Kam na houby

Počasí je stejně jako houby v poslední době dost nevypočitatelné. Ještě před pár dny se houbaři vraceli z lesů s téměř prázdnými košíky a smutným výrazem. Ptát se, jestli rostou, případně jestli v lese ještě něco zbylo, bylo naprosto zbytečné. Pak přišlo několik alespoň trochu deštivých dní, které vystřídaly dny teplejší, a na některých místech republiky se houbaři konečně dočkali!

Rostou po dešti, ale ne hned!

Houby nejvíce rostou po vydatném a teplém dešti, ale ne hned po něm a také postupně podle druhů. Pokud nějaké houby najdete hned po dešti, rostly už před ním a voda jim jen pomohla povyrůst. Jako první po dešti vystrčí hlavičky menší houby – například špičky, po nich pečárky, ryzce nebo holubinky, a pokud dobré podmínky vytrvají, tak po dvou až třech dnech po dešti se objeví tolik očekávané a oblíbené houby hřibovité. Z toho plyne, že jít na houby do lesa hned po dešti je zbytečné. Věk hub je deset až jedenáct dní, pokud tedy začnou růst, máte času dostatek…

Znamením, že houby začínají růst, je cosi jako „bílá plíseň“ na povrchu lesní půdy a také samozřejmě typická houbová vůně. Pro růst hub je důležitá i teplota půdy, hřibovité houby potřebují, aby byla alespoň 7 až 9° Celsia. Podobně jako někteří lidé i houby reagují poměrně citlivě na Měsíc a jeho fáze – při každé fázi rostou jiné druhy, nejvíce ale v době úplňku Měsíce.

Kde něco najdete a kde není nic

Udělali jsme pro vás poměrně podrobný průzkum, kde v poslední době byly zaznamenány nějaké větší nebo menší houbařské úlovky, a kam se na houby nevyplatí vůbec jezdit.

Podle houbaře, který si říká Drobek, by hub mělo být nejvíce na Cínovci a okolí. Na jednom internetovém houbařském fóru se pochlubil úlovkem 2 košů, tašky, v které asi původně byla svačina,a naplněné bundy – celkem asi 18 kilogramů směsi křemenáčů, hřibů pravých a kovářů od 10 do 30 centimetrů, a to celkem asi za hodinu a půl. Otázka je, jestli tam po něm ještě něco zůstalo…

Další houbař nasbíral v okolí Kytlice a Chřibské na procházce s dětmi deset pravých hřibů, z toho polovina prý byla megavelikosti. Zároveň si ale postěžoval, že lesy byly plné lidí, ale pravých houbařů mezi nimi bylo asi málo. Všude nacházel různě odřezané nohy hub, některé zase rozkopané…“Jak z houbařského hororu“ posteskl si doslova.

V současné době zatím houby rostou ve Středočeském a Ústeckém kraji, na Olomoucku a v kraji Moravskoslezském, pravděpodobně na přání pana presidenta také na Vysočině.

Něco málo po delším hledání možná najdete v okolí Prahy, na Plzeňsku,. Liberecku, Pardubicku a Zlínsku. Téměř vůbec nerostou v Královehradeckém kraji, v jižních Čechách a ani na jižní Moravě – tam jim to ale asi moc nevadí, protože nastává doba vinobraní a na houby teď moc času nemají…

Co sbírat a co ne

Houby byly na planetě dřív než lidé. Sbírali a konzumovali je podle všeho už lovci mamutů, civilizace Aztéků i Mayů, za lahůdku je v dávných dobách považovali Číňané a Italové si svoji kuchyni bez nich asi ani neumí představit… Nikdo ale neví, jakým způsobem člověk zjišťoval, zda jsou jedlé, nejedlé nebo jedovaté a kolik životů to, co o houbách dnes víme, vlastně stálo.

Klasické a základní houbařské pravidlo zní, že sbíráme jen ty houby, které skutečně známe – a ty jsou samozřejmě jedlé. Houby musí mít i dostatek znaků pro jejich spolehlivé určení. Pokud jsou například plodnice velmi mladé nebo změněné povětrnostními podmínkami, mohou být některé znaky jedlých hub potlačené a případný omyl se nevyplácí. Když jdete na houby s dětmi, dávejte pozor, aby je neochutnávaly - mnoho jedlých hub je totiž za syrova jedovatých! Dítě je při případné otravě navíc pochopitelně ohroženo na životě víc, než dospělý člověk.

Nejedlé houby nám zdraví s největší pravděpodobností nepoškodí, ale moc si na nich nepochutnáme. Samostatnou kapitolou pak jsou houby jedovaté.

Jedovaté houby podle chuti nepoznáte a navíc naprostá většina jedovatých hub má chuť příjemnou. Ti, kteří otravu přežili, tvrdí, že chuť těchto hub byla víc než vynikající a lahodná.

Ověřených způsobů, jak poznat jedovatou houbu, je několik – všechny jsou to ale jen nepravdivé mýty a pověry! Zde jsou ty nejčastější:

• jedovaté houby nejsou červivé a okousané od plžů – není to pravda, protože plži i hmyz mají jiný metabolismus než lidé a toxiny škodící člověku pro ně mohou být neškodné
• jedovaté houby jsou pestré výrazně zbarvené – ani to není pravda, například zdraví téměř neškodná muchomůrka červená je barevně krásná houba, ale smrtelně jedovatá muchomůrka jízlivá nebo pavučinec plyšový vás svým vzhledem nezaujmou
• stříbro v kontaktu s jedovatou houbou zčerná – naprostý nesmysl, protože žádný ze známých jedů v houbách takovou reakci nezpůsobuje
• jed v houbách se zničí vařením – mýtus, který plyne z toho, že mnoho jedlých hub je za syrova jedovatých, ale po tepelné úpravě, která by měla trvat alespoň 20 minut, jsou jedlé – patří sem například hřib koloděj, muchomůrka čirůvka nebo čirůvka fialová. Skutečně jedovaté nebezpečné druhy hub obsahují termostabilní toxické látky – tedy jedy – které se vařením nezničí!

Nejvíce jedovatou houbou, která roste u nás, je muchomůrka zelená. Pokud ji omylem sníte, překonáte první nevolnosti a nepůjdete k lékaři, pak už opravdu hazardujete se svým životem! Jed totiž začne nenávratně poškozovat játra i ledviny a dospělý člověk pak během 5 až 7 dnů umírá. I když lidé, kteří otravu touto houbou nakonec ve zdraví přežili, říkají, že větší houbovou lahůdku v životě neochutnali, nikdo z nich to už znovu nezkusil a nedoporučují to nikomu dalšímu!

To je ona - naše nejvíce jedovatá houba muchomůrka zelená

Bezkonkurenčně nejjedovatější houbou světa je "čepičatka"  Galerina sulciceps, která roste na Jávě. Obsah jedovatých amanitinů v ní je 3 až 5 x větší než v naší muchomůrce zelené, ale ta je nakonec přesto nebezpečná mnohem víc, protože její toxiny působí dlouhodobě.  

Recepty pro inspiraci

Když už víte, co sbírat a co nesbírat, kde rostou a nerostou, můžete se vypravit do lesa. S úlovku si pak můžete připravit některé z velmi chutných a zajímavých jídel podle následujících receptů. Pokud vám nějaké houby zůstanou, dejte je zamrazit, nebo je také můžete zavařit. Je to snadné – podívejte se na tipy a recepty, s kterými se vám to určitě podaří.

Kuskus s houbami a ricottou

Rychlá a hlavně chutná úprava hub se stále víc oblíbeným kuskusem

Suroviny

• 60 gramů kuskusu

• 70 gramů hub

• 1-2 lžíce olivového oleje

• rozmarýn a petrželka jemně nasekané

• pepř a sůl

• voda

Postup

Kuskus v misce smícháte se špetkou soli a zalijete vařící vodou v poměru 1:1,5, přikryjete ho a necháte nabobtnat.

Houby očistíte, opláchnete studenou vodou a nakrájíte na slabé plátky. V pánvi rozehřejete olej, krátce v něm do zlatova osmažíte plátky hub, přidáte nabobtnalý kuskus a jemně nasekané bylinky. Pánev sundáte ze sporáku, vše promícháte, lehce pokapete panenským olivovým olejem, podle chuti opepříte a osolíte.

Kuskus s houbami rozdělíte na talíře, nahoru dáte ricottu a můžete servírovat…

TIP: Nejlepší houby jsou žampiony, ale mohou se použít i jiné druhy

Houbový salát

Jednoduchý salát, ideální například jako rychlá večeře v týdnu

Suroviny

• 100 gramů hub

• 100 gramů salátu – ideálně směs hlávkový, polníček a rukola

• 100 gramů sýr feta

• 1 citrón

• cherry rajčata

• 6 lžic extra panenský olivový olej

• bazalka jemně nasekaná

• olej na smažení

• hladká mouka na obalení

Postup

Salátové listy opláchnete studenou vodou, necháte je okapat a pak natrháte. Sýr feta nakrájíte na kostičky. Houby očistíte, omyjete studenou vodou, nakrájíte na poloviny, suché obalíte v hladké mouce a pak je krátce osmahnete v pánvi na rozpáleném oleji. 

V misce smícháte extra panenský olivový olej, šťávu z citrónu a jemně nasekanou bazalku, zálivku podle chuti osolíte.

V druhé míse promícháte osmahnuté houby, salátové listy a sýr, salát přelijete připravenou zálivkou a můžete servírovat.

TIP: Pokud chcete ostřejší zálivku, můžete do ní přidat jemně nasekanou sušenou chilli papričku

Paprikáš z hub

Původní recept od nestora českých houbařů ing.Miroslava Smotlachy…

Suroviny

• 250 gramů hub

• 1 červená paprika nakrájená na proužky

• 2 rajčata oloupaná a nakrájená na kolečka

• 1 větší cibule jemně nasekaná

• 2 deci smetany

• 1 lžička mleté papriky

• plátek másla

• sůl

• hrubá mouka

Postup

Houby očistíte, opláchnete studenou vodou a nakrájíte na plátky.

V misce smíchejte smetanu s moukou – hustota ovlivní konečnou podobu jídla.

V pánvi rozehřejete máslo a na něm prudce osmahnete červenou mletou papriku. Pak přidáte jemně nasekanou cibuli a nakrájené houby, vše podle chuti opepříte a osolíte a necháte dusit. Podle potřeby dolévejte vodu. Když houby změknou, přidejte do pánve na plátky nakrájenou papriku a kolečka rajčat, pak přimíchejte směs smetany s moukou a nechte ještě chvíli povařit.

TIP: Servírujte nejlépe s vařenými s těstovinami