Advent, doba očekávání

Každý ví, že od včerejška má mít na adventním věnci zapálenou jednu ze čtyř svíček. Jak ale tento zvyk vznikl? A proč se vůbec advent slaví? V dnešním článku se podíváme adventu na zoubek. A nechybět nebudou ani recepty na skvělá postní jídla.

Zatímco náš občanský rok začíná 1. ledna, liturgický rok již čtyři neděle před Štědrým dnem, tedy na počátku adventu. Toto slovo pochází z latinského adventus, což znamená příchod. Je tím samozřejmě myšlen příchod Krista na zem, nikoliv však jen jeho narození v Betlémě, ale i jeho druhý očekávaný příchod na konci věků.

Počátky adventu

Podobně jako ostatní křesťanské svátky se ani advent nezačal slavit bezprostředně po příchodu Krista. Zmínky o jeho prvním slavení se nám dochovaly z 5. století z Ravenny, která byla centrem raného křesťanství. Do Říma se tento svátek rozšířil až v 6. století. Iroskotští misionáři advent jakožto přípravu na narození Ježíše Krista interpretovali jako očekávání jeho druhého příchodu, který si vyžaduje pokoru, pokání, odříkání a půst.

Adventní neděle

Nějakou dobu trvalo, než se ustanovil počet čtyř adventních nedělí. Dodnes existují náboženské skupiny, které místo čtyř slaví nedělí šest. Standardní katolický advent má sváteční neděle čtyři, přičemž ta poslední může připadnout na Štědrý den. První adventní neděle se slaví mezi 27. listopadem a 3. prosincem. První dvě neděle se nesou ve znamení pokání a dobrých skutků, třetí, zvaná Gaudete (radostná), a čtvrtá už povzbuzují k veselosti, protože narození Krista se blíží.

Adventní věnec

I dnes je rozšířeným zvykem zapalování svící na adventním věnci. Tradice to není nijak dávná, vznikla teprve v 19. století, vychází však z mnohem starších náboženských zvyklostí. Původně byly věnce zavěšovány na stužce, později se začaly pokládat na stůl a zdobit svíčkami. Věnec tvaru kruhu znázorňuje cyklické opakování, koloběh světa. Chvojí, z něhož jsou věnce splétány, zase slouží jako ochrana před zlými silami a rovněž symbolizuje věčný život. Tradice zapalování svíček je převzata z judaismu – Židé rozsvěcejí svíce osmiramenného svícnu na svátek Chanuka, který se mimochodem překrývá s křesťanskými Vánocemi.
Adventní věnec má tradičně čtyři svíce – tři fialové a jednu růžovou. Fialová je barva pokání a půstu, růžová zase radosti. Každou adventní neděli se má zapálit jedna nová svíčka a s ní i všechny, které již hořely, tedy čtvrtou neděli budou hořet všechny. První adventní svíčka symbolizuje naději a je zapalována na počest starozákonních proroků, kteří s nadějí očekávali příchod Mesiáše. Druhá svíčka reprezentuje víru a jejím zapálením projevujeme úctu Betlému, místu, kde se narodil nejen Ježíš, ale také král David. Třetí svíčka je růžová a je symbolem radosti. Je spojena s pastýři, kteří šířili radostnou zprávu o Kristově narození. A konečně čtvrtá svíčka symbolizuje mír a je poctou andělům, kteří lidem ohlásili narození Spasitele. Na adventním věnci může být ještě pátá svíce – bílá a umístěná uprostře

Cukrářská škola

V kapitolách a lekcích najdete vše, co potřebujete znát a vědět o kuchyni, surovinách i samotném vaření.
Zbožíznalství
Hledejte v našem obsáhlém slovníku

Kuchařův rádce

Rady, tipy, triky... Pokud se vám v kuchyni něco nepovedlo, nebo chcete jen poradit, rádce je tu pro vás.