Zbožíznalství

Sušený salámek vyrobený z vepřového masa. Na povrchu salámku je křupavá krusta z drceného černého pepře. Saucisson sec au poivre měří 15cm a široký je 5cm. Podává se nakrájený na tenká kolečka spolu s klobásou či salámem v bílém obalu.

Velmi oblíbený salám, obalený aromatickými sušenými bylinkami, např. rozmarýnem, tymiánem, estragonem, fenyklem nebo majoránkou. Je vyrobený z vepřového masa, měří 15cm a široký je 5cm. Nejčastěji se podává se zelenými olivami.

Tato verze standardního salámu Saucisson sec obsahuje vlašské ořechy. Salám je vyrobený z vepřového masa a tuku, přidáním ořechů získá příjemnou chuť i konzistenci. Někdy se do masové směsi přidávají lískové ořechy. Saucisson sec aux noix měří 18cm a široký je 5cm. Podává se nakrájený na plátky.

Jedná se o klobásu salámového typu. Je vyrobená z oslího masa. Saucisson sec d´ane je k dostání především v létě na farmářských trzích. Klobása měří 20cm a široká je 6cm. Podává se nakrájená na tenké plátky.

Klobása vyrobená z libového koňského masa, někdy s přidáním vepřového tuku. Saucisson sec de cheval měří 20cm a široká je 9cm. Klobása je běžně k dostání v prodejnách a na farmářských trzích. Podává se nakrájená na plátky.

Horská sušená klobása vyrobená z masa tučných vepřů, okořeněná celým pepřem. Klobása se vyrábí v šesti různých velikostech. Typická délka je 16cm a šířka 3,5cm. Konzumuje se nakrájená na plátky.

Klobása vyrobená z masa divokých prasat, které je libové a má příjemnou chuť. Saucisson sec de sanglier měří 18cm a široká je 4,5cm. Klobása se podává nakrájená na plátky.

Tento Rohwurst se vyrábí z vepřového masa, které se nejdříve nakládá a potom udí. Saucisson Vaudois se zpravidla vaří a konzumuje horký. Existuje i sušená varianta, určená ke konzumaci zastudena. Saucisson Vaudois měří 17cm a široký je 7cm.

Saveloy je jemný červený párek, výrazně kořeněný, vyrobený z vepřového masa. Párek je uzený, dnes se vyrábí především průmyslově. Masová směs se naráží do syntetických střívek. Saveloy měří 20cm a široký je 3cm. Podává se smažený v těstíčku.

Jedná se o australské vepřové párky, obvykle vyráběné z levnějších přísad. Prodávají se smažené v těstíčku, napíchnuté na špízu. Párky Saveloy jsou dlouhé 20cm a široké 2cm. Z kvalitnějších surovin se vyrábějí novozélandské párky, jsou i větší a často se prodávají čerstvé. Tyto párky se vaří až před podáváním.

SBRINZ je velmi tvrdý sýr původem ze Švýcarska. Původ a historie Sbrinz je někdy označován jako nejstarší evropský sýr. Některé keltské pozůstatky z doby před naším letopočtem naznačují, že bychom předchůdce sýru Sbrinz mohli najít již v této době. Jiné prameny uvádějí, že je tento sýr zmíněn až v roce 70 n. l., a některé zase uvádí dokumenty z roku 1530. Jisté však je, že tradice švýcarského Sbrinzu sahá minimálně několik set let nazpátek. Vzhled, chuť, vůně… Sbrinz má kulatý tvar, průměr 50-70 cm, výšku 14 cm a hmotnost 20-45 kg. Sýrové těsto je drobivě suché, pevné. Má světle žlutou barvu až barvu slonové kosti. Kůra je pevná, suchá, zlatožluté až hnědé barvy. Tento sýr je pikantní, výrazný a aromatický. Obsah tuku v sušině je 45 %.  Výroba Tento sýr sevyrábí se z kravského mléka, které se za stálého míchání zahřívá a sráží syřidlem. Sýřenina se harfou řeže na stejné kousky a tím se zároveň odděluje syrovátka. Poté se těsto ukládá do solné lázně na 18 dní a ještě další 2 měsíce sýr odpočívá při teplotě 18 °C. Tím dojde ke ztrátě velkého množství vody a tuku. Nakonec sýr vyzrává dalších 16-22 měsíců. Použití sýru Sbrinz v gastronomii Sbrinz se dobře taví, je proto vhodný jak k zapékání pokrmů, tak i ke zjemnění omáček a polévek. Ve švýcarské kuchyni se také často používá jako náhražka parmezánu. Dostupnost a skladování K dostání je tento sýr pouze ve specializovaných prodejnách. Uchovává se v chladničce, zabalený do pergamenu a děrované hliníkové fólie.

Jedná se o italské označení blízkého příbuzného humra evropského – humra severského. Humr severský má maso vynikající chuti, patří k oblíbeným mořským lahůdkám. Na jídelníčcích restaurací i mimo Itálii se scampi stále častěji objevují, není však jisté, zda jde o humra severského či o některý z druhů velkých krevet. Ve vyloupaném stavu jsou si tito živočichové velmi podobní, často jsou zaměňováni.

SCHABZIGER, nebo také Sap sago, je tvrdý sýr původem ze Švýcarska. Původ a historie Po dlouhá staletí je tento produkt Švýcarské kultury vyráběn podle receptu mnichů z Glarus. Záznamy naznačují, že jeho výroba začala již v 8. století. Jedinečnost tohoto sýru spočívá i v tom, že již v roce 1463 získal ochrannou známku receptury, byl opatřen razítkem, a tím se stal jedním z nejdéle takto chráněných sýrů na světě. Vzhled, chuť, vůně… Schabziger váží jen 200 g. Těsto je pevné, bez kůrky. Obsah tuku v sušině je 1 %. Tento sýr má výraznou intenzivní chuť. Voní po pískavici. Výroba Tento sýr se vyrábí z odtučněného kravského mléka, které se zahřívá v kotlích a k němuž se přidávají bakterie kyseliny mléčné. Mléčná bílkovina se sráží a od tekutiny se odděluje sýřenina. Po 4-1 týdnu zrání se sýr strouhá a solí. Další 3 měsíce sýr dozrává v silech. Zde se lisuje pod zátěží, ztrácí tak vlhkost a získává trvanlivost. V této době získává sýr zelenou barvu. Přidává se do něj mletá pískavice a vtlačuje se do forem ve tvaru válce. Použití sýru Schabziger v gastronomii Nastrouhaný sýr se přidává do omáček a polévek nebo do bramborových či nudlových pokrmů. Lze jím jídlo i posypat. Používá se také k dochucování pokrmů. Dostupnost a skladování Schabziger je k dostání pouze ve specializovaných obchodech. Uchovává se v chladničce, dobře zabalený do pergamenu a děrované hliníkové fólie.  

Schwarzwurst je tmavé až černě zbarvené vepřové jelito. Vyrábí se z vepřového masa, tuku, strouhanky a cibule. Směs se koření česnekem, tymiánem, hřebíčkem a muškátovým oříškem. Hmota se nejdříve vaří, potom plní do střívek, suší a udí. Schwarzwurst je dlouhý 30cm a široký 4cm.

Sedanini jsou těstoviny ve tvaru lehce ohnutých trubiček.

Sedmikráska patří mezi léčivé rostliny. Obsahuje sapony, slizy a vitamin C. Působí protizánětlivě a dezinfekčně. Poupata můžeme naložit jako kapary, kvítky používáme na ozdobu moučníku a mladé lístky se hodí do zeleninových salátů.

Jedná se o pšeničný výrobek, který nahradí maso. Seitan je k dostání vakuově balený jako maso, nakládaný, přírodní nebo ochucený zeleninou a kořením. Používáme jej stejně jako čerstvé maso, můžeme jej péci, dusit i smažit. Seitan neobsahuje živočišné tuky ani chemická a konzervační činidla.

Je rozšířená v celém Středozemním moři, ve východním Atlantiku se vyskytuje od Biskajského zálivu až po Maroko. Žije v úsecích s písčitým dnem v příbojovém pásmu, objevuje se v početných populacích. Sekerenka trojhranná patří spíše k malým mlžům. Schránka je nepravidelně tvarovaná, trojúhelníková. Dosahuje šířky 3-4cm. Sestává ze dvou hladkých lastur, pískové až namodralé barvy. Výtěžek masa je nízký, jeho chuť je však vynikající. Podává se syrové nebo dušené.

SELLES-SUR-CHER je měkký sýr původem z Francie. Původ a historie Tento sýr pochází se Sologne ve střední Francii, poprvé se začal vyrábět v 19. století. Vzhled, chuť, vůně… Sýr má tvar kulatého bochníčku o průměru 9 cm, výšce 2,5-3 cm a hmotnosti 150 g. Těsto je velmi pevné, bílé. Povrch tvoří popel a namodrale bílá plíseň. Obsah tuku v sušině je 45 %. Tento sýr má ořechovou chuť a voní decentně po kozím mléce. Výroba Selles se vyrábí z kozího mléka, které se sráží malým množstvím syřidla. Sýřenina se plní do forem, ze kterých může odtékat syrovátka. Po vyjmutí z forem se do sýru vtírá směs soli a rostlinného popela. Doba zrání je 10 dní až 3 týdny. Použití Seller-sur-Cher v gastronomii Selles-sur-Cher se podává jako dezert na závěr stolování. Dostupnost a skladování Je k dostání ve specializovaných prodejnách. Uchovává se v chladničce, dobře zabalený. Vydrží tak několik dní.

  Selský salám byl velmi dlouho velmi oblíbeným českým trvanlivým salámem. Podle původní receptury by se měl vyrábět z vepřového a hovězího masa, vepřového sádla, česneku, koření a soli. Zrušení norem po roce 1989 znamenalo i u tohoto salámu značné snížení kvality. Vyhláška č. 326 z roku 2001 ho zařadila zpět do skupiny trvanlivých tepelně opracovaných masných výrobků a vyhláška č.264/2003 Sb. Zakázala používat při jeho výrobě vlákninu, strojně oddělené maso a rostlinné i živočišné bílkoviny. I tak někteří výrobci stále používají nedovolené náhražky nebo nedodržují předepsaný obsah čisté svalové bílkoviny. Tradiční výrobci se ale vrací zpět k původnímu složení, kdy na výrobu 1 kilogramu Selského salámu použijí až 1,23 kilogramů masa.