Prošlé nemusí znamenat zkažené

Podle průzkumů se v České republice vyhodí 729 tisíc tun potravin ročně, což je celkem tragické, uvážíme-li, že v jiných oblastech světa trpí většina obyvatelstva podvýživou, a i u nás jsou lidé, kteří nemají co jíst. Celých 35 % z tohoto potravinového odpadu vyprodukují domácnosti, tak toto číslo pojďme snížit! Pokud se naučíte rozeznávat, kdy je jídlo ještě vhodné ke konzumaci, a kdy už nikoliv, ušetříte nejen přírodu, ale také peníze. Uvádí se totiž, že průměrná česká rodina ročně vyhodí jídlo za 20 tisíc korun.

Minimální trvanlivost vs. spotřebujte do

Na obalu téměř každé potraviny nalezneme nějaké datum. Ne každý ale ví, že existují dva typy těchto údajů – před datem (příp. pod informacemi o složení) je napsáno buď „minimální trvanlivost“, anebo spotřebujte do“. Každý z těchto pojmů znamená něco jiného. Minimální trvanlivost je uváděna u trvanlivých potravin, jako jsou těstoviny, rýže, luštěniny, mouka, cukr, čokoláda, sušenky apod. Takové potraviny nejsou určeny k okamžité spotřebě, kazí se jen velmi zřídka (spíše je napadají hmyzí škůdci) a při konzumaci po uplynutí doby minimální trvanlivosti vám může hrozit jen to, že dané jídlo nebude mít stejné senzorické vlastnosti jako dříve (např. na povrchu čokolády se objeví šedé skvrny – tuk). Naproti tomu potraviny, na nichž je uveden pokyn spotřebujte do, jsou určeny k rychlé spotřebě, rychle se kazí, a pokud je sníte zkažené, můžete si způsobit zdravotní potíže. Jedná se především o mléčné výrobky, maso a uzeniny, pomazánky, chlazené dezerty apod. Je ale důležité poznamenat, že se potravina nekazí automaticky v den, kdy uplyne její doba použitelnosti. Když dodržíte několik pravidel, můžete jídlo konzumovat i několik dní poté.

Jak poznat, jestli je jídlo zkažené?

Při rozhodování, zda potravinu po uplynutí doby spotřeby vyhodit, anebo bez obav použít, vám pomohou vaše smysly. Spolehnout se můžete na zrak, čich a v některých případech i chuť. Pokud v jídle uvidíte hmyzí škůdce, raději ho vyhoďte, v ideálním případě zkontrolujte i všechny ostatní potraviny, do nichž se mohl hmyz dostat. Stejně tak když na povrchu potravin objevíte plíseň, vyhoďte je. Asi vás napadne plesnivý kousek odkrojit a zbytek použít, bohužel ale i v něm mohou být spory plísní, jen zatím plíseň nevidíte.

Když nevidíte plíseň ani hmyz, pokročíme dále. Pro různé potraviny existují různé způsoby, jak si ověřit, zda je vhodné je konzumovat. Uvedeme ty nejčastější:

• Vejce – pokud máte v lednici prošlá vajíčka a nevíte, jestli se ještě nezkazila, nemusíte je kvůli tomu rozbíjet. Stačí vejce ponořit do sklenice s vodou – pokud klesne ke dnu, je stále čerstvé, pokud plove, je zkažené. Po rozbití zkažené vejce poznáte samozřejmě ještě snadněji díky silnému zápachu.

• Tvrdé sýry – ementál, čedar, parmezán a další tvrdé sýry jsou výjimkou potvrzující pravidlo. Pokud se na nich totiž utvoří plíseň, stačí plesnivé místo odkrojit – hustota těchto sýrů je totiž tak vysoká, že se spory šíří jen velmi pomalu a do zbytku sýra nejspíš ještě nepronikly. Jíst je můžete i měsíc po uplynutí doby spotřeby.

• Konzervy – zpravidla je možné je konzumovat i několik let po uplynutí minimální doby trvanlivosti. Pokud konzerva není prasklá, zrezivělá nebo plesnivá, nejspíš bude její obsah stále vhodný k jídlu.

• Chléb a pečivo – prodejci sice uvádějí, že nebalené pečivo se má spotřebovat do 24 hodin, můžete ho ale bez obav konzumovat i později. Pokud zplesniví, vyhoďte ho, pokud pouze ztvrdne, můžete ho rozpéct v troubě nebo použít k výrobě strouhanky, krutonů do polévky, salátu panzanella, houskových knedlíků apod. Totéž platí pro pečivo balené.

• Máslo – máslo můžete používat, dokud nezplesniví nebo nežlukne. Žluklé máslo poznáte podle zápachu a tmavě žlutého zbarvení. Pokud se bojíte, že se vám máslo zkazí, můžete ho uložit do mrazáku nebo ho přepustit na ghí.

• Jogurt, tvaroh, krémový sýr – tyto mléčné výrobky, pokud je neotevřete a uchováváte je v lednici, obvykle vydrží o týden či dva déle, než je uvedená doba spotřeby. Produkt otevřete a prohlédněte – pokud je navrchu vrstva nažloutlé průhledné tekutiny, je to zcela v pořádku, jedná se o uvolněnou syrovátku, výrobek jednoduše promíchejte lžičkou a můžete jíst. Pokud je ale jogurt, tvaroh či krémový sýr plesnivý, celý ho vyhoďte. Totéž udělejte i v případě, že je výrobek nezvykle kyselý nebo hořký.

• Mléko – zkažené mléko bezpečně poznáte po chuti – bude hořké nebo kyselé. Někteří lidé zkyslé mléko používají např. do pudinku či krupicové kaše, my ale jeho použití příliš nedoporučujeme. Když zkyslé mléko necháte stát dostatečně dlouho, oddělí se z něj tvaroh a syrovátka. Jestliže vám mléko zkyslo při pokojové teplotě, můžete tvaroh sníst, pokud se tak ale stalo v lednici, bude hořký a chutnat vám rozhodně nebude.

• Sýry s bílou plísní – hermelín, camembert a podobné sýry obvykle vydrží poživatelné mnohem déle, než uvádí etiketa. Někteří lidé dokonce tvrdí, že správně vyzrálý hermelín je ten, kterému doba spotřeby už vypršela. Pokud na povrchu sýra vidíte silnou a nadýchanou vrstvu bílé plísně, nemusíte se obávat, jedná se o ušlechtilou plíseň, která se na sýru vyskytuje už z výroby, jen se trochu rozrostla. Naopak žlutá, zelená nebo hnědá plíseň značí, že byste měli sýr vyhodit. Trochu tvrdší kůrka není na závadu, stejně tak roztékající se vnitřek. Jestliže je sýr cítit po amoniaku, neznamená to, že je zkažený, pokud vám toto aroma nevadí, klidně sýr snězte.

• Šunka a uzeniny – u nich buďte skutečně obezřetní, neboť zkažené masné výrobky mohou obsahovat zárodky salmonely a způsobit vám velké trápení. Pokud šunka, salám, uzené, klobása či párek zapáchá, má nezvyklou barvu nebo má na povrchu bílou lepkavou hmotu, raději je vyhoďte. To samé udělejte i tehdy, když z jakéhokoliv důvodu vystavíte výrobek nevhodným skladovacím podmínkám (např. zapomenete housku se šunkou v autě zaparkovaném na sluníčku).