Hrdloploutví

Je rozšířená od Špicberk po západ Velké Británie, vyskytuje se u grónského a severoamerického pobřeží. Treska obecná je dravá ryba, žije poblíž dna moře. Za kořistí se vydává do vod otevřeného moře. Ryby mají tři hřbetní ploutve. Hřbet je hnědozelený s tmavými skvrnami, břicho je světlejší. Ústa mají spodní postavení. Treska obecná dorůstá do délky 2m, většinou měří jen 80cm. Ryby se prodávají čerstvé nebo mražené, maso je velmi chutné. Konzumují se i tresčí jikry, uzené nebo zpracované na pastu. V jižní Evropě a ve Skandinávii je oblíbená sušená treska – buď solená a následně sušená, nebo jen sušená na vzduchu.   Podobný význam jako treska obecná má v severním Tichomoří treska aljašská ( Gadus macrocephalus ), která dorůstá do délky 1,15m a v Rusku treska polární ( Boreogadus saida ).

Je rozšířená od Islandu po pobřeží severního Španělska, vyskytuje se u atlantského pobřeží USA. Charakteristickým znakem tresky jednoskvrnné je tmavá postranní čára s tmavou skvrnou nad prsní ploutví. Ústa mají horní postavení, jsou bezvousá. Ryby dorůstají do délky 1,10cm, většinou měří jen 75cm. Treska jednoskvrnná nemá tak velký význam pro rybolov, jako příbuzná treska obecná. Prodává se čerstvá nebo mražená, vhodná je zejména ke smažení a pošírování.

Je rozšířená od Špicberku po Biskajský záliv, vyskytuje se u atlantského pobřeží Severní Ameriky. Žije jak u mořského dna, tak v otevřeném moři. Treska tmavá dorůstá do délky 1,20m a dosahuje hmotnosti asi 30kg. Ryby mají ústa horního postavení. Maso je libové, hnědošedé. Tepelnou úpravou získá světlou barvu. Nejvhodnějším způsobem úpravy je smažení, nejlépe vynikne aroma masa. Treska tmavá je k dostání i konzervovaná, naložená v oleji.

Vyskytuje se v severovýchodním Atlantiku, v Severním moři a v úžinách Skagerrak a Kattegat. Charakteristickým znakem tresky Pollak je v přední části nahoru vyklenutá postranní čára. Ryby dorůstají do délky max. 1,30m, většinou měří asi 80cm. Maso je čistě bílé, vhodné ke smažení. Méně často se také pošíruje nebo dusí. Čerstvá treska Pollak se ve střední Evropě prodává jen málokdy.

Vyskytuje se podél pobřeží severního Tichomoří. Hojně se loví a dosahuje vysokých výnosů. Treska pestrá dorůstá do délky max. 90cm. Maso je vhodné ke smažení. Jen málo vylovených ryb se do obchodní sítě dostane v čerstvém stavu, maso se prodává většinou mražené.

Je rozšířená od Islandu po Portugalsko. Patří k nejlepším mořským rybám. Typickým znakem tresky Merlan je černá skvrna na bázi prsní ploutve. Ryby dorůstají do délky max. 70cm, většinou měří jen 40cm. Maso je bílé, křehké, s jemným aroma. Hodí se k pošírování a smažení.

Je rozšířená od jihu Skandinávie po sever Maroka, vyskytuje se také v severozápadním Středozemním moři a v Jaderském moři. Treska příčnopruhá nemá větší hospodářský význam. Ryby dorůstají do délky max. 45cm, většinou se prodávají o délce do 30cm. Ústa jsou spodního postavení s jedním vouskem. Maso je křehké, poměrně citlivé. Hodí se k dušení, vaření v páře, pošírování a do polévek. Čerstvá treska příčnopruhá skvěle chutná usmažená na másle. Čerstvé ryby jsou ale k dostání jen málokdy.

Vyskytuje se v severním Atlantiku, s výjimkou norského pobřeží se loví jen málo. Žije u skalnatého dna v hloubkách od 100 do 400m. Poznávacím znakem mníkovce bělolemého je spojená, dlouhá hřbetní ploutev, oddělená od ocasní ploutve jen malým vykrojením. Tělo ryb je zbarvené hnědošedě, břicho je světlejší. Hřbetní a řitní ploutev mají na okraji černý lem. Ryby dorůstají do délky 1m, většinou měří jen 40cm. Maso je vhodné na všechny způsoby tepelné úpravy, zejména k pošírování. V norsku se mníkovec bělolemý také suší na vzduchu. Ve střední Evropě se jen zřídka prodává čerstvé maso, pokud ano, tak filetované.

Je rozšířený od Barentsova moře a Islandu po Biskajský záliv. Ojediněle se vyskytuje také v západním Středomoří a v severozápadním Atlantiku. Hlavní oblasti výlovu mníka mořského jsou v severním Atlantiku. Tělo ryb je protáhlé, na bradě je malý vousek. Hřbetní ploutve jsou dvě, zadní ploutev odpovídá asi polovině délky těla. Hřbet je zbarvený tmavě, hnědozeleně, jsou na něm skvrny. Břicho je světlejší. Ryby dorůstají do délky max. 2m a dosahují hmotnosti 30kg. Většinou měří do 1,80m. Maso mníka mořského má hrubší strukturu. Prodává se většinou čerstvé a filetované nebo mražené. Filetovaný mník je vhodný ke smažení a fritování. Patří k cenově výhodnějším mořským rybám.

Je rozšířený od severního Norska a jižního Islandu až po jihozápadní pobřeží Irska. Jedná se o hlubinnou rybu, zdržuje se v hloubkách od 200 do 1500m. Mník modrý má štíhlé, úhořovité tělo a velké oči. Ryby dorůstají do délky max. 1,50m. Maso je libové, pevné, bílé. Filetovaný mník modrý je vhodný ke smažení na másle a k dušení. Při dušení v troubě je třeba přidat tuk.   Menší hospodářský význam má mník středomořský. Pouze regionální význam má mník třívousý, jeho maso ale nemá dlouhou trvanlivost. Oba druhy ryb mají velmi chutné maso.