Ostatní mlži

Je rozšířená od Norska po Kanárské ostrovy včetně celého Středozemního moře. Čerstvé hřebenatky víčkovité se do vnitrozemí dostávají jen málokdy, většinou se prodávají mražené nebo konzervované. Obě lastury jsou rovnoměrně vypouklé, mají hnědočervené zbarvení s lehkým mramorováním. Žebra na povrchu lastur jsou zaoblená. Lastury dosahují délky max. 10cm. Maso a tzv. corail (oranžová vajíčka mušlí) se hodí ke smažení na másle.

Je rozšířená kolem Japonska od středního Honšú po Kjúšú. Hřebenatka ušlechtilá žije v hloubkách do 20m, chová se také v akvakulturách. Schránka měří v průměru do 15cm. Na povrchu lastur je asi 20 žeber, ouška jsou výrazně asymetrická. Maso hřebenatek ušlechtilých se v Japonsku považuje za vekou delikatesu, v syrovém stavu se používá k přípravě sushi. Vhodným způsobem tepelné úpravy je také smažení v těstíčku z tempury.

Jedná se o tichomořský druh, rozšířený podél chilského a peruánského pobřeží. Hřebenatka purpurová žije v pásmech s písčitým a bahnitým dnem do hloubky 90m. Na lasturách je 25 žeber, 7 z nich je zaoblených, výrazněji vyvinutých. Na vnitřním okraji lastur je širší, silně purpurově zbarvený lem. Maso a corail hřebenatek purpurových se hodí ke smažení nebo gratinování.

Jedná se o americký druh hřebenatky. Hřebenatka uzlovitá je rozšířená od jihu atlantského pobřeží USA přes Karibik až po Brazílii. Charakteristickým znakem těchto hřebenatek jsou uzlovité výrůstky, přerušující paprsčitá žebra na povrchu lastur. Schránka je nerovnoměrně tvarovaná,  měří v průměru od 7 do 15cm. Vhodným způsobem tepelné úpravy je smažení, zapékání nebo gratinování.

Vyskytuje se u západního pobřeží Severní Ameriky, žije v hloubce do 35m. Zbarvení hřebenatky aljašské je variabilní, nejčastěji od růžové po žlutou. Lastury jsou téměř kulaté, ouška u zámku chlopní jsou výrazně asymetrická. Vhodným způsobem tepelné úpravy je smažení a grilování.

Je rozšířená v Atlantském oceánu, vyskytuje se také v západních částech Středomoří. Srdcovka jedlá se loví zejména u pobřeží Nizozemska, Velké Británie, Francie, Španělska a Portugalska. Obě lastury jsou silně vypouklé, mají srdcovité obrysy, podélně probíhající žebra a žlutavé zbarvení. Dosahují šířky jen 5cm. Vhodným způsobem tepelné úpravy čerstvých srdcovek je vaření v páře, lze je také použít při  přípravě nádivek.

Je rozšířená v celém Atlantském oceánu a Středozemním moři. Srdcovka ježatá je oblíbená především ve Francii. Schránky dosahují průměru asi 8cm, mají podélné rýhování. Zbarvené jsou od slonovinově po špinavě bílou. Okraje lastru jsou červenohnědé, mají ostnité, ježovité výrůstky. Ve Francii se tyto srdcovky nejčastěji konzumují syrové, vhodným způsobem tepelné úpravy je vaření v páře. Maso se hodí také k marinování.

Je rozšířená v Indopacifiku, z kulinářského hlediska je důležitá především v Japonsku. Schránky jsou zbarvené bíle až slonovinově bíle, struktura povrchu je rovnoměrně žebrovitá. Lastury dosahují průměru 6-9cm. Tyto srdcovky se konzumují syrové nebo vařené, chutí připomínají kuřecí maso.

Je nejčastěji se vyskytujícím druhem zaděnkovitých. Zaděnka jedlá je rozšířená v Atlantském oceánu a v celém Středomoří. Zdržuje se na písčitém dně v hloubce do 100m. V akvakulturách se tento druh chová v Itálii, Francii a ve Španělsku, u Středozemního moře a podél francouzského pobřeží Atlantiku se běžně prodává na trzích s rybami a mořskými plody. Zaděnka jedlá je poměrně velká, poznávacím znakem jsou výrazná soustředná žebra na povrchu lastur. Lastury jsou pokryté výrůstky, které se nacházejí nejméně na jedné straně žeber. Zbarvení lastur je béžové až světlohnědé s trochu tmavšími, radiálními pruhy. Schránky dosahují šířky asi 7cm. Zaděnka jedlá patří k velmi chutným mlžům, může se konzumovat i v syrovém stavu. Vhodným způsobem tepelné úpravy je dušení, gratinování nebo grilování v lasturách. Maso se hodí i do nádivek. Doba tepelné úpravy nesmí být příliš dlouhá, ztratilo by se jedinečné aroma.

Je hojně rozšířená v celé oblasti Středozemního moře. Žije v mělkých úsecích pobřežních vod s písčitým nebo štěrkovým dnem. Zaděnka slepičí má velký komerční význam zejména v Itálii, do vnitrozemí se dováží mražená nebo konzervovaná. Schránky mají téměř kulatý tvar, dosahují průměru max. 5cm. Na povrchu lastur  je 10 až 21 radiálních žeber a mnoho menších žeber se nachází v meziprostorech. Maso je křehké, má vynikající chuť. Vhodným způsobem tepelné úpravy je dušení v páře, zaděnky tohoto druhu se používají také na přípravu polévek nebo jsou oblíbené v kombinaci s těstovinami.