Sběr divokých bylin není jen pro čarodějnice
Duben už je skoro za námi a čeká nás oblíbené pálení čarodějnic. S nimi máme spojeny nejen létající košťata, černé kočky a bradavice na nose, ale také sbírání nejrůznějších bylin. Ty čarodějnice údajně využívaly k přípravě lektvarů všeho druhu. Z divoce rostoucích rostlin ale může mít užitek i moderní člověk, který čárám a kouzlům nevěří.
Dnešní doba na bohatství přírody trochu zapomněla, lidé se rozhodli jít cestou pohodlí, a proto už i natolik běžné bylinky, jako je kopřiva nebo medvědí česnek, nacházíme na pultech supermarketů, ačkoliv by si je každý z nás mohl zadarmo nasbírat v lese. Někteří lidé nevěří ve zdravotní nezávadnost divokých bylin (což je mnohdy oprávněné, vzhledem ke znečištění našeho životního prostředí), pokud ale najdete kousek čisté přírody (který zároveň není chráněnou oblastí), není se čeho obávat. Naopak, bylinky nadopují vaše tělo potřebnými vitaminy, minerály a jinými látkami, a také mile překvapí svou chutí.
Vhodná lokalita
Vyzkoušet si sbírání bylinek v lese, na mezi či na louce může každý. Je to skvělý způsob, jak strávit příjemný den s rodinou, vzít děti do přírody a ukázat jim, že nám rozhodně má co nabídnout. Za to se ale o ni také musíme starat a neničit ji. Pokud bydlíte ve velkoměstě, patrně budete muset vyjet dál za hranice města, někam, kde je příroda neznečištěná. Sice vám mohou růst pampelišky na sídlišti nebo v parku, nikdo vám ale nezaručí, že na ně nevykonal potřebu něčí čtyřnohý miláček, že trávník, ve kterém rostou, nebyl ošetřen chemickými postřiky (možná právě za účelem zahubení dotyčných pampelišek) nebo že rostlinky nedýchají znečištěný vzduch z nedaleké továrny. Je přirozené, že chceme jíst jen to, co žádné škodlivé látky neobsahuje, a proto musíme dbát na to, abychom zvolili ke sběru vhodnou lokalitu. Kromě znečištěného prostředí se vyloučíme i národní parky a chráněné krajinné oblasti.
Pravidla pro sběr
Každý, kdo se vydá na sběr bylin, by se měl řídit určitými pravidly. Tím hlavním je neničit přírodu okolo sebe, včetně rostlin, které se ke sběru nehodí. I ty totiž tvoří součást ekosystému a zaslouží si růst, i když pro nás nemají žádné praktické využití. Během pobytu v přírodě zbytečně nehlučíme, abychom neplašili divoká zvířata. Bylinek si můžeme odnést, kolik potřebujeme, vždy však alespoň několik rostlin od každého druhu necháme na místě růst. Jednak proto, abychom je nevyhubili (to platí především u sběru kořene), jednak aby byly k dispozici i dalším příchozím.
Co s nasbíranými bylinkami
Bylinky se snažíme zpracovat co nejdříve po sběru, ideálně ještě ten samý den. Pokud to z nějakého důvodu není možné, zlehka je zabalíme do namočené utěrky a uložíme do chladu. Volně rostoucí bylinky můžeme využívat podobně jako běžné kuchyňské bylinky či listovou zeleninu. Lze je tedy přidávat do nádivek, náplní slaných koláčů a závinů, slaných muffinů a omelet. Nasekané bylinky můžeme vmíchat do šťouchaných brambor, posypat jimi domácí pizzu, použít je k přípravě pesta nebo bylinkového másla. Bylinkoví nadšenci si z divokých rostlinek připravují polévky a pomazánky nebo si je přidávají do smoothies. Originální způsob konzumace divokých bylin nabízí květy – těmi je možné ozdobit jak předkrmy, polévky a hlavní jídla, tak i dezerty. Jedlým květům se ale budeme podrobněji věnovat někdy příště.
Cukrářská škola
