Čerstvé bylinky dokážou v kuchyni divy

Vybrali jsme pro vás deset druhů jarních bylinek, které si můžete sami vypěstovat. Jejich popis i zásady pěstování najdete na následujících řádcích.

Sázení bylinek

Pro sázení bylinek jsou potřeba vhodné hliněné květináče nebo truhlíky, ale lze použít i plastové. Důležitá je také volba správné zeminy. Bylinkám vyhovuje lehčí, provzdušněná půda. K sázení bylinek je vhodné i kokosové vlákno, které v sobě zadržuje vlhkost. Prodává se v slisovaných balíčcích, které po namočení do vody nabobtnají. Můžete ho použít buď samostatně, nebo ho smíchat se substrátem. Nejvhodnější substrát k sázení bylinek se skládá z kompostu, písku a zeminy v poměru 2:1:2, můžete ho ale koupit už hotový v obchodě. Na dně květináče udělejte malou drenážní vrstvu z květináčových střepů nebo kamínků. Přidejte vrstvu substrátu, lehce přimáčkněte semínka a zasypte znovu 1 cm substrátu. Semínek se do květináče dává tak 6 až 8. Pokud vzejdou všechna, přesaďte je do jiného květináče.

Péče o bylinky

Pro pěstování bylinek je nejdůležitější světlo a voda. Světlo získají výběrem vhodného místa u okna. Protože mají světlo rády až 6 hodin denně, je ideální okno na jih, popřípadě na západ. Bylinky zalévejte podobně jako většinu pokojových rostlin, ani málo, ani moc, zkrátka přiměřeně. Lepší je zalévat ráno nebo večer, tedy ve chvíli, kdy zrovna do květináčů nepraží slunce. Zalévejte je odstátou vodou z kohoutku, aspoň tři hodiny v otevřené nádobě. Pokud můžete, dejte přednost dešťové vodě.

Kde bylinky pěstovat?

Bylinky v zahradě jsou vhodným doplněním okrasných květin. Zaručují ochranu před škůdci, které odrazují svou intenzivní vůní. V sousedství bylinek výborně prospívá také třeba kořenová zelenina. Většina bylinek vyžaduje jen nepatrnou péči a minimální hnojení. Nejlépe rostou na dobře propustné, mírně vlhké půdě. U nás pěstované bylinky často pocházejí z teplých krajin, proto jim velmi dobře vyhovují spíše slunná místa. Pokud nemáte skleník, fóliovník či pařeniště na zahrádce, nejlepším místem pro pěstování bylinek je balkón nebo parapet v kuchyni. Bylinky tak mají dostatek světla a vy je máte hezky po ruce. Při pěstování doma mají bylinky větší nároky, než při pěstování na záhonu. Vyžadují častější zálivku, zároveň je ale důležité rostlinky nepřelít. Zalévejte je tedy raději pravidelně, ale jen mírně.

Zdravé bylinky

Dochucování jídel bylinkami nebo je velmi zdravou alternativou vůči nadměrnému používáni soli. Je tak vhodné naučit děti bylinky používat k dochucování, budou pak v dospělosti zdravější - nebudou například trpět na vysoký krevní tlak nebo onemocnění ledvin. Aby se začali o bylinky zajímat, je ideální naučit je bylinky pěstovat. Zdravý životní styl se tak pro ně stane zábavou.

Bylinky v kuchyni

A které bylinky jsou na jaře do květináče nejlepší? Vyberte takové, které se vám budou hodit jak k vaření, tak i k léčbě jarního nachlazení a jiných neduhů. Vhodné jsou bazalka, meduňka, tymián, pažitka, koriandr, šalvěj, máta, pelyněk, majoránka či kopr. Vyberte si však podle své vlastní chuti.

Bazalka

Pro svoje nezaměnitelné aroma, patří v současnosti k vůbec nejpoužívanějším bylinkám. U nás si tato teplomilná rostlinka také postupně získává příznivce, kteří objevují její výtečnou chuť. Ke konzumaci se bazalka sklízí řezem několikrát do roka v počátku kvetení. Čerstvé lístky bazalky uplatníte hlavně v italských jídlech. Je ideální do salátů, pesta a těstovin. Výborně chutná s rajčaty, mozzarellou, to vše lehce zakápnuté olivovým olejem. Hodí se do polévek, mletých mas, zeleninových pokrmů, jako součást marinád určených k nakládání mas, na pizzu i těstoviny, k rybám a mořským plodům. Bazalka pravá má silné stonky, proto se volně špatně suší. Je proto lepší lístky obrat a dát do sušičky nebo lístky nasekat a zamrazit. Kromě kuchyně poslouží bazalka i jako léčivka uklidňující ledviny, působí také proti zácpě.  

Meduňka

Meduňka je mrazuvzdorná bylinka, kterou můžete na záhonech pěstovat jako trvalku. Po pěti letech je však dobré trsy rozdělit a zmladit tak porost. Typickou citronově medovou vůní doplňuje chuť zmrzlin, pudinků a nápojů. Přidat se může i do majonézy nebo kysaného zelí.  Stejně jako máta, slouží k dochucování míchaných alkoholických i nealkoholických nápojů. Díky citronovém aroma se výborně hodí do ovocných, či zeleninových salátů, bylinkových másel, tvarohových pomazánek, ale i k rybám a mušlím. U nás má ale spíše než v kuchyni uplatnění jako léčivka. Potírá nespavost, bušení srdce, podporuje trávení a dokonce pomáhá od migrény. Když si způsobíte zhmožděniny, obklady z meduňky urychlí jejich hojení.  Čerstvé listy se přikládají také na místa poštípaná hmyzem, případně na různé pleťové defekty.

Tymián

Víte, jak voní tymián? Je to bylinka příbuzná naší mateřídoušce, ovšem teplomilná, takže naše zimy nepřežívá a pěstuje se jako letnička. Pro svou výraznou chuť a vůni patří k hojně využívaným bylinkám téměř na celém světě. Zvyšuje stravitelnost těžších pokrmů a skvěle okoření maso a zvěřinu, stejně jako zeleninu, kupříkladu papriky, lilky, cukety a rajčata. Tymián je silně aromatický, používá se zejména k přípravě marinád na kuřecí a rybí maso, do omáček, polévek, do bylinkového másla. Je důležitou součástí provensálského koření. A k čemu slouží jako léčivka? Proti nachlazení, zánětům průdušek a také na bolavé revmatické klouby.

Pažitka

Pažitku můžete pěstovat jako trvalku - je plně mrazuvzdorná, na jaře vyrazí ze země mezi prvními rostlinami. Používá se jedině v syrovém stavu, jakékoliv tepelné zpracování ničí železo a bílkoviny, obsažené v jejích listech. Pažitka jde dobře zamrazit, můžete ji tak mít po ruce i v zimě. Patří k velmi známým bylinkám, kterými nezkazíme žádný pokrm. Kvůli svému mnohostrannému využití patří k nejpoužívanějším bylinkám u nás. Pažitka se hodí k dochucení polévek, masových marinád, pomazánek či omáček. Najemno nasekanou bylinkou můžete posypat jakékoliv hotové jídlo, přílohy k pokrmům, vaječné omelety, míchaná vejce, ale třeba také jen chléb s máslem, či se sádlem.

Koriandr

Tato dvouletá rostlina se hodí spíše do samostatné nádoby, při výšce šedesáti centimetrů by v truhlíku nevypadala nejlépe. Koriandr má rád slunečnou a teplou polohu, v takových podmínkách kolem sebe šíří zvláštní směs vůně připomínající šalvěj s borovicí a citronem. V kuchyni můžete použít všechny jeho části, tedy semena, listy i kořen. Kořen koriandru je nedílnou součástí indické směsi kari. Používá se ke kořenění luštěnin a některých bramborových jídel, hodí se i do polévek. Mletý plod koriandru se přidává do sladkého pečiva, například perníčků a do uzenářských výrobků. Hodí se zvláště k pečeným rybám a drůbežímu masu, okořenit jím můžeme také pokrmy z luštěnin, brambor a zelí. Jako bylina působí také proti nadýmání, tlumí migrénu, masti z něj zmírňují bolesti kloubů. 

Šalvěj

Šalvěj byla posvátnou bylinou už v Persii a Číně, kde si jí cenili pro léčivé a hojivé účinky. Má ráda výsluní a lehkou suchou zem. Na stanovišti vydrží pět let, pak ji, již zdřevnatělou, vyměňte za novou. Pěstovaná v nádobě na balkoně je pěkným okrasným keříkem a odpuzuje hmyz. Listy s cibulí jsou výborné do drůbeží nádivky, připravit si můžete i šalvějový ocet nebo máslo. V zeleném stavu se listy užívají při kuchyňské úpravě vnitřností (játra). Vzhledem ke své lehce nahořklé chuti je třeba tuto bylinku používat s mírou, nicméně pokud dávkování nepřeženete, připraví vám šalvěj nečekaný kulinářský zážitek. Hodí se k masům, zejména telecímu, jehněčímu a vepřovému, k drůbeži a rybám, přidat ji můžete také do nádivek a omáček nebo k těstovinám. Jako bylinka k léčení má šalvěj protiplísňové účinky, tiší průjem, napomáhá trávení. Čaj ze šalvěje zklidňuje kašel a rýmu, snižuje pocení.  

Máta

Máta pochází ze středomoří, má ale nebývalou rozmanitost druhů a rozšířila se po celém světě. Jak věděl již Ernest Hemingway, je nedílnou součástí některých alkoholických nápojů, především kubánského mojita. To, které pil on, bylo vyrobeno přímo z lístků odrůdy „Nermosa“, pěstované na dvorku baru Floridita v Havaně. Proto se jí říká také Hemingwayova máta. Dokáže ovšem osvěžit i nealkoholické nápoje. Vhodný nápoj pro horké letní dny je čistá voda s plátky citronu, lístky máty a ledem. Nejen, že osvěží, ale navíc i skvěle chutná. Lístečky máty se zdobí také hotové pokrmy, zapečené sýry, těstovinové pokrmy, zmrzlina, sorbety, mléčné, či ovocné koktejly. Mátu můžete také přidat do jogurtové zálivky na salát a tvarohových pomazánek. Máta je bylinka s velmi výraznou chutí, proto je nutné pamatovat, že méně je někdy více.

Pelyněk

Pelyňku je mnoho druhů. Namátkou pelyněk černobýl nebo pelyněk brotan. Tato bylinka je plně mrazuvzdorná, snese i mráz kolem dvaceti pěti stupňů. Na záhonech potřebuje pelyněk místo - vzdálenost rostlin musí být nejméně půl metru. Nesázejte ho k ostatním bylinám, jako jsou kmín, šalvěj, anýz či fenykl. Za deště se z listů pelyňku vymývá toxin potlačující růst, který škodí sousedním rostlinám. V kuchyni se používá jak sušený, tak i čerstvý - do pokrmů se přidává těsně před jídlem, uvolňuje rychle aromatické látky.  V malém množství se hodí na kořenění jehněčího a vepřového masa. Velký význam má pro výrobu likérů a destilátu Absint. Listy pelyňku zastavují krvácení z nosu. Podporuje tvorbu žluči, působí močopudně a účinně vypuzuje střevní parazity, například škrkavky. Pelyňky se užívaly odjakživa i k léčbě nachlazení a zánětů průdušek.

Majoránka

Majoránka je bylinkou ze Středozemí, odkud k nám přišla už v 16. století. Jako teplomilná bylina vyžaduje majoránka slunečné místo s propustnou zemí. Sklízí se několikrát do roka těsně před květem nebo v počátku květu. Seřezávejte ji asi na pět centimetrů, bohatě se rozvětví, vydrží na záhonech do zámrazu. Použití v kuchyni je u nás známo snad každému: nepostradatelná je do bramboračky a bramboráků. Je častou přísadou mnoha uzenin a paštik. Přidává se také do ragú a gulášů, různých nádivek a pokrmů z luštěnin. Pro léčení se z kvetoucích vrcholů majoránky dělá čaj při nachlazení a bolestech hlavy, vývar se přidává do koupelí na zklidnění revmatických potíží. Při bolesti zubů žvýkejte čerstvé lístky majoránky - uleví se vám alespoň dočasně.

Kopr

Tato jednoletá bylinka se pěstujte z přímého výsevu do řádků a postupně se protrhávají rostlinky ke spotřebě. Vyzrálé natě se semeníky se pak používají při nakládaní zeleniny (okurky, cukety). Zelený kopr se dobře mrazí, na sušení se nehodí - ztrácí barvu a drolí se na prach. Semena kopru mají vysoký obsah železa. Koprová nať je přísadou do mnoha pokrmů a používá se při nakládání okurek a jiné zeleniny. Mimo zavařování je nezbytná jako základ oblíbené koprové omáčky. Tuto rostlinku můžeme použít i k dochucení ryb, pomazánek a nádivek. Kopr jako léčivka tiší škytavku.

Zvládnete to! 

Pěstování bylinek doma není vůbec těžké. Nemusíte se tedy bát, že se vám je nepodaří vypěstovat. Vadí jim jen dlouhodobé chladno, mokro a silný vítr. Jarní bylinky se dají použít v kuchyni i jako léčivky. Opatrně ale s dávkováním, bylinky jako koření jsou opravdu jen k ochucení. Přehnaným používáním a nevhodnou kombinací můžete jídlo spíše zkazit. Tak ať se vám s vlastnoručně vypěstovanými bylinkami daří!

Karel Javůrek