Gastroslovník

Americká zálivka do salátů. Základem jsou chilli papričky, majonéza, worchesterská omáčka, nové koření a pažitka.

Latinský název pro mořskou rybu, která se česky jmenuje tuňák. Tato ryba patří do čeledě makrelovitých (Scombridae) a má mnoho druhů jen mírně se lišících. Například tuňák obecný dosahuje délky až 5 m a váhy kolem 900 kg. Anglicky se jmenuje Tunny (Tuna), francouzsky Thon, německy Thunfisch (Thun), italsky Tonno, španělsky Atún (Melva, Cimarrón), portugalsky Atum, švédsky Tuna (Tonfisk), dánsky Tunfisk (Tun), finsky Tonnikala, norsky Tunfisk (Storje, Makrellstorje), holandsky Tonijn, řecky Tónnos (Tónos), turecky Orkínos (Orkinoz), rusky Tuněc, chorvatsky Tuna (Tunj, Tun, Tunja, Trup), japonsky Kuromaguro. Asi poloviční je tuňák žlutoploutvý (Thunnus albacares) – anglicky Yellowfin tuna, francouzsky Albacore, německy Gelbflossenthun, španělsky Rabil, rusky Želtoperyj tuněc (Albakora), nebo tuňák velkooký (Thunnus obesus) – anglicky Bigeye, francouzsky Thon ventru, německy Grossaugenthun, španělsky Patudo a rusky Bolšeglaznyj tuněc. Dosahuje váhy 200 kg. Mezi nejmenší tuňáky patří tuňák černý (Thunnus atlanticus) a tuňák bílý (Thunnus alalunga). Poněkud odlišný je tuňák zvaný palamida nebo pelamida (viz Sarda sarda). Všechny tuňákovité ryby mají chutné (poměrně tučné) maso a dají se upravovat na mnoho způsobů. Často je tuňák na trhu uzený, ale je možné jej konzervovat i mnoha jinými způsoby, například solit nebo nakládat do oleje. Vařené, dušené nebo pečené maso tuňáka má výrazné aroma. Doporučuje se pro tento účel tuňáka vykostit a maso nakrájet na plátky podobné steakům.

Švýcarský sýr z kravského mléka, polotučný, jemné bylinkové chuti.

Německé jelito. Také pod názvem Rotwurst.

Latinský název pro sladkovodní rybu, která se česky jmenuje lipan podhorní. Anglicky Grayling, francouzsky Ombre, německy Äsche (Gräsling, Äschling, Mailing, Springer, Strommaräne), italsky Temolo, španělsky Tímalo, švédsky a norsky Harr, dánsky Stalling, finsky Harjus, holandsky Vlagzalm, rusky Charjus. Lipana lze snadno rozeznat podle typické vysoké hřbetní ploutve (praporce). Má chutné bílé maso, které je na trhu dosti vysoce ceněno. Tvrdí se o něm, že má „okurkové“ aroma.

Latinský název pro mateřídoušku. Tato drobná bylina patří mezi hluchavkovité, podobně jako tymián, je vlastně jeho divoce rostoucí sestrou. Málokdo ví, že mateřídouška je dobrým kuchyňským kořením, které bylo ve staročeské kuchyni hojně využíváno. Hodí se do sekaných mas, ke zvěřině, do hrachových a fazolových pokrmů, do salátů a omáček. Také do vaječných omelet a zeleninových polévek se mateřídouška hodí. Vhodná je zejména do tučnějších a hůře stravitelnějších pokrmů. Anglicky Thyme serpyl, francouzsky Serpolet, německy Quendel (Feldthymian), italsky Serpolino, španělsky Serpol.

Latinský název pro koření, jež se česky jmenuje tymián. Tato rostlina patří mezi hluchavkovité, podobně jako bazalka, oregano apod. Anglicky a francouzsky Thym, německy Thymian, italsky Timo, španělsky Tomillo. Toto koření tvoří základ „bouquet garni“ – Chuť drobných lístků je jemně nahořklá, voní silně a omamně. Používá se především do polévek, dušených pokrmů, k pečení masa nebo do drůbežích nádivek. Vaří se spolu s pokrmem a činí pokrm stravitelnějším.

Francouzská (provensálská) specialita, zapékané brambory se zeleninou a rybou. Stejně se jmenuje i speciální nádoba (forma), v níž se pokrm zapéká.

Čínský výraz v transkripci „pinyin“ pro sladkokyselé pokrmy. Česká transkripce je Tchien suan, anglická transkripce je T’ien suan. Z tohoto výrazu zřejmě vznikl zkomolením mezinárodní název Dim sum.

Čínský název v transkripci „pinyin“ pro tradiční kantonskou specialitu, vepřové maso máčené v těstíčku a smažené na oleji. Podává se s dušenou zeleninovou směsí, která má sladkokyselou chuť. Anglická transkripce je T’ien suan chu lao jou. Tento pokrm se objevuje také pod názvem Gulao Rou.