Velikonoce nejsou jen pomlázka a vajíčka…

Pomlázky a vajíčka

Pomlázky jsou základem pro velikonoční hodování. Nejlepší jsou klasické z ohebných vrbových proutků. Pletou se většinou ze čtyř, z osmi nebo devíti už je potřeba trochu víc šikovností, ale zvládnout se to dá. Šleháním pomlázkou se ženy omlazují, a když se k tomu přidá koleda, dostane muž za odměnu malovaná vajíčka. Vejce by měla být plná a natvrdo uvařená, darované z lásky musí být červené. Dříve se dávala jen plná a natvrdo uvařená vajíčka, prázdné bílé skořápky sloužily k zdobení Morany. Duté malované kraslice se objevily až později v moderní době a staly se dobrým velikonočním obchodním produktem.

Typické barvy na velikonoční vajíčka jsou červená, žlutá, zelená, hnědá i černá a také červenohnědá, protože všechny se daly získat z přírodních zdrojů. Pokud chcete vajíčka obarvit tímto způsobem a ne chemicky, zde je návod:

• červená - z odvaru slupek červené cibule a octa; červené zelí, šťáva z červené řepy;  borůvek nebo bezinek
• žlutá - rychlý odvar z cibulových slupek
• světle zelená - z lipových květů nebo kmínu
• tmavě zelená - voda ze špenátu
• hnědá - odvar z dubové kůry nebo delší donu vařených cibulových slupek; čaj
• černá - roztok sazí s několika rezavými hřebíky; odvar z olšové kůry

Když se obarvená a osušená vajíčka potřou špekem, budou krásně lesklá.

V některých krajích si Velikonoce protahují ještě do úterý, kdy s pomlázkou chodí dívky a ženy, někde ale vrbové proutky mění za studenou vodu a tou chlapce a muže polévají…

Velikonoční hodování

Dobré jídlo a pití patří k svátkům jara stejně jako malovaná vajíčka a pomlázka. Každý kraj má své oblíbené pokrmy, některé se připravují dodnes. Téměř všude se ale peče bochánek nebo beránek, jí uzené maso a připravuje nějaká nádivka. Velmi chutná je nádivka, které se říká Hlavička. Jí se teplá i studená. Postup je jednoduchý. Uvaříme hustou krupicovou kaši z litru mléka a necháme ji vychladnout. Pak do ní vmícháme tři vajíčka a předem uvařená a nakrájená drůbeží játra, přidáme jemně nasekané bylinky – pažitku, libeček, petrželku, bazalku ale třeba i mladé kopřivy. Vše se dobře promíchá, osolí, dá do vymazaného pekáče a upeče do zlatova…

Z jarních bylinek se dá uvařit i jednoduchá zdravá polévka. Listí kopřiv, šťovíku, jahodového listí, pažitky, bazalky a libečku opláchneme a jemně nasekáme. Připravíme si světlou jíšku z másla a na ní bylinky jemně osmahneme. Vše zalijeme vodou, osolíme a krátce povaříme, polévku nakonec zahustíme rozšlehanými žloutky.

Na severní Moravě se připravuje vynikající Šoldra z uzeného masa. Půl kila masa se uvaří doměkka a nechá vychladnout. Z 12 gramů droždí, 250 gramů polohrubé mouky, 100 gramů tuku, 2 žloutků a čtvrt litru mléka se připraví tuhé těsto, které se nechá vykynout. Potom se rozválí do obdélníku, maso se do něj zabalí a nechá znovu kynout. Vykynuté se potře žloutkem a v troubě upeče dozlatova.  

Sladkosti samozřejmě o Velikonocích nikdy chybět nesměly a nesmí chybět ani v současnosti. Pečivo dnes sice vypadá a také chutná jinak než v dávných dobách, ale mnohé se stále ještě zachovalo. Velikonoční pletenec asi zadělávat mandlovým mlékem nebudeme, beránka z rýže si asi neupečeme, ale bochánky z tvarohového těsta určitě budou chutnou změnou. Recept je ze 17.století a tak poměr surovin je potřeba odhadnout. „Nech rozpustit hrudku másla v teplé smetaně a za stálého míchání přisypávej  hladkou mouku, až se ti udělá polotuhé těsto. Přilij rozpuštěný kvásek, vajíčko a těsto důkladně propracuj. Nakonec přidej strouhaný tvaroh, tlučený hřebíček, špetku šafránu a znovu uhněť. Vytvaruj bochánky a když vykynou, potři je rozšlehaným vajíčkem a upeč do zlatova.“

Pokud ale dáte přednost velikonoční klasice, tak zde je mnoho mazaných receptů na velikonoční mazance, a když zvolte třeba tohoto beránka z piškotového těsta, určitě se vám v moderní formě  také povede.

Zdeněk Urban