Nadýchaná pavlova

Každému milovníkovi sladkého se musí při pohledu na dort zvaný pavlova začít sbíhat sliny. Křehké, uvnitř měkké pusinky, právě ušlehaná šlehačka a čerstvé ovoce plné chuti, nejlépe lesní, které svou nakyslostí příjemně doplňuje sladký korpus. Když je navíc přelito ovocnou omáčkou, výsledek je neodolatelný. Nezáleží na tom, zda má pavlova podobu klasického dortu nebo mini dortíků, kdy servírujete každému jeden celý dortík, chutná vždycky skvěle. Tenhle nadýchaný dezert si rádi dáváme v restauracích a cukrárnách, proč ho ale nezkusit doma? 

Jeho příprava není zdaleka tak náročná, jak by se mohlo zdát. Nepotřebujete žádné speciální suroviny a v létě, když je dostatek ovoce, za něj ani příliš nezaplatíte. Pokud se ale rozhodnete péct (či vlastně sušit) pavlovu nyní, rozhodně vám to zpříjemní netrpělivé čekání na jaro a na léto.

Prohlédněte si tu krásku a řekněte, nepřipomíná vám něco nebo někoho? Může vám připadat jako obláček, kopeček sněhu nebo měkká vata. Pokud jste odpověděli, že je tento dezert lehký a elegantní jako půvabná baletka, pak jste se trefili do černého – podle jedné baletky byl pojmenován. Jeho historie je ale zamotanější, než by se mohlo na první pohled zdát…

Obrázek

Sněhová pusa hledá domov

Odkud asi může dezert pavlova pocházet? Pokud tipujete Itálii, Francii nebo Skandinávii, pak vás musíme zklamat. Obvykle se pavlova považuje za australský nebo novozélandský pokrm, a o tom, ve které z těchto dvou zemí se zrodila, se již několik desetiletí vedou spory. Nebudeme se do problematiky původu pavlovy pouštět podrobněji, koho by toto téma zajímalo, může si přečíst knihu novozélandské antropoložky Helen Leachové. Řekněme si jen, že osoba, po níž byl slavný dezert pojmenován, je Anna Pavlovna Pavlovová, nadaná baletka z Petrohradu. Ve 20. letech 19. století během svého turné navštívila mimo jiné Austrálii a Nový Zéland a na její počest prý byl vytvořen dezert, který je stejně nadýchaný a půvabný, jako byla sama baletka, která všem učarovala. Údajně to bylo v Perthu, anebo ve Wellingtonu. Australané i Novozélanďané si pavlovu oblíbili a i dnes je neodmyslitelnou součástí všech oslav i zpestřením všedních dnů. Oba národy jsou na ni také náležitě hrdé.

Nejnovější výzkumy Andrewa Paula Wooda a Annabelle Utrechtové však ukazují, že kořeny pusinkového dezertu sahají mnohem hlouběji do historie a také geograficky mnohem blíže k nám. Nejstarší recept na sušený krém z bílků podávaný se šlehačkou a ovocem našli v německé kuchařce z 18. století pod názvem Spanische Windtorte, což může znamenat, že do Německa se recept dostal ze Španělska, to však není potvrzeno. Jasné je další putování pavlovy – s německými emigranty přeplula oceán do Ameriky, kde se stala oblíbeným trumfem žen v domácnosti. Výrobce kukuřičného škrobu tiskl na papírové obaly svých výrobků populární recepty, a právě na krabici se škrobem se nejspíš recept na pavlovu dostal až na Nový Zéland. Ukazuje se tedy, že pavlova není ani australská, ani novozélandská, a že vznikla mnohem dříve, než vůbec slavná baletka tyto země navštívila.

Na původu pavlovy nám až tolik nezáleží. Důležitější je vědět, jak se připravuje, a na to se hned podíváme.

Obrázek

Recept na dort pavlova

Budeme potřebovat:

  • 4 bílky

  • 220 g moučkového cukru

  • 300 g čerstvého ovoce

  • 250 ml smetany ke šlehání

  • 2 lžíce škrobu

  • 2 lžičky jablečného octa

  • špetka soli

Postup:

Bílky jemně osolíme a v řádně odmaštěné míse na nízké otáčky šleháme. Správní konzistence sněhu na pavlovu je jemná, ale pevná, krémová, povrch lesklý a sníh musí tvořit špičky. Po částech přisypáváme a zašleháváme cukr, když je zcela vmíchaný, přidáme škrob a ocet a zlehka zapracujeme do sněhu, nyní už můžeme použít pouhou ruční metlu. Hotový krém rozprostřeme na pečicí papír, jímž jsme si vyložili plech, a dáme do trouby vyhřáté na 150°C, ihned po vložení plechu teplotu snížíme na 120°C. Pavlovu pečeme zhruba hodinu a půl nebo i déle, podle potřeby. Pavlova musí být na povrchu pevná a křupavá, ale uvnitř vláčná. Až do takového stavu dospěje, vypneme troubu, pootevřeme dvířka a necháme dort uvnitř vychladnout. Mezitím si vyšleháme se smetany šlehačku a omyjeme a případně pokrájíme ovoce. Na vystydlou pavlovu navrstvíme šlehačku a ovoce a podáváme.

Lenka Ambrožová

Cukrářská škola

V kapitolách a lekcích najdete vše, co potřebujete znát a vědět o kuchyni, surovinách i samotném vaření.
Zbožíznalství
Hledejte v našem obsáhlém slovníku

Kuchařův rádce

Rady, tipy, triky... Pokud se vám v kuchyni něco nepovedlo, nebo chcete jen poradit, rádce je tu pro vás.