Mořské plody

Ostrorep obrovský patří do třídy hrotnatců. Je rozšířený v Indopacifiku od Japonska po Indonésii. Zdržuje se na mořském dně v mělkých pobřežních pásmech. Potravu hledá v bahně, živí se červy a měkkýši. Po dně se ostrorep obrovský posouvá kráčivými pohyby, umí také plavat. Ostrorepi jsou příbuznými pavoukovců, mají bizarní vzhled. Pod hladkou hlavohrudí je pět párů kráčivých nohou – přední čtyři jsou vybaveny klepety, na pátém páru jsou vějířovité plovací ploutve. Složené oči se nacházejí po stranách krunýře, chrání je vyklenuté štítky. Ostrorepi se konzumují především ve východoasijských zemích. Maso se vaří v polévkách, za delikatesu se považují vajíčka a játra ostrorepů.

Ježovka dlouhoostná patří do kmene ostnokožců. Vyskytuje se v teplejších pásmech evropské části Atlantského oceánu a také ve Středozemním moři. Zdržuje se v hloubkách do 80m, živí se porosty mořských řas na skalách. Ježovka dlouhoostná je nejdůležitějším jedlým druhem ježovek v Evropě. Tělo ježovek tvoří kulatý nebo zploštělý vápenatý krunýř, sestávající z mnoha jednotlivých, pevně spojených vápenatých destiček. Krunýř a ostny ježovek pokrývá kůže. Zbarvení je tmavofialové po hnědozelenou, někdy bývá zlatohnědé nebo černé. Schránka těchto živočichů dosahuje průměru asi 7cm. Ke konzumaci jsou vhodné pouze oranžové gonády ježovek, které se zpravidla prodávají syrové. Lze je upravit i tepelně, vařením nebo gratinováním.   Z kulinářského hlediska je v Peru a Chile důležitá ježovka chilská, v Austrálii a na Novém Zélandu ježovka s názvem black sea urchin.

Ve východní Asii je sumýš japonský z kulinářského hlediska nejdůležitějším druhem sumýšů. Patří do kmene ostnokožců, je rozšířený v mořích kolem Japonska. Sumýš japonský má krátké, zavalité tělo, pokryté špičatými bradavicemi. Na břišní straně jsou drobné nožky, které slouží sumýšům k poněkud nemotornému pohybu. V Číně a v Japonsku se sumýši považují za delikatesu. Nejdříve se suší, před dalším použitím se namočí do vody a nakonec se vaří nebo dusí.

Je rozšířený v Indopacifiku, patří k poměrně často loveným druhům. Sumýš indopacifický se vyváží z ostrovů od Polynésie až po Malajsii do Číny a Japonska sušený, pod názvem trepang. Jedinci tohoto druhu mají ploché břicho a široce vyklenutý hřbet. Zbarvení hřbetu je světle až kaštanově hnědé, s červenými až oranžovými, černými a bílými skvrnami. Sumýš indopacifický dorůstá do délky 40cm. V prodeji je tento druh sušený, před dalším použitím se namáčí do vody.

Stejně jako ostatní druhy medúz patří i medúza jedlá k žahavcům. Je rozšířená v teplých pásmech západního Tichomoří. Medúza jedlá dosahuje průměru až 45cm V Číně, Japonsku, Indonésii a Thajsku se medúzy nakládají do slaného nálevu nebo se suší. Sušené medúzy je třeba nejdříve namočit do vody a potom spařit horkou vodou. Podávají se v polévkách nebo se z nich připravují saláty.

  Kreveta červená je velmi hojně rozšířená a žije ve většině oceánů. Ve Středozemním moři se nejvíce loví u pobřeží Francie, Španělska, Itálie a Izraele, v západní části Středomoří je k dostání téměř všude. V poslední době se stále častěji prodává i v zemích střední Evropy. Má tmavší a výraznou červenou barvu, samice jsou velké až 20 centimetrů. Maso je chutné a velmi kvalitní. V kuchyni se používá především na smažení nebo grilování.

Kreveta bledočervená žije v Atlantském oceánu od Portugalska až po severozápadní Afriku a také ve Středozemním moři v hloubkách až 200 metrů. Do střední Evropy se dováží pravidelně, ale v poměrně malém množství, nejvíce se prodává ve Španělsku. Má světle červené zbarvení. Čelní roh mají samice delší než samci, u kořene pokrytý drobným ozubením. Maso je velmi hodnotné, kuchyňská příprava je nejvhodnější i s krunýřem. Nejčastěji se podává vařená, smažená a grilovaná.

Kreveta pruhovaná se nejvíce vyskytuje ve východním Atlantiku a v celém Středomoří v hloubkách až 40 metrů. V minulosti by nejvíce prodávaným druhem krevet v Evropě, ale vzhledem k snižujícím se stavům krevet v oceánech se i její množství na trzích výrazně zmenšilo. Samice dorůstají až do velikosti 20 centimetrů. Čerstvě vylovené krevety jsou přerušovaně příčně pruhované, u samic jsou pruhy zelenkavé, u samců růžové. Po usmrcení krevety rychle vyblednou a u zmražených nejsou pruhy vidět vůbec. Krevety pruhované se do střední Evropy dováží především v mraženém stavu. V gastronomii jsou velmi ceněné, využívají se pro všechny způsoby kuchyňské úpravy, nejchutnější jsou smažené nebo grilované.

Tygří kreveta zelená je rozšířená v Tichém a Indickém oceánu, ale přes Suezský průplav se dostala až do Středozemního moře a tak se v současnosti loví například i v Turecku. Má světlehnědé zbarvení, které může být i částečně do zelena s tmavými příčnými pruhy. Rýhy na hřbetním krunýři jsou poměrně krátké, na nohách má žlutočervené kroužky. Samice mohou dorůst až do délky 23 centimetrů. V gastronomii je velmi oblíbená, hodí se pro všechny známé kuchyňské úpravy.

Krevetka severní žije v severním Atlantickém oceánu a severním Tichomoří v hloubkách okolo 100 metrů. Nejvíce se loví u pobřeží Norska, Grónska a Islandu, a také v severních oblastech Severního moře. Vylovené krevetky se ihned vaří v slané mořské vodě. Vaření je velmi krátké, aby neztratily svoji přirozenou jemnou chuť, pak se okamžitě zmrazují. Část krevetek se před zamražením loupe. Krevetka má červené zbarvení a ohnutý, rovnoměrně ozubený a poměrně dlouhý čelní roh. Samice dosahují délky maximálně 16 centimetrů, průměrná velikost je ale jen 12 centimetrů. Krevetky severní jsou velmi oblíbené. Prodávají se vařené a zamražené, s krunýřem nebo loupané, po celé Evropě i v USA. Maso je velmi hodnotné a chutné, musí se ale rozmrazovat pomalu. Využívají se do mnoha studených jídel, protože se už nemusí vařit.