Poustevníčci

Je jediným druhem z čeledi polokrabovitých, kterému se dostalo v Evropě kulinářského využití. Loví se v malém rozdahu u atlantského pobřeží Francie a Španělska, většinou jako vedlejší úlovek. K dostání je čerstvý přímo v přístavech, mimo oblast výlovu se nevyváží. Klepeta polokraba dlouhoramenného jsou dlouhá, tělo je zploštělé. Za klepety jsou tři páry velkých nohou, čtvrtý pár je zakrslý. Maso má lahodnou chuť, výtěžek masa je však velmi nízký. Vhodným způsobem tepelné úpravy je vaření.

Polokrab tohoto druhu se vyskytuje u pobřeží Chile, prodává se spolu s druhem Pleurocodes monodon. Oba druhy jsou si velmi podobné. Chilský langostino má zploštělé tělo, klepeta jsou poměrně široká. Zadeček je silně zploštělý, stočený. Maso je velmi chutné. Do Evropy se dováží pouze mražené nebo konzervované, používá se při přípravě salátů a koktejlů.

K nepravým krabům patří královští (kamenní) krabi , kteří jsou často zaměňováni s dlouhonohými mořskými pavouky. Nepraví krabi mají za klepety pouze tři páry velkých kráčivých nohou, čtvrtý pár, který je zakrslý, slouží k čištění žaber. Zadeček tvoří asymetrické destičky, chybí pravidelné článkování. Na základě těchto znaků rozlišujeme nepravé kraby, zařazené do infrařádu poustevníčků, od krabů pravých. Královští krabi jsou z komerčního a kulinářského hlediska důležití, výtěžek masa je poměrně velký. K dostání jsou v čerstvém stavu jen v oblastech výlovu, mražení se prodávají zřídka. Na trh se jejich maso dostává v konzervách jako crab meat.

Je rozšířený ve studených mořích kolem jižního cípu jihoamerického kontinentu. Loví se u pobřeží Chile, Argentiny a Uruguaye. V Chile se antarktický královský krab zpracovává především do konzerv, pouze malá část výlovu je k dostání na místních trzích nebo se po zmrazení vyváží. Tělo je zbarvené jednotně červeně, někdy s lehkým fialovým nádechem. Na celém těle a na nohou jsou silné, ostré a rovnoměrně dlouhé ostny. Na čelním rohu jsou čtyři trny. Hřbetní krunýř je ostnitý, může dosahovat šířky asi 25cm. Maso antarktického královského kraba je chutné, nachází se v dlouhých, tenkých nohách. Rychle se kazí, nelze je v živém stavu déle transportovat. V Evropě je tento druh kraba k dostání většinou v konzervách, jen zřídka se prodává mražený. Maso se po předvaření hodí k přípravě předkrmů, salátů a koktejlů, lze z něj připravit tzv. crab cakes – smažené nebo v páře vařené karbanátky.

Je rozšířený od pobřeží západní Aljašky až po Japonsko, vyskytuje se v hloubkách od 270 do 600m. Zlatý královský krab má jednotné červené zbarvení s lehkým zlatavým leskem. Na povrchu hřbetního krunýře a na bocích jsou rovnoměrně dlouhé trny, čelní roh má trnů devět. Krunýř je široký asi 20cm. Maso je jemné, v obchodní síti nehraje velkou roli. Zlatý královský krab se prodává většinou vařený.

Je rozšířený v západních oblastech severního Tichomoří od Koreje po Kamčatku, na východě přes souostroví Aleuty k západnímu pobřeží Aljašky a na jih ke kanadskému pobřeží Tichého oceánu. Loví se intenzivně v celém areálu výskytu. Z důvodů značně klesajících stavů kraba kamčatského byly zavedeny ochranné předpisy – mladší samci s krunýřem do 137mm a samice se nesmí lovit. Po vylovení se krabi zpravidla vaří ihned na palubě lodi, vyvážejí se pouze mražení nebo zpracovaní v konzervách. Poznávacím znakem jsou krátké trny na hřbetním krunýři a na nohách. Zbarvení těla je červenofialové, šířka krunýře je max. 20cm. Krab kamčatský má maso vynikající chuti, výtěžek masa je poměrně vysoký. K dostání je předvařené maso v konzervách – King crab meat nebo chatka (kamčatské krabí maso). Hodí se na přípravu studených pokrmů.

Je rozšířený na západní straně severního Tichomoří, ve východní části se vyskytuje pouze u západního pobřeží Aljašky. Z komerčního hlediska nemá modrý královský krab takový význam jako krab kamčatský, velmi se mu ale podobá. Modrý královský krab nemá trn na horní straně čelního rohu. Charakteristický je slabý modravý lesk na červenofialově zbarveném těle. Vařené maso tohoto kraba je vhodné na přípravu studených pokrmů nebo krabích karbanátků.