Vánočka

Vánočka má velmi dlouhou historii. V minulosti se jí říkalo také „húska“ nebo i „calta“, a i v současné době má v některých oblastech další různá pojmenování – například pletenice, štědrovnice, pletanka, štráfka, štrucla nebo ceplík. Nejčastěji se peče na Vánoce.

Vánočka se připravuje z kynutého těsta a podle použitého tuku se pak dělí na

• tukové vánočky – těsto je lehčí, vánočka po upečení vyšší a nadýchaná
• máslové vánočky – těsto je tužší a těžší, používá se větší množství droždí. Vánočka je většinou nižší a méně nadýchaná než tuková, chuťově je ale lepší. V některých receptech se část másla nahrazuje margarínem

Dia vánočky jsou určené pro diabetiky a neobsahují cukr.

Vánočka se konzumuje samotná, případně s máslem, medem, marmeládou, džemem nebo i povidly, máčí se také do mléka, kakaa i kávy.

Těsto na vánočku

Vánočka se peče z kynutého těsta, do kterého se často přidávají rozinky nebo mandle.

Základní kynuté těsto na vánočku se skládá z

• mouky
• vajec
• mléka
• droždí
• másla nebo jiného tuku
• rozinek
• mandlí
• vanilky
• cukru
• soli

Pletení vánočky

Tvarem by vánočka měla připomínat malého Ježíška, který je zabalený v peřince. Správně se plete z 9 pramenů. Spodní čtyři symbolizují oheň, vodu zem a vzduch, prostřední tři rozum, cit a vůli člověka, horní dva poznání a lásku.

Vánočky se pletou dvěma způsoby – z devíti pramenů postupně ze čtyř, tří a dvou pramenů naskládaných na sebe, nebo najednou ze šesti částí.

Klasická vánočka z devíti pramenů se plete postupně. Jako první je základ ze čtyř částí, který je na plechu potřeba mírně promáčknout, aby na něm držela prostřední vrstva ze tří pramenů, upletená jako cop. Horní dva prameny se pouze stočí do spirály. Na okrajích se všechny tři vrstvy přimáčknou k sobě a zasunou pod vánočku. Jednotlivé vrstvy se musí důkladně potřít vaječným žloutkem, který se rozšlehá s trochou mléka. Před pečením se ještě vánočka může vyztužit špejlemi.

Pletení vánočky ze 6 pramenů

Videorecept na tradiční českou vánočku