Jídla, která raději neohřívejte

Na sobotu uvaříte guláš, k nedělnímu obědu je svíčková… a protože se toho uvařilo v sobotu víc a babička a dědečkem nakonec v neděli na oběd nepřišli, jídlo zbylo. Co s ním? Nejjednodušší řešení je ho dát do krabiček a uschovat do chladničky nebo mrazáku k pozdějšímu ohřátí.

V některých domácnostech se ale také vaří jídla víc úmyslně a to se pak v týdnu ohřívá k večeři. Je to zcela jistě určitá úspora času a peněz, ovšem tento způsob z chuťových, ale v některých případech i zdravotních, důvodů nelze považovat za ideální.

Tepelná úprava je důležitá

Důkladná a správná tepelná úprava je nutná nejen kvůli stravitelnosti a chuti, u mnoha potravin je i prevencí proti možné otravě botulotoxinem, který je nejčastěji například v nekvalitních uzeninách a konzervách. Může být také ve špatně uskladněném a nedostatečně tepelně upraveném mase nebo třeba i v luštěninách.

Pokud nějaké jídlo uvaříte a chcete nebo potřebujete ho uskladnit, měli byste ho do chladničky nebo mrazáku uložit studené a nejpozději do dvou hodin od uvaření.

Jak co ohřívat

Jídlo by se mělo ohřát jen jednou! Ohřívání by mělo být spíš pomalejší a jen na požadovanou teplotu – třeba polévku není určitě znovu potřeba znovu uvést do varu…

Některá jídla by se ale neměla ohřívat nikdy!

Odborníci na výživu například doporučují sníst tepelně upravenou zeleninu do 90 minut až dvou hodin od její tepelné úpravy a už ji nikdy neohřívat, protože se stane kyselinotvornou. Tím přestává být pro organismus prospěšná a mimo jiné odebírá z těla důležité minerální látky.

Luštěniny nebo obiloviny se doporučuje vařit samostatně bez zeleniny, protože ty se uskladnit mohou. Pokud se později ohřívají, zelenina by se k nim měla připravit čerstvá. Uskladňovat a ohřívat by se ze stejných důvodů neměla ani zeleninová polévka. 

V případě zeleniny existuje ještě jedna možnost, která má také původ u odborníků na zdravou výživu – pokud tepelně upravenou zeleninu nezkonzumujete, pak tu, která vám zůstala, snězte studenou…

Jídla většinou ohříváme přímo na talíři v mikrovlnné troubě. Je to rychlé a pohodlné, ale určitě ne ideální. Mnohem lepší je pomalý ohřev v hrnci nebo pánvi na sporáku.

Vždy ohřívejte jen tolik jídla, kolik ho zkonzumujete.

Pevné části v ohřívaném jídle by měly mít teplotu minimálně 75° Celsia.

Nikdy nemíchejte čerstvě připravené jídlo s ohřátým! 

Které potraviny neohřívat

Je několik druhů potravin, které by se skutečně za žádných okolností z různých důvodů ohřívat neměly. Zde je přehled těch nejdůležitějších s vysvětlení, proč je neohřívat.

Houby opětovným ohřátím ztrácí chuť, ale především se v nich mění složení bílkovin a to může způsobit i zažívací potíže. Bez výjimek to platí i o jídlech, v kterých houby jsou – rizotu, polévce a samozřejmě oblíbené smaženici.

Kuřecí maso se připravuje v domácnostech poměrně často a také se často ohřívá. Při ohřívání se ale mění skladba bílkovin, maso ztrácí chuť i výživné hodnoty. Pokud vaříte třeba kuřecí na paprice s tím, že ho budete později ohřívat, musíte ho skutečně dobře uskladnit v chladu. Ohřívat by se mělo velmi pomalu, důkladně a ne při vysokých teplotách.

Brambory by se měly konzumovat hned po uvaření, případně pak už jen studené například v salátu. Určitě víte, že uvařené a ohřívané už moc chutné nejsou, případné smažení uvařených brambor v rozpáleném oleji se dá využít, ale jen občas – smažená jídla nejsou právě nejzdravější. Podle některých studií by se v několikrát tepelně upravených bramborách mohla objevit i toxická látka akrylamid. 

Špenát je velmi oblíbená zelenina, v případě jeho ohřívání jsou dva názory. První tvrdí, že každým dalším ohříváním už tepelně upraveného špenátu se v něm obsažené dusičnany mění v zdraví škodlivé dusitany. Opačný názor připouští, že v špatně uskladněném tepelně upraveném špenátu vznikají různé organismu neprospívající látky, které se ale právě důkladným ohřátím odstraní. Protože v tomto případě panují nejasnosti, je celkem logicky lepší špenát prostě neohřívat…

Rýže patří mezi potraviny, které by se měly konzumovat okamžitě po jejich přípravě. Důvodem jsou bakterie, které syrová rýže může obsahovat. Ty se zcela nezničí ani vařením a špatně uskladněné uvařené rýži se pak mohou množit. Pokud už chcete uvařenou rýži uskladnit, pak ji rychle po uvaření zchlaďte třeba přelitím studenou vodou v sítu a dejte do chladničky v neprodyšném, ideálně vakuovém obalu.  Na rozdíl od jiných potravin by se uvařená rýže měla ohřívat rychle a nechat přejít varem, případně se může opéct v pánvi.

Pokud vás překvapila informace o možných bakteriích, nemusíte se ničeho bát – organismus si s nimi v případě okamžité konzumace uvařené rýže dokáže poradit.

Těstoviny ztrácí při dalším ohřívání svoji konzistenci. Uvařené obsahují poměrně značné množství vody a tak jsou náchylné k tvorbě plísní. Pokud si nejste skutečně stoprocentně jisti správným uskladněním uvařených těstovin, raději si připravte čerstvé – moc času vám to nezabere. Uvařené těstoviny pro uchování podobně jako rýži propláchněte studenou vodou a okapané dejte do chladničky v neprodyšném obalu.