Zbožíznalství

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od července do října. Klobouk pečárky necudné měří 40-150mm, je polokulovitý až vyklenutý, v mládí se zbytky vela na okraji. Je hladký a čokoládově hnědý, potom od okraje rozpraskávající v tmavohnědé, skořicově až fialově hnědé přitisklé vláknité šupiny na bělavém podkladě. Lupeny jsou volné, bledé, potom růžové až čokoládově hnědé. Po otlačení vínově červenají. Třeň o rozměrech 60-130x8-20mm je válcovitý, na bázi mírně kyjovitý, bílý, nahoře vláknitý, níže vláknitě šupinatý. Ve stáří je šedohnědý, na bázi často se zbytky vela zbarvenými hnědě. Prsten je shora bílý a jemně rýhovaný, na okraji hnědě vločkatý. Dužnina je bílá, na řezu neměnná, někdy ve vrcholu třeně mírně růžovějící. Má nepříjemný pach. Pečárka necudná roste nepříliš hojně, jednotlivě nebo ve skupinách. Vyskytuje se především na humózních půdách v listnatých lesích, často v nivách.

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od června do října. Klobouk holubinky jitřenkové měří 40-120mm, je plochý, uprostřed vmáčklý, ve stáří na okraji krátce rýhovaný, jemně plstnatý, ve stáří vrásčitý. Zbarvený je světle růžově až jahodově, uprostřed je bělavě, žlutavě až žlutooranžově skvrnitý, při zasychání bíle poprášený. Lupeny jsou téměř volné, bílé, potom světle smetanové. Třeň o rozměrech 20-100x6-25mm je kyjovitý až vřetenovitý, ojíněný až jemně plstnatý, ve stáří lysý. Zbarvený je bíle, někdy narůžověle. Dužnina je bílá, bez výrazné vůně. Má sladkou, v mládí často nahořklou chuť. Výtrusný prach je za vlhka bělavý, při vysychání žlutavý. Holubinka jitřenková roste nepříliš hojně, jednotlivě nebo ve skupinách. Vyskytuje se v humózních listnatých lesích, především pod duby, buky, habry a lipami, vzácně i pod jehličnatými stromy. Podobná je holubinka maličká, jejíž klobouk měří jen do 40mm a zbarvený je živě růžově červeně. Roste v oblastech teplomilné květeny.

Patří do skupiny hřibovitých, doba výskytu je od května do října. Klobouk suchohřibu dubového je 30-70mm široký, v mládí našedle ojíněný, jemně vrásčitý, plstnatý. Je barevně proměnlivý, šedohnědý, olivově hnědý, na okraji až rezavě hnědý nebo nažloutlý. Rourky jsou krátce na třeň sbíhavé a stejně jako póry nažloutlé, špinavě citronově žluté, nakonec zelenožluté. Po poranění slabě modrají. Póry jsou často rezavě hnědě lemované. Třeň o rozměrech 30-80x5-15mm je válcovitý, na bázi často zašpičatělý. Je světle citronově žlutý až okrově žlutý, červenavě okrově až hnědavě rýhovaně vláknitý. Po poranění slabě modrá. Dužnina je nažloutlá, na řezu rourkami slabě modrající. V bázi třeně je jen kolem povrchu oranžově nebo mrkvově červená. Suchohřib dubový roste nepříliš hojně, jednotlivě nebo ve skupinách, ve světlých listnatých lesích. Vyskytuje se zpravidla v teplých oblastech na humózních půdách. Suchohřib dubový je považován pouze za formu suchohřibu červeného.

Patří do skupiny hřibovitých, doba výskytu je od června do října. Klobouk suchohřibu plstnatého je 20-120mm široký, sametově plstnatý, nerozpraskávající nebo jen ojediněle rozpraskávající. Zbarvený je žlutoolivově, olivově šedě, zřídka s hnědým nádechem. Rourky a póry jsou žluté, potom s olivovým nebo hnědavým nádechem. Po otlačení nemodrají, často slabě hnědnou. Třeň o rozměrech 30-100x5-20mm je vřetenovitý nebo na středu ztlustlý, v horní polovině brázditý až s velkou síťkou. Je zbarvený světle žlutě, na bázi bělavě až bělavě žlutě, na vrcholu obvykle s červenohnědými až hnědými vločkami. Dužnina v klobouku je většinou nažloutlá, ve třeni žlutá až hnědavá. Na řezu se nemění nebo vzácně velmi slabě modrá. Suchohřib plstnatý roste hojně, jednotlivě nebo ve skupinách, v listnatých i jehličnatých lesích a parcích. Vyskytuje se na humózních půdách od nížin až do horského stupně. Jedná se o dobře poznatelný druh podle plstnatého klobouku, žlutých pórů, vřetenovitého třeně a žlutavé dužniny.

NEKTARINKA - Prunus persica - nucipersica, anglicky i francouzsky nectarine, španělsky nectarina, italsky nettarina nebo německy Nektarine, je botanickou variantou broskví. Šťavnaté a chutné, krásné a zdravé… Vznik tohoto chutného ovoce není stále stoprocentně vysvětlený. Podle jedné teorie je nektarinka forma broskve s hladkou slupkou, která vznikla přirozenou mutací, podle teorie druhé vznikla náhodným křížením broskvoně a slivoně švestky. Původ a historie Nektarinky budou s největší pravděpodobností poněkud mladší než broskve. Zemí jejich původu bude zřejmě Čína. Prokázané je, že je znali v starověkém Římě, protože Plinius Starší ve své „Naturalis historica“ napsal, že „broskvoně někdy rodí plody s hladkou slupkou…“. I z toho se dá usuzovat, že nektarinky vznikly přirozenou mutací broskvoní. Těmto „menším a neochmýřeným broskvím“ ale dlouho nikdo nevěnoval nějakou zvláštní pozornost. Pěstitelé v Kaliforniise jejich šlechtění začali věnovat až v 19. století. V 50. letech minulého století se začal projevovat tržní zájem a v 60. letech začaly vznikat první sady i v Evropě. Současnost S postupným šlechtěním a zvyšující se kvalitou jsou nektarinky střevíc oblíbené a žádané. Mezi jejich největší producenty patří v současnosti Kalifornie v USA, Chile a Jihoafrická republika. V Evropě se nejvíce pěstují v Itálii, Francii, Španělsku a Řecku, tedy převážně v oblastech, kde se pěstují i broskve. Šlechtěné nektarinky stejně jako broskve totiž snáší mimo období květu i nižší teploty, ale v době zrání plodů potřebují hodně slunce a ideálně teploty mezi 26 až 30 stupni Celsia. Vzhled, chuť, vůně… Plody nektarinky jsou menší než broskve, mají ale stejně jako ony tvar nepravidelné koule, která je rozdělena viditelnou rýhou na dvě poloviny, a některé odrůdy jsou mírně zašpičatělé. Slupka je hladká a lesklá, podle odrůdy má zelenožlutou, oranžovou nebo červenou barvu. Dužnina je tuhá a pevná, šťavnatá, sladká, růžová, žlutá nebo bílá, uprostřed je velká pecka. Zralé plody mají velmi zvláštní výraznou chuť, připomínající broskve s příchutí hroznů. Nektarinky jsou intenzivně aromatické a mají více kalorií než broskve. Stejně jako broskve se nektarinky rozdělují na lehce a hůře oddělitelné od pecky, a dále ještě podle barvy dužniny na žlutomasé a bělomasé. Odrůdy Šlechtění nektarinek se nejvíce věnují v Itálii, Francii a v Kalifornii. V současnosti je známých více než 1 500 různých odrůd. Nektarinky se dělí na dvě základní skupiny podle oddělitelnosti dužniny od pecky - snadno oddělitelné od pecky - dužnina se dá od pecky snadno oddělit - hůře oddělitelné od pecky - odstranění pecky je náročnější Podle barvy dužniny pak ještě rozeznáváme - bělomasé - žlutomasé - s červeným mramorováním Nejznámější odrůdy: Springred patří mezi nejžádanější nektarinky. Má typickou bledě červenou barvu slupky s drobnými žlutými tečkami, žlutou dužninu, která se dobře odděluje od pecky, lahodnou sladkou chuť a příjemné aroma. Bigtop s tmavě červenou slupkou a šťavnatou zářivě žlutou nasládlou aromatickou dužninou, která se snadno oddělí od pecky patří celosvětově k velmi oblíbeným nektarinkám. Super Queen je velmi raná odrůda nektarinky s jasnou červenou barvou slupky a jemně nakyslou mírně nazelenalou dužninou, která se hůř odděluje od pecky. Maygrand má větší intenzivně červené plody, žlutou šťavnatou a pevnou dužninu, od které se pecka snadno odděluje. Patří mezi nejvíce žádané nektarinky na trhu. Fantazia s velkými červenými plody a od pecky snadno oddělitelnou žlutou dužninou má vynikající sladkou jemně nakyslou chuť a příjemné aroma. Je to velmi odolná odrůda. Jade má zářivě červenou barvu slupky a bílou, nazelenalou šťavnatou dužninu se sladce nakyslou chutí, která se od pecky hůř odděluje. Je to velmi raná odrůda. Tena je raná nektarinka vhodná pro přímou konzumaci. Má žlutou šťavnatou a chutnou dužninu, od které se pecka snadno odděluje. Barva slupky je žlutá, místy světle červená. Jade má zářivě červenou barvu slupky a bílou, nazelenalou šťavnatou dužninu se sladce nakyslou chutí, která se od pecky hůř odděluje. Je to velmi raná odrůda. Maystarje odrůda původem z Francie, kde také patří k nejoblíbenějším. Červené plody mají světle žlutou sladkou šťavnatou dužninu, která se snadno odděluje od pecky. Venus je velmi žádaná a oblíbená nektarinka v Itálii. Plody jsou mírně oválné, žluté se světle červeným nádechem a žlutou dužninou, snadno oddělitelnou od pecky. Flavortop má původ v USA. Je to pozdní odrůda s žlutočervenou slupkou, vhodná pro uskladnění. Okolo snadno oddělitelné pecky je žlutá dužnina mírně nahořklá. Nectared vyšlechtili v USA. Plody jsou středně velké, sytě červené. Zářivě žlutá, poměrně aromatická, šťavnatá a lehce nakyslá dužnina se špatně odděluje od pecky. Independence má větší plody s žlutou mírně nakyslou dužninou, snadno oddělitelnou od pecky. Barva slupky je světle červená. Tato pozdní odrůda pochází z USA. Stark red gold má původ v USA. Plody jsou velké, mají žlutou barvu, částečně překrytou zářivě červenými místy. Žlutá šťavnatá sladká dužnina se dobře odděluje od pecky. Harko pochází z Kanady. Plody jsou středně velké, tmavě červené. Dužnina má oranžově žlutou barvu, je šťavnatá, sladká a aromatická, snadno se oddělí od pecky. Zdraví a vitamíny Nektarinky obsahují ve velkém množství především vitamín C a vitamín A, vlákninu a minerální látky - vápník, draslík, hořčík, sodík, fosfor a uhlík.. Obsah vitamínu C v jedné nektarince téměř pokryje doporučenou denní dávku pro dospělého člověka. Je důležitý pro podporu imunitního systému, pomáhá také tělu vstřebávat další látky – například železo, draslík a hořčík. Tyto minerální látky mají velmi pozitivní účinky na nervový systém, aktivují činnost mozku a napomáhají správné funkci a regeneraci svalů. Vláknina podporuje činnost trávicího systému a tím předchází riziku vzniku rakoviny tlustého střeva. Díky svému složení nektarinky také kladně ovlivňují činnost srdce a posilují krevní oběh. Použití nektarinek v gastronomii Vzhledem k velkému množství zdraví prospěšných látek je nejlepší konzumovat čerstvé nektarinky tzv. za syrova. V tomto stavu se můžou přidávat do různých ovocných salátů, ale také na různé moučníky a koláče. Nektarinky je možné zpracovat i na džem nebo marmeládu, vynikající je i mražená dřeň. Na výrobu šťáv a sirupů se na rozdíl od broskví tolik nehodí, protože díky hladké slupce a poměrně tuhé dužině nejsou příliš šťavnaté. Z některých odrůd se ale šťávy a sirupy vyrobit dají. Loupání nektarinek Pokud chceme z plodů odstranit slupku, ponoříme je na krátkou chvíli do vařící vody a pak ji snadno stáhneme malým ostrým nožem. Odstranění pecky Ze zralých nektarinek se dá pecka u většiny odrůd odstranit poměrně snadno. Plod můžeme například rozkrojit na čtyři díly okolo pecky a kousky dužiny pak snadno oddělíme. U některých odrůd stačí plod rozkrojit i jen na dvě poloviny. Sušení nektarinek Důkladně omyté plody nakrájíme na tenké plátky, které lze snadno usušit v pokojové teplotě. Během sušení je dobré plátky občas obrátit. Jak a podle čeho vybírat Kvalitu nektarinek můžeme poznat nejen podle vzhledu, ale i podle vůně. Poměrně důležitá je i země jejich původu - čím menší je vzdálenost, tím kvalitnější jsou plody, protože nemusely být kvůli přepravě nějak výrazně chemicky upravovány. Nikdy nekupujeme nektarinky nahnilé, omačkané a příliš měkké, ale ani plody příliš tvrdé a nezralé. Polozralé je možné nechat doma dozrát. Pokud je barva slupky jasná, plod celkově vypadá „svěže“, je na dotyk je mírně měkký a má příjemnou vůni, pak bude s největší pravděpodobností i chutný a šťavnatý. Tvrdý plod je nezralý a nebude tedy ani dostatečně sladký. Pokud ale má pro odrůdu na většině povrchu správnou barvu, může dozrát v pokojové teplotě. Nebude už ale tak chutný jako plod uzrálý přirozeným způsobem na stromě. Spotřeba, zrání, skladování Zralé nektarinky je nutné rychle zkonzumovat nebo zpracovat, protože nemají dlouhou trvanlivost. Pokud budeme při nákupu nebo sklizni zralých plodů opatrní a vyhneme se jejich poškození, vydrží krátkodobé uskladnění v chladném prostředí, ne ale v chladničce - v takovém případě rychle ztratí chuť i aroma. Plody utržené před dosažením zralosti nikdy nedosáhnou takové chuti, šťavnatosti a vůně jako plody přirozeně dozrálé. Nazrálé plody se nechávají dozrát při pokojové teplotě. Nektarinky neztrácejí svoji chuť ani aroma při kompotování, které je poměrně jednoduché. Plody nektarinek je možné i zmrazit, ale po rozmražení se nehodí k přímé konzumaci a dají se použít v podstatě jen do ovocných salátů. Zajímavosti Název nektarinky má původ v řeckém slově „nektar“, které v mytologii znamená „nápoj bohů“. Je prokázáno, že strom, který plodí nektarinky občas vyroste z pecky broskve, a broskev naopak občas vyroste z pecky nektarinky. Odborníci na genetiku a šlechtění rostlin zatím tento velmi zvláštní jev nedokázali vysvětlit. Nemá ale jistě nic společného s šlechtěním, protože už v starověkém Římě Plinius Starší ve své „Naturalis historica“ napsal, že „broskvoně někdy rodí plody s hladkou slupkou…“ O mnoho let později se o této skutečnosti zmínil i Darwin, který napsal, že „broskvoně podivně občas spontánně plodí nektarinky a naopak.“ Vzhledem k dlouhé historii pěstování broskví a nektarinek je také poměrně překvapivé, že z předkřesťanského období není o nektarinkách žádná zmínka, i když prokazatelně už v té době existovaly. Léčivé účinky Nektarinky - posilují imunitní systém - mají poměrně velké protinádorové účinky - podporují činnost srdce, - posilují krevní oběh a cévy - mají vliv na správnou funkci a regeneraci svalů - pozitivně působí na nervovou soustavu a psychiku - působí na správnou funkci zažívacího ústrojí - podporují činnost ledvin, odvodňují - jsou vynikající doplněk stravy při redukčních dietách Při konzumaci většího množství můžou nektarinky mít i nežádoucí účinky v podobě průjmu.  

MANDARINKA botanicky Citrus reticulata, anglicky mandarín orange,francouzsky mandarine nebo německy Mandarine je název plodů mandarinky obecné, ale i souhrnné označení všech dalších kříženců - především klementinek, ale i tangerinek vzniklých křížením mandarinek a pomerančů, nebo i nového křížence mandarinky a grapefruitu mandory. Chutné, šťavnaté a zdravé ovoce… Mandarinky jsou dnes na trhu téměř celý rok. Šlechtěním i přirozeným křížením vzniklo mnoho různých odrůd, a tak máme nejen klasické původní mandarinky, ale i klementinky, nektarinky, tangerinky nebo mandory… Odlišují se především velikostí, chuťově jsou to stále ty dobré, lahodně sladké, osvěžující a voňavé plody. Původ a historie Mandarinky pocházejí pravděpodobně z Japonska a Číny. Do Evropy je Angličané přivezli až někdy kolem roku 1800, a o padesát let později se dostaly do Ameriky. Původ jejich názvu má několik verzí. Podle jedné z nich konzumovaly tyto plody v Číně jen nejvýše postavené osoby - mandaríni, podle jiné byly poprvé vypěstovány na ostrově Mauritius, který domorodci nazývají Mandara… Současnost Mandarinky se pěstují nejvíce ve Francii, v Turecku a na Floridě. Zájem o původní mandarinky celosvětově dlouhodobě klesá, a to i přes poměrně velkou nabídku různých odrůd. Mnohem oblíbenější jsou klementinky a větší tangory, které známe spíše pod názvem tangerinky. Nejnovějším kultivarem pak jsou mandory. Převážná část produkce klementinek a tangerinek se pěstuje ve Španělsku a Maroku, a také v několika dalších oblastech Středomoří. Mandory, které mají původ na Jamajce, se v současné době pěstují na Kypru a v izraeli. Vzhled, chuť, vůně… Mandarinky jsou menší citrusové ovoce. Plody o průměru 5 až 8 centimetrů jsou kulaté a mírně zploštělé s oranžovou nebo žlutooranžovou voskovitou kůrou, která se dá dobře loupat. Dužina je šťavnatá, sladká nebo sladce nakyslá, žlutooranžová až oranžová, rozdělená na 8 až 10 dílků, ve kterých jsou semena. Mandarinky mají typickou vůni. Klementinky se původním mandarinkám velmi podobají velikostí, jsou výrazně oranžové, šťavnaté a sladké. Většina odrůd klementinek nemá semena, dužina se dělí na 7 až 14 dílků a slupka je proti mandarinkám tenčí. Tangerinky vznikly křížením mandarinek a pomerančů. Chuťově se více přibližují původním mandarinkám, ale jsou větší. Hůř se loupají, jednotlivé dílky u sebe více drží a obsahují semena. Mandora je poměrně nový kříženec mandarinky a grepu, v porovnání s mandarinkami je méně sladký. Zajímavé je, že plody dovážené z Kypru se označují Mandora, plody z Izraele se nazývají Topas. Strom citroník sladký, na kterém se mandarinky rodí, dorůstá do výšky až 4 metrů. Vyšlechtěné odrůdy jsou ale i mnohem menší a využívají se dokonce i jako okrasné rostliny v domácnostech a zahradách. Odrůdy Mandarinky mají mnoho odrůd a rozdělují se především na - mandarinky unšiu - satsuma ( Citrus unciu ) je označení pro původní druhy mandarinek - mandarinky středozemní ( Cirtus deliciosa) jsou mandarinky ze středozemních oblastí - mandarinky královské (Citrus nobilis)se pěstují hlavně ve Francii a na Floridě - mandarinky obecné - klementinky, tangorinky, tangely a mandory. Klementinky vznikají křížením různých odrůd mandarinek a v současnosti jsou nejčastěji pěstovaným a na trhu nejžádanějším druhem tohoto citrusového ovoce. Nejvíce se pěstují ve Středomoří. Plody jsou šťavnaté, sladké a aromatické. Kůra se snadno loupe, dílky dužiny se od sebe snadno oddělují. Tangorinkyjsou výsledkem křížení mandarinek a pomerančů v 19 století na Floridě. Plody jsou menší, aromatické a pevné. Kůra se poměrně špatně loupe. Tangelyse nazývají kříženci mandarinky s pomelem nebo grapefruitem. Mají větší plody Mandory jsou kříženci mandarinky a grepu. Velké plody jsou velmi šťavnaté s osvěžující chutí Nejvíce rozšířené a pěstované odrůdy mandarinek Satsuma se pěstuje hlavně v Japonsku a ve Španělsku. Dobře se loupe, dílky dužiny se od sebe snadno oddělují. Šťavnaté plody většinou nemají jadérka, chuť je sladká a jen mírně nakyslá. Clauselina je velmi raná odrůda mandarinek satsuma, která se pěstuje především ve Španělsku. Mají příjemnou chuť i vůni, u plně zralých plodů se ale chuťové vlastnosti zhoršují. Miaygawa 00 je nová odrůda mandarinky skupiny satsuma. Dozrává dříve než ostatní mandarinky, má velké zploštělé plody vynikající kvality, které se dobře loupou. Primasole byla vyšlechtěna v Itálii a je to nová odrůda klementinek. Plody jsou středně velké až velké, zploštělé, výrazně oranžové a celkem dobře loupatelné. Šťavnatá dužnina je bez semen, sladká a osvěžující, dílky se od sebe snadno oddělují. Marisol je poměrně nová španělská klementinka, vzniklá mutací druhu C. oroval. Nižší stromy jsou vhodné i pro pěstování v bytech. Středně velké plody se velmi dobře loupou, jsou příjemně sladké a šťavnaté. Rubino je nová odrůda klementinek, vzniklá přirozenou mutací. Plody jsou větší, do červena zbarvená kůra se snadno loupe. Dužnina má pomerančovou barvu, je sladká a aromatická. Carin je velmi raná klementinka. Plody jsou šťavnaté, aromatické a velmi chutné. Je vhodná i pro pěstování v středoevropských klimatických podmínkách. Oroval pochází ze Španělska a je to klementinka vhodná i pro pěstování v bytě. Má velmi jemné a šťavnaté větší kulovité plody bez semen. SRA 89 a SRA 63 jsou nové rané odrůdy klementinek, které dozrávají na začátku října. Plody nemají semena, jsou chutné a šťavnaté, středně velké. Corsica 2 je klementinka, vzniklá mutací odrůdy Fina. Středně velké až větší plody jsou poměrně sladké a mají málo semen. Nules patří také do poměrně veliké skupiny klementinek. Plody nemají semena, jsou středně velké s vynikající chutí a typickou vůní. Spinoso je nenáročná klementinka, vhodná i pro pěstování v bytech. Její kulovité plody mají střední velikosti, příjemně sladké a bez pecek. Temple orance – Temple je tangor - kříženec mandarinky s pomerančem. Plody jsou větší, velmi šťavnaté a příjemně aromatické, mají výraznou sladkokyselou chuť. T Ortaniquepatří mezi tangory. Plody jsou šťavnaté, chutné a především velmi velké - váží i až 500 gramů. Minneola je nejdůležitější odrůda tangel - kříženců mandarinek s pomelem nebo grepem. Plody jsou velmi aromatické a šťavnaté, větší než u klasických mandarinek. Nova je kříženec klementinky s tangelem, vypěstovaný původně na Floridě. Ve Španělsku je pěstují pod názvem Clamenvilla, v Izraeli se nazývají Suntina. Plody jsou větší, tmavě žlutooranžová kůra se dobře loupe. Dužnina je velmi šťavnatá, tmavě oranžová, s větším množstvím snadno od sebe oddělitelných dílků. Clemapo delicia je kříženec klementinek C.clementina a C.deliciosa s tangelem mapo. Velké opanžové plody bez semen se špatně loupou, ale mají vynikající sladkokyselou chuť, jsou velmi šťavnaté a aromatické. Dá se dobře pěstovat i ve středoevropských klimatických podmínkách. Zdraví a vitamíny Mandarinky obsahují poměrně velké množství různých zdraví prospěšných látek. Najdeme v nich především pro lidské zdraví důležitý vitamín C, dále pak beta karoten, vitamín B1, B2 a B3, bioflavonoidy a z minerálních látek především hořčík, draslík a fosfor, a také pektin. Kombinace vitamínu C, bioflavonoidů a pektinu je vynikající a významná pro zvýšení obranyschopnosti a imunitnímu systému organismu, zlepšení krevního oběhu a snižování hladinu cholesterolu v krvi. Při časté konzumaci mandarinek se tak značně snižuje riziko rakovinotvorných nádorů. Vitamín C a bioflavonoidy mají velké antioxidační schopnosti a protikarcinogení účinky, zároveň zlepšují proudění krve. Pektin snižuje hladinu tuků v krvi a je prevencí proti rakovině žaludku, slinivky a střev. Pektin obsahuje vláknina, která tvoří dužninu mandarinky a také v bílé vrstvě pod slupkou a v tenké slupce mezi jednotlivými dílky plodu. Hořčík draslík a fosfor jsou důležité pro metabolismus, zvyšují imunitu, velmi pozitivně působí na nervový i kardiovaskulární systém a funkci svalů Použití mandarinek v kuchyni Mandarinky jsou vhodné především k přímé konzumaci. Dužnina se ale využívá i v studené kuchyni pro přípravu ovocných, sladkých i pikantních salátů a také k zdobení různých cukrářských výrobků - dortů, dezertů, koláčů… Šťáva je vynikající přísada do míchaných nápojů, pije se také vychlazená samostatně nebo ředěná vodou jako lahodný osvěžující nápoj. Velká část sklizených plodů se zpracovává na džusy, šťávy, koncentráty a do kompotů. Kůra mandarinek se používá v kuchyni především nastrouhaná jako přísada do různých pokrmů a pekařských výrobků. Při zpracování si zachová svoji lehce nasládlou pikantní chuť i aroma, urychluje také měknutí masa a dodává mu křehkost. Zlepšuje stravitelnost jídel, snižuje případné nadýmání a pálení žáhy. Nejkvalitnější mandarinková kůra pochází z provincie Kuangtung a i kuangtungští kuchaři jsou proslulí jejím používáním. Dužnina i kůra mandarinek se využívá ve farmaceutickém průmyslu především v různých doplňcích stravy. V kosmetickém průmyslu se přidává například do krémů, protože mandarinky mají antioxidační, zvláčňující a čistící účinky na pleť, která je pak hebká, jemná a příjemně voňavá. Své uplatnění našly výtažky z mandarinek i v aromaterapii. Jejich vůně pozitivně ovlivňuje psychiku, uvolňuje a uklidňuje a napomáhá relaxaci. Příprava mandarinky před použitím Nejjednodušší je důkladně studenou vodou omytý plod oloupat ostrým nožem a pak ho rozebrat na jednotlivé dílky. Šťávu z mandarinky snadněji vymačkáme, když ji pod dlaní poválíme na rovné ploše. Víc šťávy získáme, pokud plod dáme na několik - maximálně ale 10 - vteřin do mikrovlnné trouby. Pokud se nám šťáva zdá příliš hořká, můžeme ji přisladit medem. Cukr není vhodný, protože šťáva v kombinaci s ním v žaludku kvasí. Jak a podle čeho vybírat Při nákupu mandarinek - ale i ostatních citrusových plodů - se nerozhodujeme jen podle vzhledu nebo hmatu, ale i podle aroma. Důležité jsou také údaje o sklizni, distribuci a zemi původu. Plody by měly mít stejně zbarvené na celém povrchu, případná barevná odchylka by neměla být větší než čtvrtinová. Takové plody jsou celkově zralé. Případná malá zelená místa nevadí, mandarinky podobně jako jiné ovoce postupně dozrávají. Šťavnaté a sladké mandarinky jsou vzhledem k své velikosti „nepoměrně“ těžké. V žádném případě nekupujeme mandarinky scvrklé, suché, nahnilé nebo jinak viditelně poškozené. Kvalitní plody mají i svoji přirozenou a typicky mandarinkovou vůni. Kůra u mandarinek výběrových a v I.jakosti musí být pevná, pouze částečné uvolnění kůry je přípustné u plodů II.jakosti. Hlavní sezona zrání a sklizně citrusových plodů je od podzimních měsíců, kdy začíná sklizeň ve Španělsku, Francii, Itálii, Řecku a dalších jihoevropských zemích. Plody, které se na trhu objevují na jaře a v létě jsou převážně z USA, Brazílie nebo Argentiny, a jsou dražší. V zimních měsících nekupujeme mandarinky na venkovním trhu nebo stánku. Plody bývají většinou přemrzlé, kyselé a nahořklé. Vždy bychom měli kupovat jen maximálně čerstvé a zralé plody - starší plody některých odrůd mají tuhou a vyschlou dužninu. Vždy je tedy dobré se zaměřit nejen na viditelné a aromatické vlastnosti, ale také na zemi původu a období pěstování i sklizně. Spotřeba, zrání, skladování Zralé mandarinky se poměrně rychle kazí, ale pokud se uskladní na tmavém místě při teplotě do 8°C a šetrně se s nimi zachází, vydrží až 5 týdnů. Mandarinky skladujeme samostatně, protože během jejich zrání se vytváří etylen, který urychluje hnilobný proces u jiného ovoce. Pokud chceme z mandarinek získat přírodní šťávu, uskladníme je na několik dní v pokojové teplotě. Chemické ošetření plodů - zpracování kůry Mandarinky bývají v převážné většině při jejich pěstování chemicky ošetřovány, ne vždy je to ale u jejich balení a při prodeji uvedeno. Pokud si nejsme jisti, že chemicky ošetřeny nebyly, vyhneme se zpracování jejich kůry, protože může obsahovat větší množství pesticidů. Zajímavosti Využití kůry mandarinek v kosmetickém průmyslu Látky, které mandarinky obsahují mají antioxidační, zvláčňující a čistící účinky na pleť, která je pak hebká, jemná a příjemně voňavá. Výtažky z mandarinek se doporučují na mastnou pleť nebo i na akné. Působí i proti celulitidě a při ošetřování strií. Mandarinková šťáva Šťáva z mandarinek urychluje měknutí masa a dodává mu křehkost. Maso potřeme šťávou, případně kůrou, a necháme ho alespoň 15 minut marinovat. Šťáva z mandarinek je lahodný nápoj, a navíc se svými léčebnými a výživovými vlastnostmi vyrovná šťávě citronové nebo pomerančové. Velmi chutná je slazená medem. Léčivé účinky Mandarinky je dobré jíst celé - tedy i s bílou vrstvou, která je těsně pod kůrou a mezi jednotlivými dílky, protože tam je nejvíce vlákniny, bohaté na důležitý pektin. Mandarinky především - posilují obranyschopnost a imunitu organismu - mají kladné účinky na krevní oběh a činnost srdce - snižují hladinu cholesterolu a cukru v krvi - mají antioxidační a protinárorové účinky - působí pozitivně na nervový systém - podporují činnost mozku a funkci svalů - napomáhá při léčbě různých nemocí kůže Mandarinky můžou mít i nežádoucí účinky v podobě překyselení žaludku nebo třeba i mírné vyrážky, ale to většinou jen pokud jich zkonzumujeme velké množství.