Zbožíznalství

Zde najdete snad úplně vše o nejrůznějších potravinách a surovinách - ovoci, zelenině, masu, rybách, luštěninách atd. Nechybí ani jednoduché vysvětlení různých kuchařských výrazů nebo gastronomických názvů postupů. V tomto rozsáhlém gastronomickém slovníku najdete požadované informace nejen podle abecedy, ale i pomocí fulltextového vyhledávání. Pro ještě jednodušší a rychlejší hledání lze využít i jednotlivé kategorie.

Sbrinz

SBRINZ je velmi tvrdý sýr původem ze Švýcarska. Původ a historie Sbrinz je někdy označován jako nejstarší evropský sýr. Některé keltské pozůstatky z doby před naším letopočtem naznačují, že bychom předchůdce sýru Sbrinz mohli najít již v této době. Jiné prameny uvádějí, že je tento sýr zmíněn až v roce 70 n. l., a některé zase uvádí dokumenty z roku 1530. Jisté však je, že tradice švýcarského Sbrinzu sahá minimálně několik set let nazpátek. Vzhled, chuť, vůně… Sbrinz má kulatý tvar, průměr 50-70 cm, výšku 14 cm a hmotnost 20-45 kg. Sýrové těsto je drobivě suché, pevné. Má světle žlutou barvu až barvu slonové kosti. Kůra je pevná, suchá, zlatožluté až hnědé barvy. Tento sýr je pikantní, výrazný a aromatický. Obsah tuku v sušině je 45 %.  Výroba Tento sýr sevyrábí se z kravského mléka, které se za stálého míchání zahřívá a sráží syřidlem. Sýřenina se harfou řeže na stejné kousky a tím se zároveň odděluje syrovátka. Poté se těsto ukládá do solné lázně na 18 dní a ještě další 2 měsíce sýr odpočívá při teplotě 18 °C. Tím dojde ke ztrátě velkého množství vody a tuku. Nakonec sýr vyzrává dalších 16-22 měsíců. Použití sýru Sbrinz v gastronomii Sbrinz se dobře taví, je proto vhodný jak k zapékání pokrmů, tak i ke zjemnění omáček a polévek. Ve švýcarské kuchyni se také často používá jako náhražka parmezánu. Dostupnost a skladování K dostání je tento sýr pouze ve specializovaných prodejnách. Uchovává se v chladničce, zabalený do pergamenu a děrované hliníkové fólie.
Více

Schabziger

SCHABZIGER, nebo také Sap sago, je tvrdý sýr původem ze Švýcarska. Původ a historie Po dlouhá staletí je tento produkt Švýcarské kultury vyráběn podle receptu mnichů z Glarus. Záznamy naznačují, že jeho výroba začala již v 8. století. Jedinečnost tohoto sýru spočívá i v tom, že již v roce 1463 získal ochrannou známku receptury, byl opatřen razítkem, a tím se stal jedním z nejdéle takto chráněných sýrů na světě. Vzhled, chuť, vůně… Schabziger váží jen 200 g. Těsto je pevné, bez kůrky. Obsah tuku v sušině je 1 %. Tento sýr má výraznou intenzivní chuť. Voní po pískavici. Výroba Tento sýr se vyrábí z odtučněného kravského mléka, které se zahřívá v kotlích a k němuž se přidávají bakterie kyseliny mléčné. Mléčná bílkovina se sráží a od tekutiny se odděluje sýřenina. Po 4-1 týdnu zrání se sýr strouhá a solí. Další 3 měsíce sýr dozrává v silech. Zde se lisuje pod zátěží, ztrácí tak vlhkost a získává trvanlivost. V této době získává sýr zelenou barvu. Přidává se do něj mletá pískavice a vtlačuje se do forem ve tvaru válce. Použití sýru Schabziger v gastronomii Nastrouhaný sýr se přidává do omáček a polévek nebo do bramborových či nudlových pokrmů. Lze jím jídlo i posypat. Používá se také k dochucování pokrmů. Dostupnost a skladování Schabziger je k dostání pouze ve specializovaných obchodech. Uchovává se v chladničce, dobře zabalený do pergamenu a děrované hliníkové fólie.  
Více

Sezam indický

Jinak chalva nebo sezamová semena. Používáme semena, sušená, mletá nebo celá. Sezam nevoní, jeho chuť je lehce nasládlá, ořechová. V orientlní kuchyni se sezam přidává snad do veškerých sladkých jídel, ryby a maso se také pečou v sezamové krustě. V Evropě se jím koření chléb, housky, sype se na křupavé tyčinky. Ořechové aroma sezamu se rozvine teprve opražením. Celá sezamová semena jsou k dostání v každém supermarketu. Uchovávají se v suchu, temnu a chladu. Sezam je zřejmě nejstarší rostlinou pěstovanou na olej v Africe a Asii. Rostlina má nestejné chlupaté listy a bílé či růžové květy. Semena sezamu obsahují asi 50% tuhého oleje vhodného pro kuchyňské použití. Barva semen závisí na odrůdě. Jednoletá rostlina se pěstuje ze semen a dorůstá do výšky 1-1,5m. Tobolky v dolní části rostliny zrají dříve, při zahájení sklizně jsou horní tobolky ještě zelené. Rostliny se při sklizni posekají a vymlátí, semena se usuší a vyčistí. Semena sezamu nejsou aromatická, protože neobsahují silici. Mají jemnou, sladkou a oříškovou chuť, která opražením ještě víc vynikne. Černá semena mají výraznější a ostřejší chuť než semena světlejší. V západní Evropě a na Středním východě se sezam používá ke zdobení a ochucení pečiva, chleba i k přípravě tradiční sladké pochoutky chalvy. V Číně sezamem obalují kousky pokrmu, aby smažením získal křupavost. V Japonsku se smaženými sezamovými semeny posypává rýže, přidávají se také do salátů a zeleninových pokrmů. Oblíbená orientální sezamová pasta se používá k ochucení rýže, nudlí a zeleniny. Sezamový olej slouží jako přísada při výrobě mýdel a kosmetických přípravků. Hnědá sezamová semena – vyloupnutá semena zbarvená béžově mají oválný tvar, jejich chuť je oříšková. Krémově bílá semena – malá, plochá semena. Jsou lesklá, hladká a nepříliš tvrdá. Tyto semena jsou nejběžnější. Černá semena – jsou oblíbená především v čínské a japonské kuchyni. „Západní“ sezamový olej – nenasycený olej, který se používá do margarínů a pro přípravu pokrmů. Orientální olej – připravuje se ze smažených sezamových semen. Olej je sytě hnědý, má oříškovou chuť. Používá se k ochucování pokrmů, přidává se do hotových pokrmů před podáváním. Tahina – oblíbená pasta z mletých sezamových semen. Používá se na Středním východě a ve východním Středozemí k ochucení a úpravě zeleninových a ovocných pokrmů spolu s česnekem, citronovou šťávou nebo s ořechy. Hlavními producenty sezamu jsou Čína, Indie, Mexiko, Guatemala a jihozápad USA.
Více

Shinode

SHINODE je mezinárodní název pro odrůdu krátkozrnné rýže (Oryza sativa). Výskyt a historie Shinode se pěstuje v Japonsku, kde se také hojně využívá k přípravě tradičního pokrmu sushi. Vzhled a vlastnosti Zrna rýže Shinode jsou bílá, krátká a zakulacená. Po uvaření jsou měkká a lepivá, což je u sushi velmi důležité. Obsahuje hodně škrobu, proto se musí několikrát důkladně propláchnut. Použití Shinode v gastronomii Jak již bylo řečeno, hlavním využitím rýže Shinode je sushi. Příprava rýže k tomuto účelu je složitá a možná trochu zdlouhavá, ale pokud chcete, aby bylo vaše sushi dokonalé, je správný postup nutností. Rýže se proplachuje v misce se studenou vodou, kterou měníme tak dlouho, dokud není po promíchání rýže skoro průzračná. Tuto vodu vylijeme a vyměníme ji za čistou vodu v množství odpovídajícím použité rýži v suchém stavu (z toho vyplývá, že před namáčením si musíme rýži zvážit). Nesolíme! Necháme rýži aspoň hodinu stát, poté přivedeme rychle k varu, stáhneme plamen a pod pokličkou vaříme 10 – 20 minut, dokud se veškerá voda nevyvaří. Pak rýži odstavíme z plotny a necháme ji 5 minut odpočívat. Přemístíme ji do misky, odstraníme připečenou rýži, pokud je to potřeba, a ochutíme rýžovým octem smíchaným s cukrem a solí. Rýži jemně promícháváme a ochlazujeme vějířem. Rýže Shinode se dobře hodí i jako příloha k jiným japonským pokrmům. "Sushi rýže" Pokud v obchodě narazíte na krabičku s nápisem „Sushi rýže“, vězte, že se nejedná o název odrůdy, může to být v podstatě jakýkoliv druh rýže vhodný k přípravě sushi. Někdy však její kvalita nemusí být příliš vysoká, proto doporučujeme kupovat přímo odrůdu Shinode.
Více

Cukrářská škola

V kapitolách a lekcích najdete vše, co potřebujete znát a vědět o kuchyni, surovinách i samotném vaření.
Zbožíznalství
Hledejte v našem obsáhlém slovníku

Kuchařův rádce

Rady, tipy, triky... Pokud se vám v kuchyni něco nepovedlo, nebo chcete jen poradit, rádce je tu pro vás.