V ČR obvyklé

Jinak pravý estragon, francouzský estragon, dragon, paldán. Používáme mladé výhonky a listy, čerstvé či sušené, mleté a třené. Estragon má lehce peprné aroma, nasládle trpké s nádechem anýzu. Vedle pažitky, petržele a kerblíku je součástí známé francouzské směsi bylinek "Fines Herbes". Čerstvým estragonem se ochucují smetanové omáčky, omelety, sýry, tvaroh, máslo, výborně se hodí k dušeným rybám, drůbežím či vaječným pokrmům. Používá se také k dochucení hořčičných omáček a salátových dresinků. Estragonové stonky se mohou vařit společně s dušenými pokrmy či vývary. Listy se musí povařit jen krátce, protože varem ztrácí své aroma. Sušený estragon skladujeme v uzavřených nádobkách v chladu a temnu. Čerstvý vydrží 2-3 dny v chladničce, pokud je zabalený do vlhkého kuchyňského papíru a mikrotenového sáčku.

Patří do čeledi miříkovitých. Bylina je až 60cm vysoká, má žlutavě zelené okolíky. Listy i kořeny mají vysoký obsah vitaminu C, obsahují také železo, vápník a éterické oleje. Semena jsou bohatá na silici, tzv. petrželový kafr. Petrželové listy se mohou používat čerstvé nebo zmrazené, kořeny se ukládají v chladném sklepě do písku. Lze je také sušit nebo zmrazovat. Čerstvá nať okoření polévky, omáčky, zeleninová jídla i brambory. Chutná také v bylinkovém másle či tvarohu. Vařením ale ztrácí vitaminy. Petržel obecně podporuje krvetvorbu a dodává tělu velmi potřebný vitamin C.

Patří do čeledi rdesnovitých. Bylina je až 90cm vysoká, květy jsou žlutobílé. Reveň obsahuje minerální látky, železo a mnoho vitaminů, zejména vitamin C. Používají se dužnaté řapíky, listy ne, obsahují totiž jedovaté látky. Oloupané řapíky se hodí k přípravě zavařenin, šťáv nebo kompotů. Rebarbora je výborná na koláčích, chutná kysele. Tzv. léčivá rebarbora pomáhá při žaludečních potížích.

BEZ ČERNÝ – latinsky Sambucus nigra, též je známý jako bezinka, bezinky, kozičky, smradinky, kašička, psí bez. Voňavý, léčivý i nebezpečný… Bez černý je keř, který si našel v kuchyních našich babiček místo díky své dostupnosti a všestrannosti. Pro léčebné účinky lze využít celou rostlinu. Ale pozor na listy a kůru, ty jsou při požití jedovaté. Původ a rozšíření Bez pochází z nejsevernějších oblastí v Evropě. Hojně se vyskytuje v Malé Asii, v oblasti Kavkazu i u Kaspického moře. V České republice je hojně rozšířen. Roste na světlých i polostinných místech, kde je půda bohatá na živiny, především na dusík, a na vlhkých místech. Vzhled, chuť a vůně… Keř dorůstá do výšky 7–10 m. Květy mají žlutobílou barvu a šíří kolem sebe omamnou vůni. Po odkvetení šíří kolem sebe rostlina zvláštní aroma. Plody jsou malé, černé, kulaté a lesklé. Bez černý je možné si poplést s jinými druhy bezu, které jsou na našem území rozšířeny, s bezem chebdí a v době květu i s bezem červeným. Oba tyto druhy obsahují větší množství toxických látek a jsou označovány jako jedovaté. Zdraví a vitamíny Jak již bylo řečeno, bez je velice zdravý a je možné využívat téměř celou rostlinu. Celá rostlina obsahuje fytoncidní látky, které účinně působí proti bakteriím a mnohým houbám. Květy obsahují glykosidy sambunigrin, rutin, bioflavonoidy, antokyany, cholin, éterické oleje, taniny, tříslovinu, slizovité látky, omega-3 a omega-6 mastné kyseliny. V plodech jsou glykosidy, antokyan, karoteny, vitamin C, B, cholin organické kyseliny a cukr. Nedoporučuje se je konzumovat v čerstvém stavu, protože mají projímavé účinky. Škodlivé látky se neutralizují při tepelné úpravě i při sušení. Listy a kůra obsahují silné účinné látky glykosid sambucinigrin a alkaloid sambucin, nelze je tedy doporučit k vnitřnímu užívání. Otravy po požití listí nebo kůry se projevují silným zvracením, průjmem, ošklivostí a celkovou slabostí. Použití bezu v gastronomii Z černého bezu používáme v kuchyni květy a plody. Z květů připravujeme čaje, limonády a med, který pomáhá při nemocech z nachlazení. Květenství je možné máčet v těstíčku a smažit podobně jako květák – pochutina se nazývá kosmatice. Přebrané, čerstvé plody zavařujeme jako brusinky nebo z nich připravujeme likéry, hojně se využívají jako potravinářské barvivo. Léčivé účinky Květy: - odvar je močopudný - rozpouští hleny - podporuje pocení - snižuje horečku - mírní kašel - pomáhá při zažívacích potížích, plynatosti, nevolnosti a pomalém trávení, či nedostatečné činnosti žlučníku Plody: - působí blahodárně při léčení migrén a nervových chorob - pomáhají při zánětu trojklaného nervu

HLUCHAVKA – latinsky Lamium má celkem 40–50 druhů. Patří mezi léčivé rostliny. Je velmi prospěšná pro lidské zdraví. Od kopřiv se liší zejména tím, že nemá žahavé listy. Původ, historie a výskyt Hluchavka je rozšířená po celé Evropě, nejčastěji roste v lesích, křovinách, příkopech a na rumištích. Kromě Evropy roste i v Asii a v severní Africe. Pochází ze západní Asie, odkud k nám byla dovlečena jako plevel. Je nenáročná na půdu, zapleveluje půdy bohatší na dusík, které jsou kypré a s příznivou formou humusu. U nás je rozšířená po celém území od nížin až po vyšší podhorské oblasti. Z vyšších poloh se vyskytuje v blízkosti hospodářských a rekreačních usedlostí. Vzhled, chuť a vůně… Hluchavky mohou být až 80 cm vysoké, záleží to na druhu. Hluchavka má čtyřhrannou načervenalou lodyhu. Listy se shlukují v horní části lodyhy, mají vejčitě srdčitý tvar a na okraji jsou vroubkované a chlupaté. Květy jsou dlouhé asi 1 cm. Hluchavka kvete od března do října. Hluchavka je téměř bez pachu a má slabě hořkou chuť. Odrůdy Hluchavka bílá – používá se stejně jako hluchavka nachová. Hluchavka skvrnitá – podobá se hluchavce nachové, která je celkově menší, s přímou korunní trubkou a bez kresby na dolním pysku. Hluchavka pitulník – díky typicky žlutým květům je pravděpodobnost záměny s jinými hluchavkami minimální. Hluchavka objímavá – hrozí záměna s hluchavkou nachovou, od které se liší objímavými, ledvinitými listeny či absencí listenců. Zdraví a vitamíny Květy obsahují slizové látky a katechinové třísloviny. Květy obsahují silici, flavonové glykosidy, isoquercitrin, saponin, cholin a biogenní aminy, histamin, tyramin a metylamin. Nať má proti květu méně uvedených látek, ale obsahuje navíc řadu minerálů a stopových prvků. Hluchavka je nektaronosná rostlina. Její nektar obsahuje velké množství sacharózy, za 24 hodin 0,25 mg nektaru s cukernatostí 53 %. Použití hluchavky v gastronomii V kuchyni využijeme zejména listy. Lze je nasekat do polévek, nočků, vajíček nebo připravit jako špenát. Její sladce vonné květy můžeme použít jako jedlou ozdobu dezertů. Nálev obsahuje slizové látky, pomáhá při onemocnění průdušek. Sklizeň a uchovávání Květy sušíme v tenké vrstvě, pokud možno rychle, nejlépe umělým teplem do 35 °C. Usušené květy snadno vlhnou, hnědnou, a proto se stávají nepoužitelnými. Je vhodné je uchovávat v hermeticky uzavřených obalech. Sušíme v tenké vrstvě co nejrychleji. Léčivé účinky - má protizánětlivé účinky - pomáhá při zánětu močových cest, ledvin a onemocnění prostaty - pomáhá při léčbě respiračních onemocnění (kašel, bronchitida, rýma, chřipka, angína) - má uklidňující účinky - pomáhá při nepravidelné menstruaci a v době menopauzy - užívá se pro léčbu akné a ekzému

JETEL LUČNÍ – latinsky Trifolium pratense. Na světě je známých asi 300 druhů. Magický i léčivý… Jetel je jednou z nejvýznamnějších českých pícnin. Kromě léčivých účinků má i význam lidový a magický. Klasicky má tři lístky, ale často se hledají jeho mutace, dvojlístek či čtyřlístek. Dvojlístek značí nového milence a čtyřlístek je pro štěstí. Původ, historie, rozšíření Původ jetele můžeme hledat v Evropě a v přilehlých částech Asie a Afriky. U nás se pěstuje od roku 1771. Vyskytuje se u nás ve všech nadmořských výškách. Vzhled, chuť a vůně… Jetel dorůstá výšky od 10 cm do 1 m. Lístky mají na líci výraznou bělavou nebo červenohnědou půlměsícovitou skvrnu. Na rubu jsou lístky místy chlupaté a beze skvrny. Květenství je o průměru 2–4 cm. Květy mají červené, někdy narůžovělé nebo zcela bílé korunní lístky. Jetel má velmi příjemnou chuť. Odrůdy jetel zvrhlý (Trifolium hybridum) jetel prostřední (Trifolium medium) Zdraví a vitamíny Jetel obsahuje důležité vitaminy, minerály a chlorofyl. Jetel obsahuje glykosidy, třísloviny, flavonoidy, barviva, fenolické látky, pryskyřice, silice, tanin a flavonové substance pratol a pratensol. Jetel je nektarodárná rostlina, za jeden den vyprodukuje 0,8–0,9 mg nektaru s cukernatostí 45–63 %. Použití jetele v gastronomii Připravujeme z něj nápoj – jetel s kopřivami rozmixujeme v čerstvé pramenité vodě a necháme ustát. Kvítky nebo lístky můžeme také přidat do polévek nebo salátů. Léčivé účinky - má silné dezinfekční účinky - používá se na léčbu nevolností - ulehčuje léčbu kašle, rýmy, bronchitidy či nachlazení - zmírňuje potíže spojené s menopauzou  

KOPŘIVA DVOUDOMÁ – latinsky Urtica dioica je u nás velmi rozšířená bylina, je velmi nenápadná, ale velmi zdravá. Žahavá, zdravá a chutná Kopřivu často vnímáme jako nepříjemný plevel, který nám ztrpčuje život svou žahavostí. Ona nám však má, co nabídnout. Použít ji můžeme v kuchyni, ale i jako lék. Původ, historie a výskyt Původně se kopřiva vyskytovala po celé Evropě, v náplavových lužních lesích a na vlhčích humózních lesních půdách podél vodních toků. Dnes je rozšířena jako vytrvalý plevel téměř po celém světě. Naxhází se okolo lidských sídlišť, podél znečištěných vodních toků, na rumištích, navážkách, příkopech, u cest a plotů a zemědělských objektů. Vzhled, chuť a vůně… Běžně dorůstá výšky 50–150 cm. Přímé lodyhy se nevětví a přilehají na ně řapíkaté listy. Celá rostlina je pokryta žahavými chloupky, které obsahují histamin. Zdraví a vitamíny Listy obsahují množství chlorofylu, asi 15 % minerálních látek, z nichž důležitý je zejména hořčík, dále karotenoidy, flavonoidy, organické kyseliny, histamin a serotonin, sacharidy, vitamíny B2 a C, aminokyseliny, glukoniny, třísloviny, fytoncidy, kyseliny šťavelovou, mravenčí, octovou, pantotenovou (B6), křemičitou a další látky. Použití kopřivy v gastronomii Mladé lístky kopřivy přidáváme do teplých pokrmů a do salátů. Je vhodná k výrobě špenátu, k okořenění jarní polévky. Přidává se též do velikonoční nádivky či jako příloha k masu. Existují také kopřivová piva. Kopřivový čaj pročišťuje organismus. Sklizeň a uchovávání Listy se používají čerstvé nebo sušené. Můžeme je i zmrazit. Léčivé účinky - používá se při nemocech kloubů a krvácení z dásní - pomáhá při chudokrevnosti (anémie) - pomáhá při onemocnění bronchitidou - pomáhá při cukrovce, akné, nežidech a vyrážce - posiluje cévní systém - pročišťuje krev - zbavuje stresu - podporuje tvorbu mateřského mléka

KUSTOVNICE – latinsky Lycium, též známá jako Goji. Tato rostlina patří mezi klenoty čínské medicíny. Harmonizuje činnost jater a ledvin. Její bobule jsou užívány jako omlazující ovoce. Zázračné bobule V tradiční čínské medicíně je považována za naprosto nepostradatelný potravinový doplněk. Konzumuje se sušená a zakoupit ji můžete v obchodech se zdravou výživou. Původ a výskyt Rostlina je rozšířena v mírných a subtropických oblastech. Kustovnice cizí je pěstována v České republice jako okrasná rostlina a v teplejších oblastech zdomácněla. Používá se mimo jiné k ozelenění ploch kolem dálnic. V Evropě rostou celkem 4 původní druhy kustovnice. Některé cizokrajné kustovnice v Evropě zplaňují. Vzhled, chuť a vůně… Kustovnice je keř s drobnými listy a málo nápadnými květy. Plody kustovnice se někdy nazývají také Goji. Bobule jsou kulovité až podlouhlé, červené, žluté, oranžové nebo černé, se zbytky vytrvalého kalicha. Vzhledem se nápadně podobá šípku, sušená pak vypadá jako větší červené borůvky. Chuť plodů je však sladší než šípek a bez kyselého dozvuku. Odrůdy kustovnice bledá (Lycium pallidum) kustovnice čínská (Lycium chinense) kustovnice cizí (Lycium barbarum, syn. L. halimifolium) kustovnice evropská (Lycium europaeum) kustovnice ruténská (Lycium ruthenicum) Zdraví a vitamíny Kustovnice obsahuje vitamíny C, B1, B2, B6 a E. Kromě toho je zdrojem celé řady zdraví prospěšných látek. Obsahuje betakaroten, aktivní polysacharidy, důležité aminokyseliny, včetně esenciálních aminokyselin, a mnoho důležitých stopových prvků (např. zinek, selen, železo, vápník atd.). Použití kustovnice v gastronomii Semínka se konzumují samotná, můžeme je přidávat do ovesných vloček. Léčivé účinky - harmonizuje činnost jater a ledvin - zprůchodňuje a uvolňuje energetické blokády v jaterních a ledvinových meridiánech - posiluje obranyschopnost a imunitu organismu - zlepšuje krvetvorbu - má vliv na snižování krevního tlaku - působí proti astmatu a některým druhům alergií - podporuje sexuální funkce - omezuje rozšiřování lupénky a dalších kožních onemocnění - posiluje zrak - uklidňuje podrážděné oči

Lékořice patří mezi léčivé byliny. Její kořen obsahuje glykosid glycyrrhizin, který působí jako kortizon. Lékořice je k dostání v podobě pastilek nebo pendreků. Nesmí se však konzumovat ve velkém množství.

Lotos je exotická vodní rostlina. Jeho oddenky, semena a květní lůžka se dají jíst a mají léčivé účinky. Lotos lze uvařit, usmažit, naložit do sirupu nebo kompotovat. Ze sušeného lotosu se připravuje čaj.