Velikonoce

Velikonoce  jsou oblíbené jarní svátky a patří k nim tradiční  pečivo - beránek z piškotového těsta, mazanec, koblihy a Jidáše. Peče se ale i různé cukroví, které tvarem připomíná různé velikonoční symboly - slepičky, kuřátka, zajíčky, vajíčka…

Půst v současné době dodržují především opravdu věřící lidé, ale i u ateistů se některá tradiční velikonoční jídla a lahůdky servírují až o Velikonoční neděli.

Beránek

 Velikonoční beránek je tradičním velikonočním sladkým pečivem. Začal se péct jako symbol Velikonoc a skopového masa, které se v minulosti velmi často konzumovalo po skončení půstu. V minulosti se po skončení půstu před velikonočním  obdobím velmi často konzumovalo skopové maso, protože i v Bibli je pečeně z beránka jako obřadní jídlo před odchodem Židů z Egypta. Sladký beránek se v minulých dobách pekl nejdříve v chudších rodinách jako připomínka skopové pečeně, později se zvyk rozšířil vzhledem k  nedostatku skopového masa.Vznik tradice pečení beránka pochází z dávných dob, kdy si chudší lidé, kteří si nemohli dopřát maso z opravdového beránka, nahrazovali tento velikonoční symbol alespoň pečivem v jeho tvaru. Beránek s tradiční stuhou dnes o Velikonocích nechybí snad v žádné domácnosti, peče se nejvíce z piškotového, ale také z třeného nebo sladkého kynutého těsta.

Velikonoční beránek se peče ze sladkého těsta, většinou piškotového, do kterého se přidávají rozinky, kousky sladké želatiny nebo i kandované ovoce. Upečený beránek se často povrchově upravuje čokoládovou polevou. K pečení se využívá forma na velikonočního beránka. V současnosti se formy vyrábí v různých velikostech z mnoha materiálů.

Mazanec - velikonoční věnec

Mazanec – bochánek, nebo velikonoční věnec se peče nejvíce na Velikonoce. Používá se na něj sladké kynuté těsto, z kterého se peče i vánočka.

Nejstarší recepty na mazance a bochánky jsou z 15. století. V té době se do těsta nepřidával tehdy velmi drahý cukr, ale jen sladká smetana. V majetnějších rodinách se přimíchával i sladký tvaroh a koření, nejčastěji šafrán a hřebíček.

Původní staročeský velikonoční mazanec – v receptech ve starých kuchařských knihách nazývaný „koláč syrný Veliké noci“ - nebyl sladký. Připravoval se z většího množství vajec a nastrouhaného sýra, měl ale stejný tvar a znamení kříže na horní části jako současné sladké mazance. Receptů na mazance existuje mnoho, většinou se ale připravují ze sladkého kynutého těsta, do kterého se přidávají rozinky a mandle.

Velikonoční mazanec – bochánek - se tradičně pekl na Bílou sobotu. Podle toho, pro koho byl určen, se v minulosti lišilo jeho složení – pro čeledíny se pekl z obyčejného těsta, pro návštěvy se do těsta přidávaly rozinky a povrch se zdobil mandlemi.

V současné době se mimo rozinek a mandlí do těsta přidává například i kandované ovoce. Na horní části se před pečením těsto nakrojí do kříže a posype se nasekanými mandlemi.

Jidáše

Jidáše jsou další tradiční a oblíbené velikonoční pečivo z kynutého těsta. Jsou menší než mazanec a mají mnoho různých tvarů, které velmi často vychází z místních zvyků. Většinou jsou to různé spletené tenčí válečky nebo spirály. Podle křesťanských pověr symbolizují provaz, na kterém se oběsil Jidáš.

Koblihy

Koblihy jsou dalším tradičním velikonočním pečivem - kdysi se pekly především v období Masopustu. Nejčastěji se připravují z kynutého těsta, jsou ale i jiné, jednodušší a rychlejší recepty. Jako náplně se použiovají různé druhy marmelád.

Cukroví

Velikonoční cukroví nemá příliš dlouhou tradici, ale peče se stále častěji. Jeho základem jsou těsta, z kterých se peče cukroví na Vánoce, jen tvary jsou jiné a vychází z velikonočních symbolů – vajíčka, slepičky, zajíčka a dalších, které připomínají jaro. Správné velikonoční cukroví by mělo být skromnější než vánoční.