí planktonem, měkkýši a červi. Má protáhlé, štíhlé tělo, dosahuje délky max. 30cm. Většinou dorůstá jen do 20cm. Není nejlépe ceněnou konzumní rybou, má měkké maso a mnoho kůstek. Proudník je vhodný ke smažení nebo grilování, chutný je také naložený do kyselého nálevu.

Vyskytuje se v řekách a jezerech severně od Alp až po Ural a dále k Sibiři. Jelec jesen byl s úspěchem vysazen v západní Evropě, na jihu se nevyskytuje vůbec. Vzhledem ryba připomíná tlouště, je ale štíhlejší a má vyšší hřbet. Spodní ploutve jsou červené, boky stříbřité. Jelec jesen může dosahovat délky až 80cm, většina ryb ale měří 30-40cm, váží asi 4kg. Stejně jako ostatní jelci má i jesen hodně kostí, není proto oblíbenou konzumní rybou. Je vhodný ke smažení, grilování nebo nakládání nakyselo. Před tepelnou úpravou je třeba jesena naložit na 1 hodinu do octa, kosti tak změknou.

Boleni se vyskytují v tekoucích vodách a větších jezerech, žijí v hejnech. V mládí se živí drobnými živočichy, v dospělosti se stávají dravci a útočí na ryby, žáby i vodní ptactvo. Charakteristickým znakem bolenů je předsunutá spodní čelist a rozeklaná ústa, která sahají až k očím. Bolen dravý dosahuje délky až 1m, většinou měří jen 50cm a váží asi 3kg. Pokud odstraníme kosti, je bolen dobrou konzumní rybou. Připravuje se nejčastěji grilovaný, chutná podobně jako tloušť.

Je rozšířená od Rhóny, Rýna a Dunaje až po Kaspické moře. Tělo ryb je štíhlé, vřetenovitého tvaru. Spodní čelist je tvrdá, rohovitá, horní ret přechází do ostrého a silného nosovitého výběžku. Tímto zesíleným ústrojím ostroretka seškrabuje řasy z kamenů. Ostroretky dosahují délky 50cm, zpravidla měří jen 40cm a váží 1,5kg. Ostroretka stěhovavá má mnoho kostí, z kulinářského hlediska nemá větší význam. Po odstranění kostí můžeme rybu smažit na pánvi nebo grilovat a následně naložit do kyselého nálevu. Příbuzným druhem ostroretky stěhovavé je ostroretka lombardská. Vyskytuje se v řekách Pádské nížiny, je k dostání v Itálii.

Lín je rozšířený téměř po celé Evropě, nevyskytuje se jen na severu Skandinávie, na severu Skotska a v přítocích Severního ledového oceánu. Kůže línů je hrubá, silně sliznatá, zbarvená dozelena. Sliz chrání kůži před poraněním. Lín obecný dosahuje délky 60cm, většinou dorůstá jen do délky 20-30cm. Líni jsou nejchutnější kaprovité ryby. Při kuchyňské přípravě je třeba postupovat opatrně, mícha a svalstvo línů jsou i několik hodin po zabití ryby funkční, reflexy stále pracují. Při tepelné úpravě může dojít k opaření nebo k úrazu. Je dobré nechat ryby před další úpravou nejméně půl dne odležet. Líni jsou vhodní k pečení nebo dušení, ke klasickým pokrmům patří lín namodro nebo lín se slaninou.