Nákup na farmářském trhu
Farmářské trhy se staly za několik let své existence velmi oblíbené a jejich počet se neustále zvyšuje. Prodej na těchto trzích má svá poměrně přísná pravidla, podle kterých by se zde měly prodávat jen skutečně kvalitní potraviny, ale i tak je určitá obezřetnost nutná.
Kuchařská škola
Trvalo to jen několik let a farmářské trhy jsou už pevnou součástí náměstí, nábřeží a mnoha dalších míst v různých městech. Některé dny v týdnu, ale především v sobotu, farmáři staví své stánky, a i na nich je vidět, že obchod se svými produkty berou vážně a že se jim vyplácí. Doba, kdy zboží prodávali jen ze skládacího stolečku je pryč. V současnosti už jsou vybaveni chladícími vitrínami, mrazáky i speciálními prodejními auty.
Trhů je stále víc
V roce 2010 na podzim bylo týdně v celé republice jen 24 farmářských trhů, o rok později už se jich každý týden konalo osmdesát! V současné době je počet trhů ještě větší – například jen v Praze se farmářský sortiment pravidelně prodává na třiceti místech a padesát trhů probíhá v dalších městech většinou i několikrát týdně. Pokud k těmto pravidelným trhům připočteme i ostatní, které se pořádají jen občas nebo při nějakých akcích, bude jejich konečný počet přibližně 250. S takovým vývojem na začátku asi nikdo z pořadatelů trhů ani farmářů nepočítal…
Každý rok se prodlužuje i období, v kterém se farmářské trhy konají. Svým způsobem to ovlivňuje i modernější vybavení prodejců, a samozřejmě také počasí.
Nabídka se rozšiřuje
Na začátku nebyla nabídka nijak velká a farmářské trhy se musely vypořádat i s obchodníky se zbožím, které mělo původ v nejbližším supermarketu. V současnosti je zde již nepotkáme a sortiment odpovídá tomu, co zákazníci na farmářském trhu očekávají. Je to především ovoce a zelenina, džemy a marmelády, med, mléčné výrobky, pečivo, sýry a uzeniny, vzhledem k chladicí technice se na trzích už ale prodává i maso, drůbež a ryby. Vše je maximálně čerstvé – už jenom proto, že se stánek na každém trhu v podstatě úplně vyprodá… Příležitost na trzích našli i prodejci občerstvení, a tak si dnes můžete během nakupování dát klobásu, polévku, guláš, pivo, víno nebo kávu i se zákuskem. Z trhu si domů odneseme i květiny.
Základní pravidla nákupu na farmářském trhu
Pro nakupování na farmářském trhu platí několik základních pravidel. Pokud podle nich budete postupovat, vždy se domů vrátíte naprosto spokojeni.
- Kvalita – Zkoumat, jestli je zboží čerstvé, na farmářském trhu opravdu nemusí – jiné se tam snad ani neprodává. Pokud ale na trh jdete až někdy v odpoledních hodinách, svítí slunce a je teplo, pak především u mléčných výrobků, sýrů, masa a uzenin určitou opatrnost při výběru zachovejte, a to když zboží je v chladící vitríně
- Cena – Zboží se na trzích prodává za ceny, které jsou poněkud vyšší než třeba v supermarketu – ale kvalita jim odpovídá. V každém případě je dobré si tržiště nejdřív celé projít, porovnat zboží a ceny u jednotlivých stánků a pak teprve začít nakupovat. U většiny stánků se vám může podařit nakoupit levněji s blížícím se koncem trhu.
- Peněženka a nákup – Místa, kde se soustředí větší množství lidí, jsou oblíbeným místem kapsářů a různých zlodějíčků – a farmářské trhy mezi taková místa patří také. Dávejte si tedy pozor na peněženku, mobilní telefon a další cennosti. Hlídejte i obsah svého košíku nebo tašky, aby se vám nestalo, že jste nakoupili pro někoho jiného…
Cena odpovídá kvalitě…
Na farmářských trzích se dnes nabízí a prodává skutečně už jen kvalitní a čerstvé zboží. Různé nepoctivé obchodníky se zbožím pochybného původu zákazníci z trhů svým nezájmem vytlačili, protože se velmi rychle naučili rozeznávat a kupovat čerstvé a kvalitní zboží. Jeho cena je sice stále vyšší, než by si mnozí představovali, ale v tomto případě víc než kde jinde platí, že za kvalitu si prostě připlatíme.
Kvalita je hlídaná
Každý prodej musí mít svoje pravidla a mají je i farmářské trhy. Státní veterinární správa České republiky zpracovala k prodeji na farmářských trzích deset zásad a inspektoři jejich dodržování pravidelně kontrolují.
Zásady Státní veterinární správy ČR pro prodej na farmářských trzích
1. Chovatelé mohou prodávat produkty zvířat z vlastního chovu, které nebyly získány ve schváleném a registrovaném, popřípadě jen registrovaném výrobním podniku a to za těchto podmínek:
- maso z drůbeže a králíků (musí být vykucháno, u králíků nesmí být oddělená hlava) maximálně z 10 kusů týdně, maso musí být uloženo při teplotě maximálně 4 °C; maso musí být čitelně označeno nápisem „Maso není veterinární vyšetřeno – určeno po tepelné úpravě ke spotřebě v domácnosti spotřebitele“,
- syrové mléko a smetanu pomocí prodejního automatu (automat musí být registrován u Krajské veterinární správy),
- čerstvá, prosvícená a označená vejce s uvedením jména a adresy chovatele v maximálním množství 60 kusů jednomu konečnému spotřebiteli,
- včelí produkty od včelstev ze stanovišť ve stejném kraji jako trh, označené jménem, příjmením a adresou chovatele a u medu druhem a množstvím,
- živé ryby (usmrcování a další opracování ryb musí být nahlášeno příslušné Krajské veterinární správy 7 dní předem).
2. Je nepřípustné prodávat maso z domácí porážky provedené v hospodářství (mimo drůbeže a králíků) a výrobky z tohoto masa.
3. Ostatní prodejci potravin a surovin živočišného původu musí zajistit, aby jimi prodávané potraviny a suroviny byly získány ve schváleném a registrovaném, popřípadě jen registrovaném podniku. Jejich povinností je udržovat je při stanovených teplotách. Prodejce je povinen tuto teplotu kontrolovat:
- 7° C pro maso vepřové, hovězí, skopové a velké zvěře,
- 4° C pro maso drůbeže, králíků a drobné zvěře,
- 3° C pro vnitřnosti,
- 5 – 18° C pro vejce (nekolísavá teplota),
- 4 – 8° C pro mléčné výrobky jiné než UHT, sterilované a sušené,
- 0° C pro čerstvé chlazené ryby (teplota tajícího ledu),
ostatní výrobky musí být uloženy při teplotách stanovených výrobcem.
4. Pro potraviny podle bodu 3 musí být k dispozici viditelná informace o jejím názvu, množství a datu použitelnosti nebo datu minimální trvanlivosti. Prodávající musí být vždy schopen na místě doložit původ produktů.
5. Označení „domácí“ v názvu potraviny je nepřípustné.
6. Prodávat potraviny s prošlou dobou použitelnosti je nepřípustné.
7. Potraviny musí být po celou dobu uvádění do oběhu chráněny před jakoukoli kontaminací a před přímým vlivem klimatických podmínek.
8. Všechny předměty a zařízení, které přicházejí přímo do styku s potravinami, musí být čisté a nesmí představovat nebezpečí kontaminace, dopravní prostředky a nádoby používané pro přepravu potravin musí být udržovány v čistotě a v dobrém stavu.
9. Osoby manipulující s potravinami musí dodržovat požadavky na osobní hygienu a musí nosit čistý oděv, při prodeji nebalených potravin, zejména masa, musí být k dispozici zdroj pitné vody k mytí rukou.
10. Potravinářské a jiné odpady musí být z prostor, kde se nacházejí potraviny, co nejrychleji odstraňovány, aby nedocházelo k jejich hromadění, a nesmí představovat přímý ani nepřímý zdroj kontaminace.
Úroveň farmářských trhů je v současné době už opravdu velká. Určitě je to dáno především prodávajícími a zákazníky, možná se na tom nějakým způsobem podílí i zásady veterinární správy a kontroly. Je ale zvláštní, že stejnou pozornost úřady nevěnují jiným obchodníků. Kdyby tomu tak bylo, pak by přece mnoho kamenných obchodů a tzv. super a hypermarketů nemohlo velmi často nabízet zboží, které už si nikdo nekoupí ani s tou největší slevou…