BARBORKA OBECNÁ – latinsky Barbarea vulgaris, název je odvozen od doby sběru na začátku prosince na svátek sv. Barbory.
Zimní salátová bylinka…
Barborka se v kuchyni uplatní jako salátová rostlina bohatá na vitaminy, ostře kořennou příchuť dodá například rybím pokrmům. Je velkým zdrojem vitamínu C.
Původ a výskyt
Barborka je hojně rozšířena na severní polokouli. Nejlépe se jí daří v mírném podnebném pásu, vyskytuje se tedy v Evropě, v Asii, na Blízkém a Středním východě, ale i v Africe a v severní Americe.
Roste na vlhkých loukách, podél říčních břehů a silnic. Potřebuje plné slunce a na úrodných hlinitých a jílovitých půdách dosahuje největších rozměrů.
Vzhled, chuť a vůně…
Tato bylina je vysoká 30–60 cm, květy mají žlutou barvu. Barborka má tlustou a hranatou lodyhu, která má zelenou až červenofialovou barvu.
Listy vyrůstají v růžici u země a bývají až 15 cm dlouhé a široké 6 cm. Spodní lodyžní lístky jsou oválné, obvejčité a jejich čepele jsou zvlněné. Horní lodyžní lístky jsou drobnější a bývají zubaté. Všechny listy jsou tmavě zelené, lesklé a lysé. V listech je obsaženo mnoho vitaminu C, chutnají kořenitě, ostře.
Kořen je tmavý a vytváří kořenové výhonky
Poddruhy
barborka obecná pravá (Barbarea vulgaris R. Br. subsp. vulgaris)
barborka obecná obloučnatá (Barbarea vulgaris R. Br. subsp. arcuata)
Zdraví a vitamíny
V listech je obsaženo mnoho vitaminu C a provitaminu A. Listy se používaly jako hojivé náplasti na otevřená poranění.
Použití barborky v gastronomii
Listy barborky se dají sklízet v zimě. V době, kdy nebyla dostupná jiná čerstvá zelenina se používala do salátů nebo se vařila obdobně jako zelí.
Barborka produkuje hodně pylu, a proto je významná pro produkci medu. Její pyl má pro včely vysokou výživnou hodnotu.
Léčivé účinky
- má močopudné účinky
- působí protizánětlivě