Bylinky ve vaší kuchyni II.

Jedná se sice o středomořské bylinky, často se jim ale daří velmi dobře i u nás, některé, jako třeba mateřídouška či dobromysl, dokonce rostou volně v naší přírodě. Je skvělé dojít si je natrhat na louku či mez, ne každý ale tuto možnost má. Naštěstí je ale lze bez větších problémů pěstovat i na zahrádce nebo balkoně. Bylinky využijete nejen při přípravě středomořských lahůdek, jsou také nedílnou součástí některých tradičně českých jídel – příkladem budiž majoránka v bramborácích či tymián v kuřeti na paprice.

Rozmarýn

Rozmarýn je sice středomořskou bylinkou, určitě ale znáte minimálně jednu lidovou písničku o této bylince. V našich podmínkách se jí sice daří relativně dobře, v přírodě ji ale sotva potkáte, špatně totiž snáší tuhé zimy. Název rozmarýn pochází z latinských slov ros a marina a znamená „mořská rosa“. Snad proto, že její velmi svěží aroma může připomínat vůni moře a svými dlouhými tenkými lístky se zase podobá mořské řase. Ať je to jakkoliv, rozmarýn má své místo v gastronomii i léčitelství. Má antibakteriální účinky, jichž se využívá především při výrobě mastí, výluh z rozmarýnu se ale použít i jako kondicionér na tmavé vlasy (vlasy ztmavuje, proto není vhodný k oplachu vlasů světlých).

Levandule

Levandulí si dnes řada z nás zdobí své příbytky ve stylu francouzského Provensálska, tahle bylinka má ale mnohem širší využití než jen dekorativní. Uklidňuje mysl, odbourává stres, léčí nespavost a navozuje dobrou náladu. Kromě toho odpuzuje šatní moly a další domácí škůdce. Má široké využití v kosmetice, můžete si z ní připravovat koupele, mastičky a vlasové oplachy, ale své místo má i v gastronomii – zkuste si uvařit osvěžující levandulový sirup nebo hrst sušených kvítků přimíchat do těsta třeba na bábovku.

Tymián

Tymián, jehož chuť a zdravotní účinky oceňovali už staří Řekové, je na pěstování celkem nenáročný. Odvděčí se hustými keříky svěže zelených stonků posetých drobnými lístky připomínajícími jehličky, celá rostlinka je velmi aromatická a dovede chuťově pozvednout pečená a grilovaná masa zrovna jako omáčky. Nesmíme opomenout silné antiseptické účinky tymiánu, pro něž se tato nenápadná bylinka často stává součástí sirupů a bonbonů proti kašli. Takové přípravky si mimochodem můžete vyrobit i doma, když svaříte tymián s medem a citronovou šťávou, získáte účinný lék proti zákeřným bacilům. Tymiánový sirup se zároveň může stát základem osvěžující letní limonády, obzvlášť použijete-li tymián citronový.

Oregano

Oregano čili dobromysl můžete při troše štěstí potkat i v naší přírodě, například na jižní Moravě – vyhledává suchá a slunná stanoviště, kde kvete v období letních prázdnin drobnými fialovými kvítky. Na první pohled se příliš neliší od majoránky (vždyť jsou také blízce příbuzné), v chuti je ale podstatný rozdíl. Oregano je neodmyslitelnou součástí pokrmů italské, francouzské, řecké i mexické kuchyně, rozumí si s masem, mořskými plody, houbami i zeleninou, hodí se zkrátka téměř ke všemu. Chuť a aroma jsou koncentrovanější v sušených lístcích, nikdy ale dobromysl nesušte na přímém slunci, mnohem šetrnější je sušení svázaných kytic ve stínu.

Majoránka

Pokud bychom měli rozhodnout, která z bylinek, jimž se dnes věnujeme, je nejvíc „česká“, byla by to za nás právě majoránka. Ani ta u nás ale není původní, nejprve se vyskytovala v oblasti Středomoří. V Řecku například byla považována za vhodnou bylinu pro novomanžele, protože utužuje lásku a předchází hádkám. Možná na tom něco bude, je to totiž bylinka, která podporuje dobrou náladu a pomáhá proti nespavosti a stresu. Majoránka také zlepšuje chuť k jídlu a zároveň zlepšuje stravitelnost těžkým masitým a luštěninovým jídlům.

Mateřídouška

„Zemřela matka a do hrobu dána, siroty po ní zůstaly…“ Báseň od Karla Jaromíra Erbena zná snad každý, málokdo ale dnes dokáže mateřídoušku docenit. Je to bylinka velmi drobná, v přírodě ji ale i tak jen těžko přehlédnete, tvoří totiž rozsáhlé polštáře, z nichž navíc na přelomu června a července vykukují výrazně vonící fialové kvítky. Mateřídoušku hledejte na suchých stanovištích s celodenním přímým slunečním svitem, tam se jí daří nejlépe. Pěstovat ji ale můžete i u sebe na zahradě či dokonce v truhlíku. Stačí jen vyrýt pár rostlinek (ověřte si, zda daná lokalita není chráněná), umístit je do zeminy, do dvou třetin zakrýt půdou a pravidelně zalévat, ale nepřelévat.

Šalvěj

Šalvěj lékařská je trvalka, která, ačkoliv pochází ze Středomoří a Malé Asie, úspěšně přezimuje i u nás. Když se jí u vás bude dobře dařit, rozroste se vám do hustého keříčku, takže budete mít velkou zásobu voňavých a léčivých lístků této neobyčejné bylinky. Existuje celá řada barevných kultivarů, takže záhonek šalvěje může působit velmi okrasně – seženete třeba šalvěj panašovanou, trojbarevnou nebo fialovou.