Velikonoční nádivky
Velikonoce se blíží a my si lámeme hlavu, čím se předvést, abychom si před rodinou a přáteli zachovali pověst výborného kuchaře a skvělého hostitele. Každá slavnost by měla být oslavou života. Jaro je proto tou nejlepší roční dobou, protože vše se probouzí k životu. Velikonoční nádivka, česká specialita, by neměla chybět na žádném stole.
Velikonoce jsou největším křesťanským svátkem. Symbolizují nový život, vzkříšení, chceme-li. Lidská společnost od nepaměti oslavovala konec zimy a příchod jara. Už před vznikem křesťanství, v dobách pohanských, se zima vyprovázela v podobě Smrtky a vhazovala se do potoka či řeky, aby ji odnesl proud. Jaro bylo oslavováno coby příchod bohyně Vesny. Čas klidu a šetření odešel, aby dal přednost všemu novému, mladému a silnému.
Co to má co společného s jídlem?
Zima je symbolem odpočinku, spánku, vlastně jakéhosi zakonzervování. Strava bývá často jednotvárná, a zvlášť v minulosti se konzumovaly potraviny ze spíže, které se daly přes zimu uchovat. Proto ony podzimní zabíjačky a kompotování a zavařování. Hlavním důvodem toho všeho bylo nashromáždit si dostatek pochutin na zimu.
Jaro znamená probouzení matky Země. Zem se začíná zelenat, stromy pučet, květy začínají nastavovat svou tvář ke slunci a vzduch voní mládím.
A ejhle, jednotvárná zimní strava už nemusí být tak fádní. Chléb se sádlem chutná báječně s čerstvě nasekanou pažitkou ze zahrádky, vajíčka se začínají chlubit sytě oranžovým žloutkem. Lidské tělo je na tom podobně. Probouzí se a také si žádá si po zimě očisty. Jak se začíná na jaře náš svět zelenat, doslova cítíme touhu po tom, abychom si zpestřili stolování o poklady, které nám jaro přineslo. Proč toho nevyužít?
Nádivky a zvláště ty velikonoční, se přímo nabízejí k tomu, abychom je napěchovali zelení a lupením a zahájili tím sezónu vitamínů z našich luhů a hájů.
Nádivky bez masa
Nádivky jsou u nás velmi oblíbeným pokrmem. Je zvláštní, že mnohé recepty z našich krajů obsahují maso, což je, mírně řečeno, trochu v rozporu s velikonočním poselstvím. Uzené maso je nejčastější přísadou, mívá dominantní chuť v celém pokrmu, ale jde to i bez něj.
Receptů jsou tisíce, mnoho z nich je rodinným dědictvím a tradují se z pokolení na pokolení. Doba velikonoční nás však nabádá ke střídmosti a očistě.
Pojďme se společně podívat na některé recepty, které splňují atributy lehkého a dobře stravitelného pokrmu, kterým si ostudu rozhodně neuřízneme.
Velikonoční nádivka s mandlemi
Tento recept získal na našem webu plných pět hvězd!
Je lehký, bezmasý, má báječnou chuť a čerstvá petrželka dodává pokrmu příchuť jarního počasí.
Tato nádivka vás nadchne!
Čerstvá šalvěj dodá tomuto skvostu nezaměnitelnou chuť. Řapíkatý celer skvěle doplňuje kombinaci kukuřice a ostatních ingrediencí a dokazuje, že je u nás tak trochu neprávem opomíjen.
V tomto receptu se skvěle snoubí chuť všech ingrediencí v kombinaci se sýrem.
Bez masa ani ránu
To není nic pro nás, říkají si teď možná mnozí z vás. Chceme pořádnou porci masa!
Dobrá, na našich stránkách máme pro každý chlupatý jazýček něco, nebojte se!
Koneckonců, vždyť můžeme nabízet jak bezmasou variantu, tak i tu pro milovníky masa, že? Všimněme si, že maso zde není hlavní složkou, i když chutí často dominuje.
Vždy bývá ve formě drobných odřezků či mleté, což symbolizuje pomyslné vymetání spíže a upotřebení všech zbytků.
Máte rádi uzené maso? Krásně vonící a libové bývá častou složkou receptů z našich krajů. Vyzkoušejte tento recept na Velikonoční nádivku s pivem.
A což takhle dát si Velikonoční nádivku s mletým masem? Návod na její přípravu naleznete v sekci video receptů, čímž ho zvládne i kuchařský elév.
Pro tento recept doporučujeme si maso nechat namlít ve svém oblíbeném řeznictví a pokud vlastníte mlýnek na maso, pak ještě lépe!
Chcete snad vyzkoušet něco exotičtějšího? Zkuste Nádivku na Díkůvzdání , která se tradičně podává ve Spojených státech k pečenému krocanu. Sice není velikonoční, ale chuťově je výtečná. Takže s chutí do toho a rozklikněte výše uvedený recept. Jsou v něm meruňky, pistácie a pekanové ořechy, které můžeme směle nahradit vlašskými.
Střídmost neznamená půst
Nezapomínejme, že Velikonoce jsou dobou postní. Střídmost napomáhá regeneraci organizmu a pomáhá zbavit se škodlivin, které jsme si v průběhu zimy nastřádali.
Dle křesťanské víry trvá 40 dní. V této době bychom se měli vyhnout masu teplokrevných zvířat, které bylo v minulosti nadstandardem. Od masa bychom se dokonce měli zcela oprostit o Popeleční středě a Velkém pátku a v tyto dny bychom se měli dosyta najíst pouze jednou.
Ryby jsou ale na místě. Ty bývávaly pokrmem chudých – kde jsou ty časy, viďte? Výjimkou jsou také neděle. Ty se do postní doby nepočítají.
Jsme nazýváni národem ateistů. Prosím. Některé obyčeje se však stále snažíme udržovat, i když se jejich původní smysl postupně vytrácí. Nemusíme hledat, pokud nechceme, významy náboženské. Můžeme ale objevit jejich smysl v tom, že jsou dobré pro člověka ze zdravotního hlediska.
Lidské tělo se totiž řídí stejnými zákony jako příroda. Můžeme s tím snad nesouhlasit, ale to je tak vše, co se s tím dá dělat.
Zdají se vám recepty příliš jednotvárné? Přizpůsobte si je.
Jaro a čerstvá zeleň nemusí být jen pro ty, kteří mají zahrádku či navštěvují farmářské trhy. Jaro je tu pro všechny! Jděte ven a natrhejte si mladé kopřivy, šťovík, pampelišky, sedmikrásky a přidejte je do svých výtvorů.
Je v nich život!
Radek Janev
Cukrářská škola
